Proč nelze předpovídat, jaká přesně bude nadcházející zima?
Začnu trochu zeširoka. V podstatě i britská meteorologická služba před časem ustoupila od toho, že se snaží předpovídat, jakým způsobem se bude chovat počasí v následujících obdobích. Vypovídací schopnost dlouhodobých předpovědí není příliš velká. Děláme i výhled na měsíce, ale děláme ho především proto, že je po něm velká poptávka. Na druhou stranu si přesnost předpovědi vyhodnocujeme a není obzvlášť vysoká. Přesto to děláme.
Vycházíme z aktuálních předpovědí, ale i dlouhodobých vzorců rozložení tlakových útvarů a podobně. Existují i sezonní předpovědi, které se snaží předpovídat jednotlivé měsíce, ale jsou velmi hrubé. Co můžeme vidět, je, zda bude zima teplotně nadprůměrná, průměrná, nebo podprůměrná. Ale to z pohledu celku - jednoho nebo tří měsíců. Vždy ale v konkrétním měsíci rozhoduje aktuální situace, takže se klidně může stát, že z celého měsíce bude jeden týden hrozně mrazivo a další tři týdny bude nadprůměrně teplo a celý měsíc bude lehce nadprůměrný.
Je to podobné jako s letošním létem, které spoustu lidí hodnotí jako studené. Pokud to vezmeme optikou posledních deseti let, tak mají v podstatě pravdu. Pokud uděláme daleko delší srovnání, tak pravdu nemají. Podobné je to s dlouhodobou předpovědí, vidíme jen velmi hrubé náčrty. U srážek je to tak velmi sporné.
Současná aktuální předpověď na prosinec, leden a únor je, že s platností 60 procent budou teplotně nadprůměrné. Pravděpodobnost, že to bude podprůměrné, není vyloučená, ale je nízká. Takže v kontextu toho, že se dělají závěry, že nás konečně čeká zima, která tu dlouho nebyla… Nemůžeme ji vyloučit, ale pravděpodobnost je opravdu malá.
Mluví se o tom, že s klimatickou změnou bude docházet k sušším zimám. Zapracovávají se tyto trendy do dlouhodobých předpovědí?
Řada zim v poslední době až na výjimky neměla příliš mnoho srážek. Ale projevuje se to zejména tak, že na jaře je nedostatek vláhy z jarního tání. Sněhu je obecně málo. Pamatuji si, že v devadesátých letech na horách bylo často až dva a půl metru sněhu. Takové zimy jsou nyní naprosto výjimečné.
Rozhodně to má vliv. Sušší počasí přináší větší výkyvy v teplotách, ale celkově je počasí v Evropě dané tím, v jakém stavu jsou okolní oceány, respektive moře. A trend je, že moře jsou výrazně teplejší, než bývalo obvyklé. Poznali jsme to například nyní v létě, kdy například Středozemní moře bylo až o pět stupňů teplejší, než je normální. To pak přináší vlny veder, které se nám sice letos vyhnuly, ale nevyhnuly se okolí Středomoří.
Existuje tedy dlouhodobý trend, jako je globální oteplování, ale to, jak se bude počasí chovat tento či příští rok, není jisté…
Přesně tak. Snažíme se vysvětlovat, že se může klidně stát, že budeme mít třeba dva chladné roky za sebou. Nicméně důležitý je dlouhodobý trend, který je jednoznačný. Dále budou teplé i chladné roky. Trend ale je, že na jeden chladný rok máme devět teplých. Oteplování zrychluje, ale to se bavíme o horizontu spíše desítek let, ne jednotlivých roků, kdy fluktuace vždycky byla a vždycky bude.
My samozřejmě nevylučujeme, že nemůže nastat tužší zima, ale pravděpodobnost je opravdu malá. V článcích, které poslední dobou vycházely, se psalo, že to tak meteorologové vidí, ale my to nevidíme.
V jakém horizontu se dá počasí předpovídat s jistotou?
Dva týdny dopředu. Měsíční výhledy fungují tak, že první dva týdny vychází z deterministických modelů a další dva týdny vycházejí z minulých situací. Zjednodušeně řečeno. Opravdu seriózní předpověď se pohybuje okolo deseti dnů. Jsou ale i situace, kdy nejsme schopni predikovat ani týden dopředu.
