Dříve narození znají Jaroslava Válka (17. 9. 1932 - 3. 5. 1982) z rozhlasových a televizních estrád jako Smutného muže, který publikum rozesmával právě svým smutkem a monotónním, huhňavým hlasem, jenž neměnil intonaci, a úspornými jakoby robotickými pohyby. Buřinka, manžety, kajzrrok, psí dečky, brýle a tvrdý límec – to byly jeho rekvizity. Specifická satira Smutného muže neútočí, nezabolí napadené, je to spíš úsměv než výsměch.