Zatím jen méně než sto padesát lidí řídilo Bugatti Mistral s cenou 5,8 milionu dolarů, šestnáctiválcovým motorem o výkonu 1600 koní a maximální rychlostí 454 km/h, jehož bude vyrobeno pouze 99 kusů, které už jsou vyprodané. Jel jsem jedním z nich.
Historie značky Bugatti se do automobilové historie zapisuje postupně od roku 1909. Velká část inovativní a soutěživé povahy této automobilky, stejně jako její snaha o výjimečnost, se znovu naplno projevila v roce 2005 díky podpoře a investicím předchozího majitele, koncernu Volkswagen Group, a to modelem Veyron s motorem W16 – jehož poslední verze pohání i model Mistral.
Bugatti se sídlem ve francouzském Molsheimu v podstatě vytvořilo segment „hyperaut“ – a to už prvním dosažením maximální rychlosti 408,4 km/h u Veyronu s výkonem 1000 koní, později zvýšené u Veyronu Super Sport na 430,9 km/h a nyní s nejrychlejším roadsterem na světě: modelem Mistral.
Foto Bugatti
Vlevo od přístrojového panelu Mistralu, jehož centrálním prvkem je rychloměr do 500 kilometrů v hodině, se vedle stoupající stupnice otáčkoměru nachází také paralelní ukazatel s hodnotami od nuly do 1600. Ten informuje o tom, kolik z dostupného výkonu Mistralu právě využíváte. Tyto hodnoty se samozřejmě vztahují k výkonu v koňských silách.
Při běžné jízdě, která se vzhledem k výkonu na úrovni F1++ odehrává spíše v nižších režimech, se ukazatel využití výkonu sotva pohne nad nulou – a při pomalém popojíždění čerpá vůz energii hlavně z baterie.
Nahoře vás neustále přitahuje ono číslo 1600, což vede k postupně agresivnějšímu sešlapování plynu.
Ale i při nevídaném zrychlení (mám srovnání s vozy McLaren, Lamborghini či Ferrari), stačí letmý pohled na ukazatel využití výkonu – a vidíte, že se jen s lehkostí dotýká dopravními omezeními daného maxima okolo 650 koní.
Výkon 1600 koní
Můj „opatrovník“, vyznamenaný závodní jezdec Bruno Spengler, nyní „Pilote Officiel“ značky Bugatti, mě s radostí povzbuzuje. Pak se dvouproudá silnice náhle otevírá, Citroëny a Audi uhýbají stranou a poslední, kdo mi uvolní pruh hladkého asfaltu, je dodávka VW.
„Jeď,“ říká Bruno.
Rychlost lidského mozku může být opravdu působivá. Sešlápnu plyn až na podlahu, ale ještě předtím, v tom ultra pomalém zlomku vteřiny mezi sešlápnutím a dorazem, mě něco v mé hlavě donutí trochu ubrat.
Foto Bugatti
Veškerý výpočetní výkon lidského mozku během možná jedné nanosekundy vyhodnotí obrovské množství faktorů a parametrů a v tomto případě došel k závěru: „Poslat prostřednictvím čtyř poháněných kol všech 1600 koní na silnici asi teď není úplně dobrý nápad. Hlavně proto, že bys tak zrychlil nejen rychleji, než jsi kdy v životě zažil, ale pravděpodobně i rychleji, než zažilo 99,9 procenta řidičů na světě. Sešlápni to naplno až později, až budeš vědět, co můžeš čekat.“
Tak jsem ubral. Na něco málo přes 1000 koní. Zopakuji to – něco málo přes 1000 koní. Moje vlastní BMW s výkonem 330 koní je rychlé. Řídil jsem vozy jako Lamborghini rychlostí téměř 320 km za hodinu a můj superbike Honda 1000 se při souboji se superauty ani nezapotí.
Foto Iain Macauley
Obrázek při nasazení tisíce koní a vzpomínka na to, jak gyroskopy mého mozku zaznamenávají síly, jaké jsem nikdy předtím nezažil, se mi navždy vrývají do paměti.
Teď když vím, jaký je to pocit na pár sekund využít 1000 koní, myslím, že si dokážu představit, jaké by bylo vypustit na silnici všech 1600 koní.
Před lety jsem s auty závodil, ale výkon Mistralu mi ještě zřetelněji ukazuje, čeho dosahují jezdci formule 1 během devadesáti a více minut ve svých osmisetkilových vozech s výkonem 1000 koní. Pro porovnání: Mistral i s řidičem váží přes dvě tuny.
Když se vracíme zpět do areálu Bugatti, Bruno mi udělí pochvalu, jakou byste si rádi napsali do životopisu – a upřímně, pánové, taky něco, co byste chtěli, aby náhodou slyšeli ostatní: „Nenechal bych vás to zkusit, kdybyste nebyl uvolněný a opravdu dobrý řidič.“ No páni.
Víc než jen raketa
Mistral není jen absolutní raketa v přímém směru, je to také auto s vynikající ovladatelností a enormní přilnavostí. Z každé zatáčky jsem vyjížděl s pocitem, že bych do ní mohl vjet dvakrát rychleji, aniž by to speciálně vyvinuté pneumatiky Michelin jakkoli rozhodilo. Brzdy by se neztratily ani v Boeingu 787.
Kvalita, design, detaily a řemeslné zpracování Mistralu jsou obdivuhodné.
Tyto designové a technické detaily začnete vnímat, jakmile se zastavíte a projdete se kolem vozu. Po zaparkování zůstává zadní spoiler vysunutý, aby mohl horký vzduch unikat z motorového prostoru, a postupně se sklápí, jak motor chladne. Pokud mezi spoiler a zadní panel strčíte prst, proces sklápění se zastaví – je to navrženo tak, aby se do něj nemohly skřípnout malé prsty okouzlených dětí.
Foto Iain Macauley
Mistral může být nesmírně rychlý a výkonný, ale to, co nabízí, můžete využít jen na pár sekund v kuse. K dosažení maximální rychlosti se odvážíte jen zřídka – a i tehdy jen na trati nebo na ranveji.
A právě to z něj možná dělá něco výjimečného. Ten potenciál tu bude vždy, ale těch několik málo okamžiků, kdy ho opravdu využijete, se vám navždy vryje do paměti.
The post Jen 99 kusů a všechny vyprodané. Testovali jsme hyperauto rychlejší než F1 appeared first on Forbes.
