Regulovanou složku cen elektřiny a plynu ovlivňuje energetický úřad, který o její výši rozhoduje vždy na konci listopadu. „Ve změnách regulovaných cen hrají největší roli dva protichůdné vlivy. Příznivě se do cen promítá klesající cena elektřiny a plynu na volném trhu, což snižuje některé náklady na provoz soustav. Opačným směrem působí inflace, rostoucí potřeba investic a pokles spotřeby v minulých letech,“ uvedl předseda rady úřadu Stanislav Trávníček.
U elektřiny na nízkém napětí meziročně regulovaná složka nepatrně vzroste o 1,4 procenta. U sazeb s vyššími odběry u D57d, které využívají přímotop nebo tepelné čerpadlo, tak u nich složka klesne.
Na hladině cen u vysokého napětí pro průmyslové podniky dojde k poklesu meziročně o 0,8 procenta.
Regulovaná složka ceny u plynu tvoří jen její malý podíl. „V případě domácností necelou čtvrtinu. V celkových cenách tak převáží klesající neregulovaná složka. Průměrné celkové ceny plynu pro domácnosti meziročně klesnou o více než osm procent. U velkoodběratelů by měl průměrný pokles činit 4,4 procenta,“ uvedl Trávníček.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Konec ruského plynu v Rakousku může mít důsledky i pro Česko. Hrozí zdražení
