Jistě, toto není investiční doporučení. Ale je to cenná sonda do přemýšlení těch, jejichž prací je právě zhodnocovat peníze. Proto jsme se takových lidí zeptali: Kdybyste měli k dispozici volných 100 tisíc, jeden milion, pět milionů a deset milionů korun, jakým směrem se dívat? Co sledovat, co pominout, čím překvapit?
Michal Semotan (portfolio manažer, J&T banka)
Foto: Jan Rasch
„Odpovědi pro investiční horizont pěti let a více.“
100 tisíc Kč: „Peníze bych vložil celé do jednoho akciového fondu, vedeného v CZK, s expozicí na světové akcie (kombinace USA a Evropa, případně i emerging markets).“
1 milion Kč: „Zde již bych peníze rozdělil: 500 tisíc korun do akciového fondu podle předchozího bodu, za 300 tisíc korun bych vybral jeden až dva konkrétní akciové tituly zaměřené s expozicí na kybernetickou bezpečnost, AI a americké energetické tituly / výroba elektřiny, tedy sektory trhu, které budou v následujících letech důležitým tématem. Zbývá 200 tisíc korun, ty bych investoval do ETF kopírujícího cenu bitcoinu (například IBIT). Americký dolar bych na současné ceně proti koruně nakoupil a nezajišťoval.“
5 milionů Kč: „Nadále bych zůstal u více rizikových aktiv, tedy akciový fond jako v předchozích bodech v objemu tři miliony korun, cca tři konkrétní akciové tituly v objemu 1,5 milionu korun, rozdělené dle bodu 2, a 500 tisíc korun opět ETF na bitcoin.“
10 milionů Kč: „Zde již bych diverzifikoval více. Dvakrát 1,5 milionu korun bych investoval do amerických státních desetiletých dluhopisů (výnos cca nad čtyři procenta p. a. v USD) a firemní dluhopis v CZK od stabilní společnosti s emisí prováděnou renomovanými bankami v Česku, kde lze počítat s ročním výnosem okolo šesti procent p.a. Milion korun do ETF na bitcoin. Dva miliony korun na německé akciové tituly se zaměřením na rezidenční nemovitosti (například Vonovia). Čtyři miliony korun na americké akcie: cca tři tituly, opět sektory jako v bodě 2 (například Sentinel One nebo ETF na kybernetickou bezpečnost BUG, dále Cameco nebo Hallador Energy, Dell, Vertiv či Marvell Tech.). Eura bych se pokusil zajistit měnovým swapem, očekávám posílení české koruny vůči euru.“
Richard Siuda (předseda představenstva CONSEQ)
„Abych mohl potenciálnímu investorovi navrhnout konkrétní portfolio investičních nástrojů, musím v rámci toho příkladu přijmout několik předpokladů. Investiční horizont bude delší než pět let, klient má průměrné znalosti, zkušenosti a vztah k riziku (není to pro něj první setkání s investováním), investovaná částka nepředstavuje celý jeho majetek a nemá žádné preference, do čeho by chtěl investovat.“
100 tisíc Kč: „Doporučil bych jít tou úplně nejjednodušší cestou, kterou je aktivně spravovaný fond fondů. Tedy celé investiční portfolio zabalené v jednom fondu, ideálně se smíšenou investiční strategií. Nevýhodou jsou vyšší náklady na správu takového fondu, které budou ukusovat z výnosu, výhodou pak naopak jednoduchost. U této relativně menší investované částky je dle mého názoru neefektivní trávit čas sestavováním a průběžným řízením investičního portfolia.“
1 milion Kč: „To už nejsou malé peníze, zaslouží si komplexnější přístup a vytvoření robustního a diverzifikovaného investičního portfolia. Doporučil bych ho stavět na třech základních kamenech – akcie, dluhopisy a nemovitosti. U akcií určitě neuškodí globální fond (typicky fond kopírující index MSCI World), v menší míře doplněný o úžeji zaměřené fondy na vybrané regiony či sektory. My pro nejbližší dobu věříme růstu regionu střední Evropy, fond s touto strategií bych tedy do portfolia určitě zařadil. Dluhopisy bych s ohledem na aktuální úrokové sazby doporučil spíše dynamičtější, např. fond zaměřený na korporátní dluhopisy. U nemovitostí bych se pak díval po fondu, jehož strategie není úzce zaměřena pouze na jeden typ nemovitostí, ale investuje napříč celým sektorem.“
5 milionů Kč: „Platí vše výše uvedené, tedy diverzifikované portfolio složené z akciových, dluhopisových a nemovitostních fondů. U tohoto objemu lze do portfolia zařadit i takzvané fondy kvalifikovaných investorů, které se typicky zaměřují na alternativní aktiva. Těmi mohou být například private equity či private debt, tedy investice do firem mimo akciovou burzu, respektive nebankovní financování prostřednictvím investičního fondu. Celkovou váhu alternativních aktiv bych držel na dvaceti procentech celkového portfolia (jeden milion korun).“
10 milionů Kč: „V přístupu ke skladbě pěti- a desetimilionového portfolia nespatřuji zásadní rozdíl, držel bych se tedy stejného postupu jako u pětimilionového portfolia – akcie, dluhopisy, nemovitosti, alternativní aktiva v podobě private equity či private debt investic.“
Lenka Nekvapilová (business development, Direct Investments)
„Než pošlete peníze do investic, je dobré si ujasnit pár věcí – na jak dlouho je můžete postrádat, jak velké riziko zvládnete, co vás baví nebo čemu rozumíte a jestli se do toho chcete pouštět sami, nebo s pomocí poradce. Ať už se rozhodnete jakkoli, klíčem je vždy mít investice hezky rozložené.“
100 tisíc Kč: „Sáhla bych po ETF, které i s menší částkou nabídnou rozumnou diverzifikaci. Část bych vložila do některého z fondů kolektivního investování, například nemovitosti, retail parky, atd. A možná bych investovala i jinak: do sebe. Ostatně svých prvních sto tisíc jsem kdysi vložila do jazykového kurzu angličtiny na Havaji.“
1 milion Kč: „Kromě ETF a fondu kolektivního investování bych přidala i kvalitní dluhopis nebo diverzifikovaný dluhopisový fond. Při výběru mě vždy zajímá, kdo za fondem nebo firmou stojí, jak důvěryhodný je emitent a jestli mi je blízké odvětví, ve kterém působí.“
5 milionů Kč: „Kromě konzervativnějších možností bych určitě sáhla i po fondech kvalifikovaných investorů. Ostatně je to dle Zprávy o vývoji finančního trhu MF ČR populární volba i dalších investorů – v minulém roce vzrostl zájem o investice do FKI fondů o čtyřicet procent. Vybrala bych si podle oboru, který mě zajímá, a taky bych se podívala, kdo za daným fondem stojí. Vybrala bych třeba private equity, kde můžu podpořit růst konkrétních firem, nebo oblast defence, která v současné geopolitické situaci rychle roste. A pokud mám dost času i chuti se investicím víc věnovat, vyhradila bych část i na trading.“
10 milionů Kč: „Kromě zmíněných možností bych přidala i alternativní investice, jako je umění nebo zlato. V mém portfoliu by nechyběl private equity fond v podobě FKI, kterým bych podpořila konkrétní české firmy. Investici bych klidně rozdělila do více fondů kvalifikovaných investorů napříč různými odvětvími a regiony. A v této výši bych už určitě zvažovala spolupráci s odborníkem, který má s investicemi dlouholeté zkušenosti.“
Šimon Schloff (hlavní investiční analytik, Swiss Life Select)
„Nikdy nezačínáme u částky, ale u člověka. Každý investor má své cíle, časový horizont i jiný vztah k riziku – a právě to je vždy prvním krokem. Platí, že čím vyšší suma, tím větší možnosti diverzifikace a sofistikovanějších řešení. Základním scénářem pro níže uvedená portfolia je dlouhodobý horizont, nižší averze k riziku a vytvořená železná rezerva bokem.“
100 tisíc Kč: „Skvělý začátek pro každého, kdo chce začít budovat majetek. Nebál bych se plně akciového portfolia, ideálně skrze fondy zaměřené na globální akciové trhy či ETF s důrazem na diverzifikaci. Část portfolia bych alokoval do evropských akciových titulů, které dnes těží z fiskálních stimulů či z rozvolněného financování strategických sektorů včetně obranného. Takto vysokou částku nedává smysl složitě rozkládat v čase – celý objem bych investoval naráz. Převážil bych v portfoliu technologické společnosti, využil slabší dolar a nevyhýbal se ani středoevropskému regionu, který je stále zajímavě oceněn.“
1 milion Kč: „Už přichází na řadu širší paleta možností. Dvě třetiny portfolia bych zainvestoval ihned – z toho přibližně sedmdesát procent do akcií a třicet procent do fondů s kombinací státních a firemních dluhopisů. Zbylou třetinu bych rozdělil mezi realitní fondy, kde bych se soustředil nejen na sektorové zaměření, ale i na kvalitu a ocenění jednotlivých projektů. U akciové složky bych nadále preferoval dolarová aktiva, protože současný kurz odráží velmi negativní sentiment. To může dlouhodobému investorovi přinést dodatečný výnos nad rámec samotné výkonnosti portfolia.“
5 milionů Kč: „Přibližně polovinu bych nasměroval do globálních akciových trhů, třetinu do private equity fondů a zbytek mezi nemovitostní a dluhopisové fondy. U dluhopisů bych volil fondy kombinující státní a korporátní emise s převahou těch korporátních. Upřednostnil bych fondy investující do širšího spektra titulů, které zaručují vysokou míru diverzifikace. U akciové části portfolia bych se vedle samotných technologických firem zaměřil i na podpůrné sekundární sektory, které umožňují rozvoj a fungování technologických společností – například energetiku, infrastrukturu či výstavbu datových center. Vše bych opět ladil směrem k dolarovým aktivům a v akciové části převažoval americký trh, který nadále považuji za jedničku. Konzervativní část portfolia bych u takto velkého objemu měnově zajišťoval.“
10 milionů Kč: „Mimořádně široké možnosti. Základní kostra zůstává stejná – přibližně čtyřicet procent bych alokoval do globálních akciových trhů. Třicet procent bych rozdělil mezi private equity fondy, hedge fondy a nemovitostní FKI. S deseti až dvaceti procenty bych využil naši realitní divizi a i dnes investoval do reálné nemovitosti. Nemovitost bych z osmdesáti procent financoval úvěrem a touto složkou zároveň zajišťoval část portfolia proti inflaci. Dalších deset procent bych alokoval do mixu korporátních a státních dluhopisů se snahou o větší stabilitu – tedy vybíral měnově zajištěné třídy a převažoval státní dluhopisy. Tato složka by mohla být i ve formě dividendových tříd. Negativní cashflow, které by plynulo z investice do nemovitosti ve větším městě (např. Praha, Brno), bych se snažil vykrývat právě touto složkou. Aktuálně je totiž situace na realitním trhu taková, že splátka úvěru částečně převyšuje nájemné, a proto se výnos investice na měsíční bázi bez započtení přecenění nemovitosti jeví jako záporný. Zbytek portfolia bych držel v hotovosti – pro nenadálé výdaje nebo případné dokupy akcií. Trhy jsou dnes podle mě naceněny velmi optimisticky a aktuální sentiment i makroekonomické ukazatele vybízejí k větší obezřetnosti.“
Branislav Soták (analytik, Patria Finance)
„Jsme primárně akciovým brokerem, tudíž investujeme převážně na akciových trzích. Se vzestupem ETFs ovšem naši retailoví investoři získali přístup k pestré paletě investičních nástrojů, přes které lze získat expozici vůči takřka libovolné třídě aktiv – diverzifikaci zmiňuji proto, že akciové trhy, zejména ten největší americký, jsou v současnosti nebývale koncentrované a jejich výkon závisí od hrstky největších tržních kapitalizací.
Rovnovážná verze indexu S&P 500 těžce nestíhá za jeho tradiční tržní kapitalizací váženou variantou. Z historie víme, že to není dlouhodobě udržitelný stav. Na rozdíl od minulosti (např. dot-com bubble) je ovšem raketový vzestup největších konstituentů indexu poháněn velmi reálným růstem zisků, který nechává zbytek indexu doslova zadupán v prachu. Fundamentálně patří tato úzká skupina stále k tomu nejatraktivnějšímu, co je na trzích k mání. Valuačně nikoli. Velká část valuační prémie vůči historickému průměru na indexu S&P 500 jde právě za největšími váhami. Jenomže bez nich (aktuální váha top 10 v S&P 500 je bezmála čtyřicet procent) je pro institucionální investory velice obtížné nejen překonat, ale dokonce i trackovat index.
Jádro našich portfolií tvoří největší americké tržní kapitalizace, poháněné AI, ale s novými penězi usilujeme s klienty o větší diverzifikaci. Tradičně v kurzu je „dividendová“ Praha nebo kvalitní korunové korporátní dluhopisové emise. Z podobných, spíše konzervativnějších důvodů jsou poptávané i investice v eurech; zadání splňuje třeba evropský bankovní sektor. Dále v rámci diverzifikace doporučujeme menší expozici na Čínu (především podhodnocený IT sektor, dostupné třeba formou ETF kotovaných v různých měnách), zlato a také určitý hotovostní polštář „pro strýčka příhodu“. Trhy jsou přece jenom v současnosti naceněné takřka na dokonalost.
Po největším pololetním pádu dolaru za posledních zhruba padesát let bychom doplnili hotovostní polštář právě o dolary. Dolar je nyní vůči koruně relativně levný a naši dlouhodobou preferenci pro americký akciový trh prozatím měnit nehodláme jednoduše proto, že dle našeho názoru dlouhodobě skýtá nejvíc investičních příležitostí. Pro dolarovou hotovost je navíc na peněžním trhu stále dostupné úročení kolem čtyř procent p.a. Pro 100 tisíc Kč bychom s vidinou investic v USD volili třeba tuto variantu.
V pásmu 1 až 5 milionů Kč už můžeme mluvit o solidně diverzifikovaném akciovém portfoliu, ale stejně tak dobře si už případný investor může sáhnout třeba na zajímavou dluhopisovou emisi nebo umořit část hypotéky, jíž vyprší pětiletý fix z historických minim v roce 2020. Záleží na rizikové preferenci.
10 milionů Kč je už dost na to, aby se daly zkombinovat všechny výše uvedené varianty. Jejich společným jmenovatelem je větší diverzifikace a nižší riziko. Jádrem by ovšem stejně zůstalo akciové portfolio složené primárně z amerických, a v menší míře také evropských, českých a čínských akcií. Sektorově bychom vybírali primárně z IT, komunikací, bank a nově také z amerického zdravotnictví, které se kvůli regulatornímu tlaku dostalo na nejlevnější úrovně v historii relativně k indexu S&P 500.“
Jan Sušánka (zakladatel, Sušánka & partneři multi family office)
„Jako multi family office sledujeme trendy, ale naše práce začíná u kapitálu od 100 milionů Kč. V těchto objemech stavíme architekturu majetku, která propojuje veřejné trhy (likvidní jádro) s private equity. Opíráme se o švýcarské a americké privátní bankovnictví. Lombardní úvěry používáme aktivně – ne ke spekulaci, ale k řízení likvidity a načasování vstupů jednotlivých investic. Tento objem kapitálu nám umožňuje rozfázovat závazky private equity fondů do více ‚vintage‘ let, vyjednat institucionální třídy fondů, co-investice a smysluplné poplatkové struktury.
Dlouhodobě vidíme největší potenciál v technologiích a umělé inteligenci – na veřejných trzích napříč celým hodnotovým řetězcem (čipy, software, provoz a ekosystém datových center), na soukromém trhu přes fondy VC a buyout se silným track recordem. Infrastruktura je stabilní pilíř: energetické sítě, datová konektivita a datová centra – oblasti, které čeká mnohaletý investiční cyklus. Regionálně, vedle USA, zvyšujeme váhu Evropy, kde kombinace valuací a investičních příležitostí v prostředí soukromého kapitálu otevírá zajímavé vstupy. Hotovost držíme jen jako operační rezervu pro rychlé transakce; zbytek času má kapitál pracovat – i s oporou v lombardních úvěrových rámcích.
Pro některého investora může 5 milionů Kč představovat téměř většinu investičního majetku – a tedy potřebu defenzivnější architektury a likvidity. Pro část našich nejbohatších klientů se naopak jedná o vstup do uzavřeného private-equity fondu v rámci širšího portfolia. Rozhoduje systém, disciplína, přístup k transakcím mimo retail a schopnost pracovat s pákou v bezpečných mantinelech.“
The post Kam s nimi? Jak zhodnotit sto tisíc, milion, pět či deset milionů korun appeared first on Forbes.
