Kdy začíná jaro: Den už delší je, astronomie vidí Slunce jinde než horoskop

Astronomické jaro přichází s jarní rovnodenností. Tedy okamžikem, „kdy střed slunečního kotouče stane přesně nad (nebeským) rovníkem a Slunce vstoupí do znamení Berana,“ vysvětluje Astronomický ústav Akademie věd.

Jak už název naznačuje, den a noc na startu jara trvají stejně – i když i to se dá ještě zpřesnit. Kvůli lomu slunečních paprsků v zemské atmosféře bude v pátek den už o 10 minut delší než noc (12 hodin a 10 minut oproti 11 hodinám a padesáti minutám).

ČTĚTE TAKÉ: Dubnové počasí bude mimořádné. Teplo bude i v noci, přidají se četné srážky

Každopádně se teď Slunce vrací na severní polokouli a každý den bude jeho pouť po obloze delší až do letního slunovratu. Tehdy bude den dvakrát delší než noc.

Kalendářní posuny prvního jarního dne

Astronomické jaro má tedy pevně daný začátek, i když kalendářně se první jarní den posouvá. Jednadvacátý březen, který má zafixovaný třeba generace husákových dětí, už je pasé. Naposledy takhle jaro začínalo v roce 2011.

„V roce 2048 se přenese první jarní den dokonce už na 19. 3. a ke konci 21. století se 19. a 20. březen budou vyskytovat stejně často,“ upozorňují astronomové z Akademie věd.

Astronomie vs. astrologie: Jaro a Slunce v Beranu, i Rybách

Jaro každopádně může mít i další začátky a významy. Pokud si byť jen občas přečtete horoskop, tušíte, že první jarní den se Slunce přesouvá do znamení Berana – a zároveň začíná nový astrologický rok.

Z astronomického hlediska se nicméně Slunce bude až do dubna stále pohybovat v jiném souhvězdí.

„Protože průsečík zdánlivé dráhy Slunce po obloze (ekliptiky) a nebeského rovníku se vlivem precese zemské osy posouvá mezi hvězdami, nachází se nyní tento tzv. jarní bod v souhvězdí Ryb,“ vysvětluje web České astronomické společnosti.

„Slunce v tomto souhvězdí bude téměř celou dobu, kdy už by podle astrologů mělo být v Beranovi, ale zvládne do něj vstoupit až 19. dubna,“ dodávají vědci.

Biologické nebo meteorologické, na jaro můžeme koukat i jinak

Jaro může být ale pojaté ještě jinak. Meteorologové mají dělení jednodušší, lidé inklinující k celostní medicíně či východním filozofiím sledují tzv. biologické jaro. A můžeme slýchat i o jaru vegetačním.

Meteorologické, klimatické či klimatologické jaro (také kalendářní)

Meteorologické jaro má pevně stanovené datum a přiřazené tři měsíce na jedno roční období. Meteorologické, klimatické či klimatologické jaro tak letos začalo a trvat bude až do 31. května.

„O pevně stanovené období se jedná z toho důvodu, aby meteorologové, resp. klimatologové měli vůbec možnost řádně statisticky zpracovávat meteorologická data,“ popisují vědci z Českého hydrometeorologického ústavu.

ČTĚTE TAKÉ: Do Česka se začali vracet čápi, jaro je již za dveřmi. Nejdřív se vracejí ti líní, říká expert

Astronomické jaro a kdy je rovnodennost či slunovrat?

Nejznámějším vymezením druhého ročního období je astronomické jaro. Jedná se o časový úsek od jarní rovnodennosti po letní slunovrat. Letos tak jaro začne 20. března v 15:46.

Někteří si mohou pamatovat, že se příchod astronomického jara slavil 21. března. Od roku 2012 se však datum posunulo. Mezi běžným kalendářem a tím astronomickým totiž vzniká postupem času odchylka. Jarní rovnodennost bude nastávat 20. března až do roku 2048, kdy se přesune na 19. března.

K rovnodennosti dochází dvakrát do roka: na jaře a na podzim. Společně s letním a zimním slunovratem se jedná o momenty, které astronomicky označují začátek a potažmo konec jednotlivých ročních období.

Biologické jaro

Kvůli nesouladu s děním v přírodě a astronomickým začátkem jara si bioklimatologové určili tzv. biologické jaro, které začíná kolem 16. února a trvá do konce května.

Podobně se na začátek jara dívají i východní kultury, které start jara odvozují z lunárního a solárního kalendáře. Střídáním ročních období se podle východních kultur řídí i lidský organismus – a jaro začíná ve chvíli, kdy se lidské tělo začíná po zimě opět probouzet.

Letošní biologické jaro pak třeba podle webu skolazdravi.eu začalo 14. února a potrvá do 14. května.

Vegetační jaro

Zemědělci pak nemají začátek jara pevně daný, ale je odvislý od počasí. „Začátek vegetačního jara je dán nástupem období s průměrnými denními teplotami vzduchu nad +5 °C a jeho konec je dán dosažením průměrné denní teploty vzduchu 15 °C,“ popsal před časem informační web ČHMÚ.

Vegetační jaro je také v Česku různě dlouhé podle polohy. Délka vychází z „křivky dlouhodobého ročního chodu průměrných denních teplot pro jednotlivé oblasti, které jsou v různých nadmořských výškách“.

Jaké svátky a slavnosti k jaru v Česku patří?

V průběhu jara se mohou Češi těšit na řadu svátků a tradic, které se v tuzemsku dlouhá staletí udržují.

Tím nejvýznamnějším svátkem jsou Velikonoce, které letos vychází na první dubnový víkend (3. - 6. dubna 2026). Mnozí lidé se domnívají, že se jedná o období od Velkého pátku do Velikonočního pondělí, vše ale začíná už Květnou nedělí a končí velikonoční vigilií, tedy nocí ze soboty na Velikonoční neděli. Křesťané věří, že právě v tuto noc došlo ke vzkříšení Ježíše Krista. Dny, kdy je na čase vytáhnout velikonoční výzdobu, se tedy každý rok mění.

Opomenout nelze ani svátek matek, mezinárodní den žen či svátek zamilovaných: Prvního máje. Svou tradici si zachovaly také májové slavnosti a stavění májek – ozdobených kmenů stromů – během nichž se zpívá. K tomu dochází z pravidla 30. dubna nebo 1. května.

Právě v noci z 30. dubna na 1. května je navíc v mnoha částech České republiky zvykem pálit čarodějnice. Jedná se o symbol konce zimy a příchodu jara. Napříč tuzemskem se staví vatry či menší ohně a upalují se ručně vyrobené čarodějnice, čímž se pomyslně odhání zlé síly.

Stejně tak k jaru patří poutě, jako například slavná pražská Matějská pouť.

Na konci března se také mění zimní čas na letní.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Záhadný záblesk nad Prahou má banální vysvětlení. Expert našel „viníka“ v srdci Holešovic