Léto? To je zmrzlina. U stánku umějí překvapit nejen stále častější netradiční příchutě, ale občas i cena ledové pochoutky. Z čeho se skládá a je to skutečně tak výnosný byznys, jak se může na první pohled zdát?
Kopeček zmrzliny se dá koupit za 25 korun, ale taky klidně za trojnásobek. Co všechno se do ceny studeného osvěžení počítá?
Celkem je potřeba počítat se třemi částmi, kam patří náklady na samotnou výrobu zmrzliny, náklady, které jsou spojené s jejím prodejem, a samozřejmě taky vlastní vstupní investice, aby člověk vůbec mohl zmrzlinu vyrábět a uchovávat.
Při nákladech na zmrzlinu hraje velký rozdíl, jestli jde o řemeslnou výrobu s kvalitními surovinami, nebo o točenou zmrzlinu z práškové směsi. U té se náklady pohybují podstatně níž.
O výrobě řemeslné zmrzliny jsme mluvili s Lukášem Bartošem z rodinné společnosti Adria Gold, která vyrábí kopečkovou i točenou zmrzlinu a dodává ji do cukráren, kaváren, restaurací i stánků.
Ročně prodá zmrzlinu za sto milionů korun. Kromě toho vyrábí i dorty, které od téhle firmy ze Zlínska odebírá například Zátiší Catering nebo Resort Valachy.
Grafika Forbes Česko
V grafice je vidět, z čeho se skládají náklady na výrobu zmrzliny. Při stogramovém kopečku vychází v našem modelovém příkladu na 25 korun. Nejdražší složkou ceny je přitom vanilka, která na takovou porci vyjde i na deset korun.
Zmrzlinu ale nestačí jen vyrobit, je potřeba ji prodat a s tím jsou spojené další, na první pohled ne tak patrné náklady. Vedle personálu jde o skladování v mrazácích, kde se uchovává připravená zmrzlina. Ta, která je v prodejní vitríně, se musí kvůli legislativě prodat do deseti dnů.
„Ale poctivá řemeslná zmrzlina je lepší, když se prodá do dvou dnů, protože v čase začíná oxidovat a nemusí být pro zákazníka už lákavá na pohled, byť není zdravotně závadná. Pokud se neprodá ani do deseti dnů, musí se vyhodit, a to znamená ztrátu,“ popisuje Lukáš Bartoš.
Ačkoli se tohle podle jeho slov zdá jako maličkost, mnohdy to rozhoduje o úspěchu nebo neúspěchu zmrzlináře. Ten totiž musí neustále balancovat mezi předpovědí počasí, víkendy, svátky, ale třeba taky uzavírkami dopravy v okolí.
K celému provozu se přičítají i nájemné, energie, ale taky distribuce nebo převoz zmrzliny, pokud ji výrobce prodává na víc místech. A samozřejmě také výdaje na marketing. U každého podniku jsou přitom tyhle náklady různé a zároveň nejsou na první pohled patrné. Jenže jsou často zásadnější než náklady na samotnou výrobu zmrzliny.
„Klíčové je mít pod kontrolou náklady na samotný prodej zmrzliny. A tady se mnozí mohou divit, proč si zmrzlinárna dává přirážku klidně i sto procent. Jednoduše proto, že ví, kolik ji stojí náklady spojené se samotným prodejem,“ vysvětluje Lukáš Bartoš.
V naší modelové grafice pak vychází rozdíl mezi náklady na výrobu zmrzliny a výslednou cenou na úrovni 22 korun. Což může být výsledný zisk. Jenže jak upozorňuje Bartoš, musí se počítat i s tím, jak rychle jsou potřeba umořit vstupní investice.
Pustit se do výroby zmrzliny sice může na první pohled vypadat jako poměrně snadná a dostupná akce. Je ale potřeba počítat se vstupní investicí, která se podle Bartoše může pohybovat okolo dvou milionů korun, když si podnikatel chce pořídit zařízení v nejlepší kvalitě.
Například výrobník zmrzliny a pasterizátor vyjdou podle jeho zkušenosti na jeden milion korun, za další statisícové částky jsou například speciální mrazáky pro uskladnění zmrzlin, šokery i prodejní vitríny. Teprve když má tohle všechno, může se pustit do nákupu surovin, samotné výroby a prodeje.
Ten celkově v Česku roste. Podle posledních dat Eurostatu za předloňský rok se u nás vyrobilo poprvé přes padesát milionů litrů zmrzliny.
V její spotřebě jsou však Češi stále daleko za evropskými lídry ze Skandinávie. Nejvíc se jí prodá ve Finsku, v průměru tam připadá třináct litrů zmrzliny ročně na osobu. U Čechů se uvádí zhruba třikrát menší spotřeba.
Foto Jakub Jurdič
The post Kolik stojí výroba zmrzliny a co rozhoduje o úspěchu zmrzlináře? appeared first on Forbes.
