Emisní povolenky budou mít strop. Řekl to podle ministra českého Petra Hladíka (KDU-ČSL) Wopke Hoekstra, komisař, který v Evropské komisi šéfuje agendě klimatu.
Ten měl ministrům sdělit, že se Komise bude zabývat českým návrhem na úpravu ETS 2, čili systému obchodování s emisními povolenkami, který se má nově rozšiřovat na sektory bydlení a dopravy.
ČTĚTE TAKÉ: Pozdvižení při Trumpově cestě do Londýna: Air Force One mělo ohrožovat jiné letadlo
Evropská komise stejně jako ČR jednoznačně podle ministerstva nehodlá akceptovat příliš vysoké ceny a chápe obavy v České republice a v dalších zemích EU. Nyní proto Evropská komise velmi pečlivě a podrobně analyzuje návrhy a doporučení členských států z dopisu, který jménem 19 zemí zaslal na Evropskou komisi ministr Hladík začátkem července, uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě. „Dosáhli jsme vítězství,“ uvedl ke zprávě Hladík.
„Naše úsilí o změnu připravovaného systému emisních povolenek ETS 2 přineslo výsledky,“ okomentoval tento příslib premiér Petr Fiala (ODS) na síti X.
Pojistky původní legislativa o ETS 2 již obsahovala, státy EU včetně Česka nicméně volaly po jejich posílení.
Jednání o cíli pro rok 2040
Hlavním tématem diskuze v Bruselu nicméně byl klimatický cíl pro rok 2040, který Evropská komise navrhla na 90 procent.
Mezi apely, které podle Wopke Hoekstry, komisaře, který v Evropské komisi šéfuje agendě klimatu, ze strany jednotlivých členských států opakovaně zaznívají, patří vyhodnocení možných dopadů, které by nastavení cíle na 90 procent mohlo mít.
To zdůrazňuje i Česko. „Česká republika nepodporuje devadesátiprocentní cíl snížení emisí ne proto, že by to bylo určité politické prohlášení, ale proto, že k tomu pro Česko nevidíme technologickou cestu,“ řekl novinářům ministr pro životní prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Navržený cíl 90 procent pro rok 2040 proto Praha nepodporuje.
Česko nicméně na pracovní úrovni s 90procentním cílem pro rok 2040 počítá, a to podle klimaticko-energetického plánu, jejž schválila vláda na konci loňského roku. Ten zmiňuje hodnotu 86 procent, které by Česko při efektivním plánování a zavádění opatření na snižování emisí mohlo dosáhnout.
Výhrady z Německa i Francie
Vedle ČR se podobné námitky a výzvy k prodloužení jednání ozývají z celkem 11 států, mezi nimi z Itálie, Polska, Slovenska, Estonska a Maďarska, ale i velkých zemí jako Francie či Německa.
To nyní oproti dřívějším postojům otočilo. V koaliční smlouvě vlády Friedricha Merze ze začátku letošního roku cíl 90 procent zmiňuje, ovšem s podmínkou flexibility. Ta by umožňovala kompenzovat CO2 vypuštěné v Evropě v jiných zemích světa.
„Utváříme politiku, která zásadním způsobem ovlivní Evropu na dalších patnáct let,“ sdělil novinářům v Bruselu Jochen Flasbarth, německý náměstek ministerstva životního prostředí. I proto by to podle něj měly projednat vlády jednotlivých členských států.
O cíli pro rok 2040 tak budou pravděpodobně nakonec rozhodovat přímo premiéři zemí, protože jde o politicky citlivou otázku. Většina diplomatů členských států na jednání ve čtvrtek sice dospěla k dohodě – některé velké členské státy, včetně Německa, však namítly, že chtějí počkat na diskusi mezi předsedy vlád.
Návrh směřuje k zablokování
Evropská rada, na které by měli premiéři a prezidenti o cíli pro rok 2040 diskutovat, nemá legislativní pravomoci, ale stanovuje obecné pokyny. Rozhodnutí hlav států a vlád by tak bylo pro ministry závazné. K zablokování celého jednání však stačí vzhledem k jednomyslnosti mezi 27 hlavami států pouze jedno veto.
Debaty o klimatické politice EU tak fakticky zřejmě dostanou stopku, přinejmenším na nějaký čas.
Mluvčí předsedy Evropské rady Antónia Costy pro server Politico uvedl, že lídři budou vést „strategickou diskusi“ o tom, „jaká je nejlepší ekonomická strategie pro dosažení evropských klimatických cílů“ na summitu 23. října.
Rok 2040 jako zásadní bod dalších jednání
Dohoda na tom, o kolik procent přesně chtějí členské státy snížit své emise do roku 2040, je přitom klíčová i kvůli jednáním s dalšími partnery na celosvětové úrovni. Zpoždění například vyvolává otázky ohledně plánu EU na snížení emisí do roku 2035, což je cíl stanovený v Pařížské dohodě uzavřené před deseti lety. Oba cíle měly být podle očekávání schváleny ministry příští týden, protože blok zamýšlel odvodit cíl pro rok 2035 z legislativy pro rok 2040.
Hoekstra ještě před startem Rady EU několikrát zdůraznil, že jednání mezi státy málokdy bývají snadná a přímočará a že ani tato jednání zřejmě nebudou výjimkou.
„EU stále je mezi nejambicióznějšími vyjednavači. Věřím, že naše role v čele (klimatických ambicí) bude pokračovat i v tomto roce,“ řekl novinářům.
Členské státy přitom již roky zpátky odsouhlasily klimatický zákon, který celou EU zavazuje k dosažení klimatické neutrality do roku 2050, a do roku 2030 ke snížení emisí o 55 procent. Rok 2040 tak zdaleka není novou ambicí, jako spíše spojnicí mezi těmito již schválenými milníky. Paralelně běží čas také řadě dalších diskuzí, jako je ta o zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035 anebo ETS 2, od kterých začínají jednotlivé státy couvat.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Tragická přestřelka v USA: Tři policisté zemřeli, dva bojují o život. Jeli k domácímu násilí
