Konzervativní unii CDU/CSU byla reforma zákona o občanství trnem v oku. Rozhodnutí o zrušení pasáže o zrychlené možnosti získat občanství bylo jedním z prvních kroků, které kabinet kancléře Friedricha Merze po květnovém nástupu k moci učinil. Ministr vnitra Alexander Dobrindt z CSU tehdy řekl, že německé občanství mají lidé dostávat "na konci integračního procesu, nikoli na jeho začátku". Pro zrušení turboobčanství hlasovalo ve středu 450 poslanců, proti jich bylo 134.
K získání občanství po třech letech museli dosud zájemci prokázat, že jsou v Německu obzvlášť dobře integrovaní, dokáží financovat svůj život a život své rodiny a mají velmi dobrou znalost němčiny. Podle veřejnoprávní stanice ARD přitom občanství získávalo ve zrychleném řízení méně než procento cizinců.
Reforma zákona občanství vstoupila v platnost loni v červnu. Tehdejší vláda sociálních demokratů (SPD), zelených a svobodných demokratů (FDP) zavedla také možnost dvojího státního občanství. Cizinci, kteří získají to německé, se tak nemusejí vzdát svého původního. Tuto možnost současná vláda hodlá zachovat.
Například odborník na migraci a pracovní trh z německého úřadu práce Herbert Brücker zrušení turboobčanství už dříve kritizoval. "Možnost získat občanství po třech letech se týkala hlavně vysoce kvalifikovaných migrantů s vysokými příjmy. Její zrušení tak dopadne negativně přesně na tu skupinu lidí, kterou v Německu chceme," řekl listu Rheinische Post. Dodal, že změna snižuje atraktivitu Německa pro vysoce kvalifikované pracovní síly.
Také opoziční strany rozhodnutí kritizovaly. "Je to špatný signál v době, ve které potřebujeme všechny síly - ať už tu někdo žije tři roky nebo po tři generace," řekl spolupředseda strany Zelených Felix Banaszak. Poslankyně strany Levice Clara Büngerová kritizovala také to, že se nepočítá s přechodnou dobou pro lidi, kteří žádost o občanství ve zrychleném řízení už podali, ale úřady o ní ještě nerozhodly. "Protože jsou lhůty pro zpracování v řízení neúnosně dlouhé, dotkne se to mnoha lidí," řekla Büngerová.
