„V roce 2025 evidentně skončilo mezinárodní právo a v roce 2026 se probouzím do světa, kde platí právo silnějšího. Tak to bezpochyby je,“ shrnul ekonom Štěpán Křeček aktuální situaci ve Venezuele a nastínil, k čemu by z ekonomického hlediska mohla změna režimu vést.
ČTĚTE TAKÉ: Paradox Fialova třaskavého výroku o Vrběticích. Člen SPD vrazil Babišovi a ANO kudlu do zad
„Venezuela má největší známá naleziště ropy na světě, ale v podstatě je nevyužívá. Mohla by být jednou z největších ropných velmocí jako Katar, ale místo toho tam lidé trpí hladem,“ upozornil na nevyužitý potenciál tamního bohatství s tím, že změnu režimu by přivítal. „Efektivnější režim může navýšit nabídku ropy a postupně snížit ceny v celé ekonomice,“ dodal k událostem posledních dní, kdy USA podnikly vojenskou operaci s cílem převézt tamního, nyní již bývalého vůdce Nicoláse Madura do Spojených států, kde je momentálně souzen.
Stálo by to moc peněz, oponuje Kovanda
Jeho názoru ale oponoval další ekonom Lukáš Kovanda, který to vidí skepticky. Podle něj nelze předpokládat pozitivní ekonomický vývoj v krátkém čase, nýbrž ve střednědobém až dlouhodobém výhledu. Zdůrazňuje primárně potřebu investic do regionu, které by musely americké firmy vynaložit.
„Venezuela je na zhruba desetině svého celkového potenciálu v množství vytěžené ropy. Ale ta venezuelská ropa je těžká a sirnatá, čili potřebuje velké množství kapitálových investic,“ vysvětlil Kovanda.
Vyšlo by to podle něj na zhruba dva biliony korun po dobu deseti let. „Otázkou je, zda ty americké firmy vůbec budou ochotny takové náklady vynaložit, pokud nebudou mít jistotu, že zde nedojde opět k nějaké změně režimu,“ doplňuje.
MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT: Litvínovské ANO odsoudilo Okamurův projev. Vadí mu „odporná vyjádření“ k válce na Ukrajině
