Kubistický klenot uprostřed venkova. Bauerova vila ukazuje nábytkové skvosty

Forbes Před 16 hodinami

Na světový seznam kulturního dědictví Iconic Houses v nejbližších dnech přibyde nový český architektonický klenot – kubistická Bauerova vila v Libodřicích na Kolínsku. O honosný dům od architekta Josefa Gočára od letoška oficiálně pečuje Uměleckoprůmyslové museum v Praze (UPM), které v něm v létě otevřelo novou expozici kubistického nábytku.

Unikátním prostorem ale rezonuje i tragický příběh jeho původních obyvatel, židovské rodiny Bauerových.

V nenápadné obci nedaleko Kolína stojí v areálu dodnes funkčního velkostatku architektonický světový unikát. Stavba od architekta Josefa Gočára je snad jediným rodinným domem postaveným v kubistickém stylu, který je situován do prostředí zemědělského hospodářství.

Do začátku tisíciletí patřila obci Libodřice, poté ji koupila Nadace českého kubismu a nechala ji zrekonstruovat. Uměleckoprůmyslovému museu v Praze ji nabídla k odkupu v roce 2020, ještě za éry ředitelky Heleny Königsmarkové.

První fáze jednání vyústila v akvizici velké sbírky, která čítala devětapadesát nábytkových kusů a 159 keramických předmětů. V roce 2023 byla představena na výstavě Akvizice v Domě U Černé Matky Boží.

Samotnou vilu má UPM ve své péči od letošního roku a na začátku léta v ní otevřelo expozici kubistického nábytku, sestavenou právě z těchto předmětů. Od srpna je majitelem objektu oficiálně český stát, který jej prostřednictvím Ministerstva kultury spolu se dvěma soubory nábytku od Antonína Procházky a Josefa Gočára odkoupil za necelých čtyřicet milionů korun.

Vilu navrhl Josef Gočár pro velkostatkáře Adolfa Bauera, který si ji u architekta objednal v době, kdy vytvářel i své další ikonické stavby jako Dům U Černé Matky Boží v Praze nebo lázeňský dům v Bohdanči. Dostavěna byla v roce 1914. Jde nejen o architektonický skvost, ale i místo paměti.

Majitel Adolf Bauer v roce 1929 zemřel a rodina ve vile žila ještě dva roky po jeho smrti. Další osud rodiny i jejího sídla byl velmi pohnutý. V roce 1940 byl dům jakožto židovský majetek zkonfiskován nacisty a přešel pod německou správu.

Rodina Bauerových včetně širokého příbuzenstva byla v jednom z posledních transportů odvezena do koncentračních táborů, dcery Hana a Věra zahynuly v Terezíně a v Osvětimi, podobně jako další členové rozvětvené rodiny.

„Osudy rodiny Bauerových vyzývají k tomu, abychom připomínali oběti holokaustu. Spolupracujeme s Centrem pro dokumentaci majetkových převodů obětí druhé světové války, a vila má proto i velký edukační potenciál,“ říká ředitel UPM Radim Vondráček.

V roce 1948 byla Bauerova vila znárodněna a během období komunismu v ní sídlily úřady. Ačkoli se původní vybavení nedochovalo, díky tomu, že byl dům využíván, alespoň nezchátral. Nadace českého kubismu koupila vilu od obce v roce 2002, v následujících letech se zasadila o záchranu této památky a nechala ji nákladně rekonstruovat.

Od roku 2010 do roku 2018 v ní provozovala také expozici kubistického interiéru a od té doby byla budova zavřená. Z původního vybavení interiérů se dochovalo například majestátní schodiště se zábradlím v hale, dřevěné obklady, okna nebo tepané plechové ornamenty na zábradlí či radiátorech. Tapety byly z velké části poničeny, a tak se po rekonstrukci nechaly vyrobit jejich repliky.

Centrem stavby je schodišťová hala, která tvoří pětinu její půdorysné plochy. „Sloužila reprezentativním účelům a propojovala obytný prostor přízemí, k čemuž ještě dopomáhaly skládané dveře mezi jídelnou a obývacím pokojem, které se daly naplno otevřít,“ vysvětluje kurátorka kubistické sbírky UPM Lucie Vlčková.

V přízemí se z haly vchází do několika navzájem propojených pokojů – jídelny, pánského pokoje, ložnice s koupelnou a dalších místností, u nichž není vždy přesně doloženo, k jakému účelu sloužily. Dnes návštěvníci expozice vcházejí do objektu přes pokladnu v bočním vchodu. V horním patře domu pokračuje expozice v dalších pokojích, ale je zde také ponecháno zázemí pro personál.

Za návštěvu stojí už samotné prostory unikátního domu, ale obdivovat tu lze i nábytek a užité umění od Vlastislava Hofmana, Pavla Janáka, Josefa Gočára, Ladislava Machoně či artefakty z produkce družstva Artěl. Vedle originálů nábytku nebo jídelních setů expozici doplňují také repliky svítidel, nádobí, tapet nebo výmalby místností podle původních vzorů.

Vystavené nábytkové soubory vždy neodpovídají účelům jednotlivých místností, ale Nadace českého kubismu je nakupovala už s vidinou toho, kam zde budou umístěny. Soubor nábytku od Ladislava Machoně, který vyrobil pro Jaroslava Zikmunda a který stojí v jídelně, tak sice nebyl vyroben přesně pro ni, ale do prostoru sedí jak stylově, tak proporčně.

Stejně tak třeba nábytek stojící v pánském pokoji, který ale Vlastislav Hofman navrhl původně do své vlastní jídelny. Do obývacího pokoje je pak umístěn soubor nábytku, který Vlastislav Hofman vytvořil pro sochaře Josefa Mařatku a v jednom z horních pokojů stojí Gočárův nábytek, který navrhl pro sochaře Jana Štursu.

Stavba samotná je zajímavá také tím, že v ní Gočár projevil obrovskou citlivost pro vnímání lokálního a časového kontextu stavby. „Na první pohled má i reminiscence barokní architektury, což je vidět například na mansardové střeše, kterou Gočár mohl odkazovat k původnímu baroknímu zámečku, který býval součástí dvora,“ říká kurátorka kubistické sbírky UPM Lucie Vlčková a dodává, že stejná střecha je i na Domě U Černé Matky Boží v Praze.

Zmiňovaný zámeček v sousedství vily byl však soukromým investorem necitlivě zrekonstruován bez ohledu na jeho památkovou podstatu.

Libodřická vila odráží bohatství zemědělského podnikání v cukrovarnickém kraji. „Velkostatkářské rodiny tu měly tak rozvinutý vkus a vnímání toho, co je ve své době moderní, že byly ochotny najímat si prestižní architekty a budovat takové objekty, jako je právě Bauerova vila,“ uvedl ministr kultury Martin Baxa, když symbolicky přebíral klíč od této vily.

Samotná vila i nová expozice tak odrážejí unikátní příběh českého kubismu, který se odehrával během krátké historické epochy pouze u nás.

Vila vzbudila po svém otevření okamžitě zájem, i přes její regionální polohu ji během prvních dvou měsíců, kdy byla otevřena jen čtyři dny v týdnu, navštívilo osmnáct set lidí. Otevřena je o víkendech, kromě období od listopadu do března, nebo po domluvě. Oblibu nového výletního cíle podtrhuje také sousedství statku Libodřice s bistrem a obchodem s regionálními farmářskými produkty.

The post Kubistický klenot uprostřed venkova. Bauerova vila ukazuje nábytkové skvosty appeared first on Forbes.

Pokračovat na celý článek