Pondělí 12. květnaSvátek má Venku je 14 °C, Skoro Jasno

Kupka: Nechtěli jsme chybovat jako Kalousek a šetřit rychle. Pravicovou stranu už nikdo nechce

CNN Prima News Před 3 hodinami

Pane ministře, platí to, že do 10 let, a vy konkrétně zmiňujete rok 2033, bude dobudovaná dálniční síť v Česku?
Všechno tomu nasvědčuje. Slíbili jsme, že v tom čtyřletém období zprovozníme 200 km nových dálnic a už teď víme, že situace dopadne výrazně lépe. Bude to tedy jeden ze splněných slibů. Zároveň se podařilo zrychlit přípravu celé řady dálničních tahů. V tuto chvíli soutěžíme koncesionáře na výstavbu D35, kde zároveň stavíme víc než 64 km. Je to jedno z největších dopravních stavenišť ve střední Evropě. Zároveň běží výstavba D11 směrem na polskou hranici. Letos tak bude ve výstavbě kompletní spojnice mezi Prahou a polskou hranicí.

Kdy by to mělo být hotové?
Výhled je rok 2028.

Rychlík Polsko doháníme

Když jste naťukl Polsko, skutečně se mu daří dálniční síť za poslední dvě desítky let dramaticky posouvat. Proč za ním zaostáváme?
Polsko udělalo několik strategických rozhodnutí. Zaměřilo lépe pozornost na čerpání evropských peněz, mělo méně operačních programů a jako prioritu si stanovilo právě dálniční síť. Spojili to s velkým plánem evropského fotbalového šampionátu, udělali z toho národní téma, tak jako jsme teď udělali my národní téma z dostavby dálniční sítě a z vysokorychlostních tratí.

Zvykli jsme si na sociální jistoty, nevidíme realitu mimo Evropu

V České republice se nikdy nestavělo tolik dálnic a neinvestovalo tolik do železnice jako nyní, vychází to tak ve vztahu k HDP. Za loňský rok jsme dosáhli poměru investic do dopravy v rozsahu 101 mld korun a letos to bude 110 miliard korun. Ve srovnání s aktuální situací v Polsku je to výrazně víc a dá se říct, že rychlík doháníme.

ČTĚTE TAKÉ: Motoristé by do Sněmovny nedojeli. Hnutí ANO má nejslabší letošní výsledek

V souvislosti s Polskem a výdaji na obranu jsme se spolu bavili o tom, že by se některé peníze cílené na obranu mohly použít i na dopravu. Můžete tedy říct paní ministryni Černochové: „Chtěl bych část peněz na dálnice“?
Ve skutečnosti je to tak, že NATO má velmi přísná kritéria na to, co uzná do podílu výdajů na obranu vůči HDP. Poláci mají vždy větší ambici do těchto výdajů zapojit dopravní stavby, než kolik NATO v rámci inventury uzná. Co se Česka týče, tak se v tomto směru snažíme uplatňovat, co jen lze. Pravidlo je jednoduché, pokud lze něco uplatnit, tak náklady, které jdou nad rámec budování běžné infrastruktury, kdy jí musíme upravovat proto, aby zvládla například unést armádní konvoje. Třeba u rekonstrukce mostu Šmejkalka na D1 nemůžeme uplatnit celou investici, ale jen malý rozdíl mezi běžnou stavbou a posílením nosnosti.

Neměli bychom také uspořádat fotbalový šampionát, abychom měli dobré silnice?
Myslím, že i bez něj se podařilo ukázat, že dobrá dopravní infrastruktura je fakticky podmínkou dalšího ekonomického růstu. Pokud tento úkol nezvládneme, nemáme možnost uvažovat o tom, že bychom v konkurenci a souboji o zahraniční investice vůbec mohli uspět. Rekordně stavíme a překonáváme překážky u staveb, které dlouhodobě stály na místě, jako je D52. Očekávám, že v horizontu několika týdnů budeme mít na D52 stanovisko EIA – na dálnici směrem do Vídně.

Jak to vypadá s D3? Tam jsou trochu komplikace.
Ano, ty jsou léta. Na druhou stranu už jsme spustili podrobný geologický průzkum pro tunely i pro založení mostu přes Sázavu. Jednáme s obcemi a s některými už uzavíráme plánovací smlouvy. Nejpozději na jaře roku 2026 bychom chtěli získat územní rozhodnutí pro celou délku stavby a zároveň bychom v horizontu měsíce nebo dvou měli mít odpověď na to, jestli celou tu středočeskou část můžeme stavět jako PPP projekt, což bych byl moc rád.

Kdy bychom se mohli D3 dočkat?
Výhled je rok 2031 a v tomto směru to odpovídá i tomu, kdy Rakousko dojde se svojí dálnicí na hranici.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Omluvte se za odpornou dehonestační kampaň, vyzval Turek ministra Lipavského

Dopravních problémů v Praze by mělo ubývat

Pojďme v dopravě k Praze, byť na ni jako ministr nemáte úplně přímý vliv. Mají si Češi a Pražané zvykat na to, že kolony budou běžnou součástí?
Významnou pomoc přinese dobudování pražského okruhu, protože uleví Praze od transitní dopravy a třeba v případě tradičních problémů na Liberecké nebo na Spořilově se lidem výrazně uleví. Toto Pražané pocítí velmi významně a pocítí to i ti, kteří potřebují překonat pražský dopravní uzel. Chystáme rozšíření pražského okruhu u mimoúrovňové křižovatky na Zličíně až po Slivenec, abychom v té extrémně vytížené části dokázali zajistit kapacitní proud dopravy. Co se týče dalších opatření, tak jsme koncem dubna představili novou podobu řešení železničního uzlu v Praze a vytvoření nové vrstvy železnice – měl by to být metropolitní expres SPODEM, ve kterém vidíme velkou budoucnost.

Když se o tom bavím s odborníky na bydlení, tak se všichni shodují na tom, že jestli může něco pomoci dostupnosti a zlevnění bydlení, tak je to právě zlepšení páteřní sítě vlaků.
Naprosto jednoznačně a pozorujeme to, že tam kde máme kapacitní železnici na koridoru, ať už na Beroun, Benešov, Kralupy nad Vltavou nebo Český Brod, tak tam jsou železnice extrémně využívané.

Kde byste chtěli železnice posílit?
Letos zprovozníme první modernizovaný úsek mezi centrem Prahy a Letištěm Václava Havla, mezi pražskými Bubny a Výstavištěm. Navážeme výstavbou důležitého úseku mezi Ruzyní a Kladnem. Investice státu zásadním způsobem zlepší dopravu v Praze. Mnohem lepší řešení než různé zóny a zákazy a regulace je vytvoření lepší nabídky dopravy. Pokud budeme schopni zajistit pro dostupnost Prahy moderní železnici, tak tím pro jednodušší situaci Pražanů i Středočechů uděláme nejvíc.

Souhlasíte s návrhy zpoplatnění vjezdu do centra?
Nepokládám to za dobré, zejména v situaci, kdy jak Praha, tak Česká republika mají dluh vůči svým obyvatelům. Dlužíme Středočechům a Pražanům například parkoviště P+R na klíčových uzlech. Dokončuje se modernizace železniční trati mezi pražskými Vysočany a Čelákovicemi. To vše jsou kroky, které ve výsledku přispějí k tomu, že těch dopravních problémů by v Praze mělo ubývat. Nezůstávejme ale jenom u Prahy, třeba v Brně se staví nové nádraží Brno-Královo Pole.

Část našich voličů je zklamaná, protože měla větší očekávání

Máte pocit, že současné vedení ODS v Praze pod panem primátorem dělá dost pro dopravu? Když to vnímám, tak mám pocit, že se otevírají nebo dokončují pouze věci, které vznikly za Prahy Sobě – Dvorecký most, tramvajové linky, oprava Barrandovského mostu...
Doposud jsem nezažil intenzivnější spolupráci na dopravních stavbách jako právě teď, a to jak ve vztahu k Pražskému okruhu, tak ve vztahu k přípravě vysokorychlostních tratí, velmi úzká spolupráce je i konceptu Metropolitního expresu SPODEM. Výborná spolupráce je třeba s Tomášem Portlíkem. Možná to vedení méně prezentuje, ale těch kroků, které se odehrávají, je opravdu plno.

Pravicovost a budoucnost ODS

Jste spokojený s tím, jak je na tom aktuálně ODS v rámci koalice Spolu? V průzkumech i výzkumech máte kolem 20 procent.
Samozřejmě, že spokojený nejsem. Chci, aby koalice Spolu znovu vyhrála volby. Když bychom srovnávali průzkumy veřejného mínění před čtyřmi lety a teď, tak bychom se pohybovali zhruba v podobných hodnotách. Máme na sobě nálož vládní odpovědnosti, to je vždycky složitější. Je na nás, abychom ukázali, že si opravdu zasloužíme podporu veřejnosti.

Vaši voliči jsou zklamaní.
Nijak nepopírám, že část našich voličů je zklamaná, protože měla větší očekávání. Nikdo z nás nemohl předpovídat, co se přihodí na Ukrajině, co to vyvolá z hlediska cen energií a čemu všemu budeme čelit. Na druhou stranu, když se potkávám s lidmi v ulicích, tak se setkávám víc pozitivní odezvou a s tím, že doufají, že se podaří znovu přesvědčit veřejnost, že Česká republika má být pevně ukotvená v tom dosavadním směru západních struktur.

Nemohli jsme zvolit rychlejší tempo, protože bychom udělali podobnou chybu jako Mirek Kalousek.

Toto si myslím, že vám vaši voliči nevyčítají. Často vám naopak vyčítají otázku rozpočtu. Chtěli, abyste šetřili víc. A často malou aktivitu v domácí politice.
Určitě bylo možné snížit deficit rychleji, ale bylo by to na úkor investic. Česko má dál šetřit a je správné to mít nastaveno jako základní DNA, což reálně předvádíme. Nám se ale podařilo udržet investice, zvýšit objem peněz na obranu a zároveň snižovat deficit. Nemohli jsme zvolit rychlejší tempo, protože bychom udělali podobnou chybu, jakou udělaly vlády v době, kdy byl ministrem financí Mirek Kalousek. Dopady na další vývoj české ekonomiky byly ve výsledku negativní.

Šetřil podle vás moc rychle?
To, co se třeba odehrálo tady na dopravě, v té době, byl zásadní problém v tom, že se zastavila a zpomalila příprava projektů a tím pádem jsme mohli koukat jenom na Polsko, které zrychluje výstavbu, zatímco tady jsme fakticky stáli. Za mě rozhodnutí vlády o vyvážené hospodářské strategii, kdy stát investuje opravdu tak, jak historicky nikdy neinvestoval a zároveň šetříme na běžných výdajích, je nejvhodnější možná cesta.

Přeci ale musíte vnímat i hlasy ze strany. Martin Kuba se ozývá, ostravská ODS, část pražské ODS. Není možné být hluchý a slepý.
To určitě nejsem.

Pravicovou stranu, tak, jak by si ji možná představovali Svobodní, zřejmě už nikdo nechce

Ctíte zásady ODS z devadesátých let? Nízké daně, žádná byrokracie, volný trh. To jsou věci, které po vás vaši skalní voliči chtějí.
Pojďme se o tom opravdu bavit. Musíme se zároveň vypořádat se změnou obecně poměrů v rámci Evropy a tím, že se společnost vyvíjí.

Chce vlastně společnost tuto ODS?
Zcela otevřeně – pravicovou stranu, tak, jak by si ji možná představovali Svobodní, kteří teď spolupracují s SPD, a která by možná měla dvě až tři procenta, zřejmě už nikdo nechce.

Úspěch Martina Kuby nespočívá v tom, že by byl pravicový do morku kostí

Znamená to, že pravicovost jako taková není vlastně žádoucí?
Kdybychom to poctivě popsali, tak úspěch Martina Kuby nespočívá v tom, že by byl pravicový do morku kostí. Jeho úspěch spočívá v tom, že dokázal doručit Jihočechům to, co slíbil, a že jim ukázal viditelný posun rozvoje regionu.

To je asi i to, co se vám úplně nedaří.
Možná ne a možná právě proto teď větší pozornost soustředíme na to, abychom ukázali, co se reálně stalo, na co si lidi můžou sáhnout. Rozvoj dopravní infrastruktury je ten příklad, stejně jako posun digitalizace, jak u nás v resortu dopravy, tak na MPSV. Zároveň to znamená úspory v administrativě. Zrušili jsme u nás v resortu zbytečný úřad, omezili řadu agend, ubylo 5000 úředníků, víc než 5000 úředníků. Pokud máme přesvědčit veřejnost o tom, že výsledný součet je pozitivní, tak musíte reálně věnovat velkou pozornost prezentaci pozitivních kroků a tomu jsme nevěnovali tolik, kolik bychom měli.

Vzpomeňme na situaci v roce 2022, kdy vyskočily ceny pohonných hmot a opozice volala po tom, ať jdeme cestou Maďarska. Stalo se to symbolem a kritiky situace v pohonných hmotách. Dočasně jsme tehdy snížili spotřební daň na pohonné hmoty na krátké období pro benzín na o něco další období, pro naftu. Dokázali jsme pro české podnikatele i pro českou veřejnost reálně stlačit ceny pohonných hmot a podívejme se, kde jsou dnes, jsou nejnižší ze všech zemí střední Evropy.

Pojďme se vrátit k té pravicovosti. Co za vás dnes společnost vlastně chce?
Co chceme my a co pokládám za důležité i pro udržení dlouhodobého směru pravicové politiky v České republice – rozumné hospodaření, investice, které znamenají další posun té ekonomiky, a to, že veřejnost vidí, že se ten stát vyvíjí vpřed.

Občané v zemi často mají pocit, že stát a jeho reprezentanti vlastně nedělají věci pro lidi, ale spíš pro sebe. Sociolog Daniel Prokop mi v rámci debat o daňovém mixu v rozhovoru několikrát říkal, že nízkopříjmoví zaměstnanci skrze placení daně z příjmu a sociálních a zdravotních odvodů platí vyšší daně než ti vysokopříjmoví. Tohle přeci není sociální spravedlnost. Proč nepřijde vláda ODS a neřekne, tohle prostě není fér?
Budu i Danovi Prokopovi oponovat. Vím, že proto má svoje data, ale proti tomu stojí i v porovnání s ostatními státy jasný doklad, že Česká republika má jedny z nejmenších sociálních rozdílů ve společnosti. Ohrožení bídou je v České republice jedno z celosvětově nejnižších. Mnohem větší problémy vnímám v tom, abychom dokázali přesněji adresovat sociální dávky a sociální pomoc. V tom se naší vládě podařilo udělat obrovský kus práce.

Sociální jistoty představují do značné míry výdaje evropských zemí. Na to jsme si zvykli

Vzpomeňme si na pomoc rodinám v době, kdy čelily vysokým cenám energií – to je příklad pravicovosti, o kterém se bavíme. Nevydali jsme se cestou plošného zaplavení společnosti helikoptérovou cestou, ale adresovali jsme pomoc tam, kde se ukázalo, že rodiny nejsou dramatické nárůsty schopné unést.

Rozumím. Nicméně to se bavíme o nějakém krátkodobém řešení krize, ale z dlouhodobého hlediska vám nastavení daňového mixu přijde spravedlivé?
Tohle opravdu není zásadní problém České republiky. Dostali bychom se pak třeba do role, kdy bychom hodnotili, zda OSVČ nebo drobní podnikatelé mají v tomto směru stejné podmínky, protože v mnoha případech neplatí téměř žádné daně.

Zaslouží si za vás mít nižší daně?
Ano, a vždy to tak budu obhajovat. Nesou na sobě celý náklad a rizika své existence. Kdybychom porovnávali různé systémy, třeba v USA, kde stát dává mnohem menší sociální jistoty. Právě sociální jistoty představují do značné míry výdaje evropských zemí. Na to jsme si zvykli, jsme s tím vlastně jako spokojení. Jenže platí to, že pokud nemáte srovnání, nevidíte, jaká je realita v ostatních státech, tak si neuvědomujete, jaké podmínky jsou u nás.

Když jsem o tom mluvila před rokem s Ivanem Langerem nebo i s Martinem Kubou, tak často zaznívá vaše jméno. Chválí vás a říkají, že komunikace z vaší strany je prostě lepší, než je Petra Fialy.
To je super a já jsem ve vedení ODS.

Evidentně ODS z regionů není s tím, jak to pan premiér vede, spokojená.
Před dvěma lety proběhl kongres s naprosto jednoznačnou podporou Petra Fialy. V roce 2014 v situaci, kdy na tom ODS byla významně hůř, kdy jsme byli dokonce pod pěti procenty nutnými pro vstup do Poslanecké sněmovny, s Petrem Fialou rozhodl, že přijmu část odpovědnosti a že mu budu krýt záda a budu pracovat na tom, aby se ODS znovu dostala do vládní odpovědnosti. To se podařilo a stojím o to, abychom dokázali opravdu znovu tuhle pozici obhájit.

Nestydatý a drzý Karel Havlíček

Šli byste do vlády s hnutím ANO?
Ne.

Ani kdyby byl premiérem Karel Havlíček.
Ne.

Mimo jiné jsme s ním mluvila a říkal, že některé vaše kroky chválí, že jste navázal na jeho práci.
Jasně, že jsem jen dotáhl to, co on tu přichystal v mašličkách. To mě baví… V tom je jistá míra drzosti a nestydatosti, na kterou musíte mít žaludek. Protože člověk by to normálně neudělal. Nebudu ale snižovat jeho zásluhy a nebudu hloupě připomínat, co všechno nedotáhl, protože role ministra je udělat příslušný kus práce a posunout resort nebo tu zemi o krok dál. Věřím tomu, že bude-li se hodnotit odstupem moje působení na ministerstvu, tak to bude hodnocení příznivé. Není to nafoukanost, je to výsledek práce, kterou mohu svědomitě doložit.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Obávaná věznice Alcatraz „s tváří Mony Lisy“. Domov proslulých zločinců odhalil robotický pes

Pokračovat na celý článek