„Párky jsou prošlé skoro týden a fazole dva roky,“ připsal k fotografii s jídlem uživatel sociální sítě. Další se „pochlubil“ zakoupením tatarského bifteku s posledním dnem trvanlivosti. „Nechal jsem to ještě dva dny uležet a dnes v práci královské hody,“ napsal.
ČTĚTE TAKÉ: Výstražné etikety na alkoholu? Zvyšuje riziko rakoviny, málo se to ví, burcují experti z WHO
Takových příkladů jsou na sítích stovky a komentářů, které se k nim vyjadřují s pochvalou a přáním dobré chuti, ještě více. Přitom právě maso a mléčné výrobky představují nejvyšší riziko – a průjem je tím nejmenším problémem.
„Zpočátku se to nemusí vůbec nijak projevovat. Konkrétně třeba plísňové sýry, kde je plíseň viditelná, může docházet k bolestem břicha, těžkým průjmům, zvracení, přičemž dochází k dehydrataci. Tím je ohrožen ztrátou vědomí a dalšími komplikacemi,“ popsal lékař Jiří Zikmund.
Při posuzování trvanlivosti potravin je klíčové rozlišovat mezi dvěma typy údajů: datem použitelnosti a datem minimální trvanlivosti. „Datum použitelnosti je používáno u zboží rychlé spotřeby, jedná se o netrvanlivé, masné, mléčné výrobky. U nich zákon jednoznačně stanovuje, že smí být prodávané v den spotřeby a poté už nikoli, protože potravinu nelze považovat za bezpečnou,“ uvedl mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Pavel Kopřiva.
Naopak datum minimální trvanlivosti značí kvalitu, ne bezpečnost. Po uplynutí lze jíst, pokud je potravina správně skladována a nevykazuje známky zkažení jako například plíseň, zápach, změna chuti nebo nafouknutí obalu. I tyto varovné signály lidé často ignorují.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Potraviny kvůli Green Dealu zdraží, varují prodejci. Jen hledání alibi, odmítl Výborný
