Ústřední volební komise uvedla, že parlamentní volby po sečtení necelých 97 procent hlasovacích okrsků se ziskem 46,7 procenta hlasů vyhrála Vučičova Srbská pokroková strana, která je u moci už více než deset let.
Proevropská opozice sjednocená v koalici Srbsko proti násilí získala 23,6 procenta, postmiloševičovská Socialistická strana Srbska pak 6,6 procenta. Tříprocentní práh překročila ještě dvojice pravicových koalic Naděje pro Srbsko a My, hlas z lidu. Zástupce budou mít v 250členné Skupštině také strany národnostních menšin.
"Miroslav Aleksič a já zahajujeme protestní hladovku," řekla podle stanice N1 opoziční vůdkyně Marinika Tepičová, která spolu s Aleksičem stála v čele kandidátky koalice Srbsko proti násilí. "Myslíme si, že je to jediný způsob (…), jak uhájit vůli občanů," dodala s tím, že ukončit hladovku hodlají teprve tehdy, až budou anulovány výsledky voleb v Bělehradě.
Předvolební průzkumy dávaly proevropské opozici v Bělehradě naděje na vítězství. Podle předběžných výsledků místní volební komise zde nakonec Srbsko proti násilí získalo 34 procent hlasů. Vládnoucí SNS dostala 39 procent hlasů, což by jí podle pozorovatelů mělo stačit k tomu, aby se v srbské metropoli udržela u moci.
Tepičová při zahájení hladovky odkazovala na pondělní zprávu pozorovatelské mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která zmiňuje řadu volebních incidentů včetně kupování hlasů, zneužívání veřejných zdrojů vládními stranami nebo zastrašování voličů. Německé ministerstvo zahraničí v noci na úterý uvedlo, že tyto praktiky jsou "nepřijatelné pro zemi se statusem kandidáta členství v Evropské unii".
Opoziční Srbsko proti násilí tvrdí, že lidem, kteří nežijí v hlavním městě, bylo vydáno na 40 tisíc voličských průkazů. Na sociálních sítích kolovaly videozáznamy, které údajně zobrazovaly příjezd lidí na jeden z bělehradských stadionů a jejich instruování, do které čtvrti mají jít volit.
Srbsko je od roku 2012 kandidátem na členství v EU. V posledních letech ale vláda v Bělehradě čelí soustavným obviněním z narušování demokratických norem. Předmětem kritiky EU jsou také blízké vztahy Srbska s Ruskem a Čínou.
