"Nemůžu tomu uvěřit. Sjarhej je tady, se mnou a našimi dětmi. Konečně se stalo to, o čem jsme pět let snili. Dnes večer si vezmu volno, abychom si popovídali, aby po tolika letech mohl být se svými. Děkuji všem za obrovskou podporu," napsala předposlední červnovou sobotu na svůj účet na síti X Svjatlana Cichanouská.
Ta po zatčení svého muže Sjarheje v roce 2020 převzala volební kampaň a podle nezávislých odhadů prezidentské volby vyhrála. Ze země musela odejít, s manželem se potkala až o pět let později, poté, co jeho propuštění - a spolu s ním i dalších 14 politických vězňů - dojednal při své návštěvě u Alexandra Lukašenka americký zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellog.
Cichanouski - kterého někteří Bělorusové, se kterými reportér Aktuálně.cz neformálně hovořil, nazývají běloruský "Ježíš", protože kvůli své zemi spolu s celou rodinou trpěl - v podstatě ihned po návratu z vězení spustil kampaň proti Lukašenkovi. Už 1. července na svém účtu na videokanálu YouTube "Země pro život" zveřejnil, že hodlá získat 200 tisíc eur (přibližně pět milionů korun), aby mohl do tří týdnů provést "silný úder lukašismu".
Jenže o tři dny později zjistil, že tolik peněz v krátké době nesežene. "Požádal jsem vás o pomoc a vy jste mi darovali tisíc eur a za tři týdny čekáte na silný úder lukašismu. Je to ostudné a bolestivé. Někdo musí přijít a všechno za vás udělat. Počkejte, a já budu bojovat. Ať žije Bělorusko!" prohlásil posléze.
Hrozí Lukašenkovi svržení?
Návrat a rétorika jednoho z největších Lukašenkových kritiků z kampaně před volbami v roce 2020 značí, že by se opravdu mohl pokusit o svržení režimu "posledního diktátora" v Evropě. Těžko však určit, zda má nějakou šanci.
"Bělorusko v roce 2020 a v roce 2025 jsou dvě úplně jiné země. Poté, co si vládnoucí režim uvědomil, že volby prohrál, zahájil obrovskou vlnu represí. V podstatě proměnily zemi v totalitní stát," popisuje pro Aktuálně.cz dění v Bělorusku v poslední pětiletce politolog Pavel Sljuňkin, někdejší pracovník běloruského ministerstva zahraničí.
V zemi podle oslovených odborníků vládne tvrdý autoritářský režim. "Úroveň represí se sice nezvyšuje, ale ani nesnižuje. V Bělorusku je nyní 1160 politických vězňů, což je podle mého názoru podhodnocený údaj, je to víc než v Rusku, které je patnáctkrát větší," podotýká Jurij Drakachrust, politický korespondent běloruské mutace Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda. "Lidé se kvůli tomu bojí protestovat, dělat cokoliv proti režimu. Vždyť i za pouhý lajk na sociálních sítích jim hrozí vězení. Snaží se prostě žít své životy," říká.
Sljuňkin i Drakachrust se shodují, že v Bělorusku už kvůli tomu neexistuje občanská společnost. "V podstatě ji odstranili. Buď donutili členy občanské společnosti uprchnout ze země, nebo je zatkli," tvrdí první jmenovaný. To naznačuje, že Cichanouského šance na zrušení "lukašismu" jsou nejspíš velmi nízké.
Navíc soudí, že opoziční práce se z litevského Vilniusu - který je sice od hranic jenom zhruba 30 kilometrů, ale přesto daleko - dělají jen velmi těžce. "Opozice v exilu nefunguje skoro v žádné části světa. Když se podívám do historie, existovalo tolik opozičních hnutí z exilu a všechna byla velmi neefektivní," zamýšlí se Sljuňkin.
Lukašenka u moci navíc drží jeho "přítel" Vladimir Putin, který běloruské ekonomice po zavedení sankcí ze strany EU a Spojených států zásadně pomohl. "A mnoho významných běloruských úředníků, kteří se podílejí na moci, odjíždí do Ruska, stávají se tam podnikateli, vedou koncerny," upozorňuje Drakachrust na propojení obou zemí.
Běloruskému režimu Moskva pomohla i v tom, že se díky ní na devítimilionovou zemi tak trochu pozapomnělo. Do pozadí ji od února 2022 posunula válka u jejího jižního souseda.
Vliv na to, co se bude dít v zemi brambor, budou nejspíš mít jiné události než návrat a tlak Sjarheje Cichanouského. "Válka na Ukrajině, Putin, Lukašenkův vztah s Putinem a jeho vztahy se Západem, to je trojúhelník, který v zásadě určuje budoucí události," komentuje Sljuňkin.
