Kabinetu Petra Fialy (ODS) se krátí čas k potřebným úsporám. Aby opatření mohla vstoupit v platnost, musejí se ministři na škrtech shodnout na středečním jednání vlády. Úspory by se měly týkat dotací a zejména provozních výdajů u jednotlivých resortů. Otevřenou variantou zůstává i určité snížení platů v celém veřejném sektoru.
ČTĚTE TAKÉ: Nová taktika Rusů? Na Ukrajince poslali „kamikaze“ tank, masivní explozi zachytil dron
To se ale nelíbí ministru zahraničí Janu Lipavskému. Jeho resort už dříve nesouhlasil s původní verzí úsporného balíčku. „Navrhované úpravy ve své kombinaci sníží již dnes nedostatečný objem finančních prostředků na platy zaměstnanců vykonávajících službu nebo práci na ministerstvu zahraničních věcí,“ uvedl resort v připomínkovém řízení.
Lipavský později připomínky korigoval a uvedl, že nechce nabourávat koaliční dohodu okolo konsolidačního balíčku. Jeho ministerstvo ale prý nemá velký prostor pro úspory. Musela by se jedině rušit velvyslanectví v některých zemích. To by však výrazné úspory nepřineslo.
Problém se škrty má také ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová. Šéf státní kasy totiž navrhl, aby kapitola vědy a výzkumu dostala v příštím roce o 12 miliard korun méně. Langšádlová to označila za hazard s budoucností České republiky a dodala, že se sníží konkurenceschopnost tuzemské vědy.
Uspořená částka není jasná
Poslankyně za TOP 09 proto chce znovu otevřít debatu o zdanění tichého vína. Na tento druh alkoholu platí výjimka a vláda se do zdanění nechce pustit kvůli možným sporům s vinaři a zemědělci. S otevřením tématu nesouhlasí zejména lidovci, kteří jsou tradičně silní mezi voliči na Moravě.
„Pokud společnost a my politici budeme říkat, že nemůžeme zdanit alkohol, jehož negativní dopady jsou prokazatelné, a zároveň nebudeme investovat do vědy, výzkumu, do něčeho, co může ovlivnit naši budoucnost, tak je to špatně. Podle doporučení NERV by zdanění tichého vína přineslo do rozpočtu až pět miliard korun. Peníze by pomohly zachovat výzkum například v oblasti termojaderné fúze, lékařských věd nebo chemie,“ uvedla Langšádlová.
Nad potřebou spořit dříve varoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Před dvěma týdny uvedl, že do středy by ministři měli přijít s návrhy na úspory. Nechtěl ale říct, jaká by měla být konečná částka škrtů.
Vláda musí šetřit z důvodu hlubokého rozpočtového schodku. Ten v květnu dosáhl 271,4 miliardy korun a přibližuje se navrženému schodku, který byl plánován na celý letošní rok. Stát si pomůže dodatečnými příjmy, jako je třeba výplata stoprocentní dividendy z loňského zisku polostátní skupiny ČEZ. V takovém případě by státní kasa získala 54 miliard korun.
