Arménský premiér Nikol Pašinjan a ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev dorazí do Bílého domu v době, kdy se obě země pokoušejí odstranit trvající rozpory a přiblížit se k mírovému ukončení dlouhá léta trvajícího konfliktu. Naposledy se sešli 10. července, avšak bez výrazného posunu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Evropu tříští otázka státu Palestina. Extrémnější než Češi je jen Orbán, říká expert
„Hodně lídrů se pokoušelo ukončit tu válku, ale neúspěšně, až do nynějška, díky ‚TRUMPOVI‘,“ napsal šéf Bílého domu na své síti Truth Social. Dodal, že jeho administrativa je s oběma zeměmi v kontaktu již delší dobu. Kromě mírové dohody se ve Washingtonu chystá prezident podepsat s lídry obou republik ležících v ruské sféře vlivu separátní dohody o ekonomické spolupráci.
Americká televize CBS s odkazem na zdroje z administrativy informovala, že v rámci smlouvy získají USA práva na využívání 43kilometrového koridoru, kde má vzniknout takzvaná Trumpova silnice pro mezinárodní mír a prosperitu (TRIPP). Ta má podle zmíněných činitelů usnadnit přístup západních zemí do této oblasti.
Obě země se od března pokoušejí dohodnout na mírové smlouvě a ukončit spor trvající téměř čtyři desítky let. Podpisu dohody ale brání přetrvávající sporné body, které sahají od samotného vymezení hranic až po otevření pozemního spojení mezi ázerbájdžánskou exklávou Nachičevan a Ázerbájdžánem přes arménské území.
Arménie a Ázerbájdžán, které v roce 1991 získaly rozpadem Sovětského svazu nezávislost, jsou ve sporu od konce 80. let, kdy se Náhorní Karabach – ázerbájdžánský region s převážně arménským obyvatelstvem – s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu. V roce 2023 Ázerbájdžán znovu získal Karabach, což vedlo k útěku asi 100 tisíc etnických Arménů do Arménie.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: „Aligátoří Alcatraz“ je u ledu. Soud v USA zarazil stavbu detenčního zařízení pro migranty
