Trumpova hrozba zněla jasně: Putin musí ukončit bojové operace na Ukrajině, jinak Američané nasadí tzv. sekundární 100procentní cla na státy, které od Ruska odebírají ropu. Tím pádem by si tyto země – mezi nimi i Čína a Indie – měly dvakrát rozmyslet, zda od Putina odebírat suroviny.
ČTĚTE TAKÉ: Bombardování přežili, domů nesmějí. Moskva rozprodává byty Ukrajinců na okupovaném území
Agentura Bloomberg v pondělí uvedla, že Putin a jeho okolí zvažují nabídnout Trumpovi úlitbu – pozastavení leteckých útoků mezi Ukrajinou a Ruskem. Nejde tedy o celkové příměří, na které by mohla navázat jednání o míru.
Kreml totiž chce ve válce navzdory Trumpovým hrozbám pokračovat. Šance na klid zbraní je podle zdrojů Bloombergu mizivá. Podobně to vidí i agentura Reuters, která dle svých zdrojů z Kremlu napsala, že „je nepravděpodobné, že by se Putin sklonil před ultimátem“.
Podle Reuters se Putinovy plány po mnoha změnách ustálily na tom, že chce naprostou kontrolu nad Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblastí, ačkoliv žádnou z nich zcela nekontroluje. Tyto regiony před lety už během války připojilo Rusko ke svému území, ačkoliv Západ anexi neuznává.
„Pokud by Putin byl schopen zcela okupovat tyto čtyři regiony, které z části zabral pro Rusko, tak by mohl tvrdit, že jeho válka na Ukrajině dosáhla svých cílů,“ cituje Reuters spisovatele zaměřujícího se na rusko-ukrajinský konflikt Jamese Rodgerse.
Nepomůže ani Trumpův zmocněnec, zní z Kremlu
Trump nyní do Ruska vyslal svého speciálního zmocněnce pro Blízký východ a Rusko Stevea Witkoffa, ale podle portálu PBS se nedá předpokládat, že by tato návštěva Kreml zlomila v odhodlání pokračovat ve válce.
Bez možného omezení války ve vzduchu se nezdá, že by Putin chtěl končit. „Putin vytrvale během války posílá jasnou zprávu: Přijme jen ujednání za jeho podmínek a bude bojovat, dokud je nedostane,“ hlásí PBS.
Portál Politico píše, že se Putin pokouší vyhnout jakémukoliv serióznímu jednání o konci války a hraje o čas. Nyní například z úst jeho mluvčího Dmitrije Peskova padlo, že Putin „nevylučuje“ usednutí k mírovému stolu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Dodal však, že „jedině poté, co bude dokončena další práce“. Nespecifikoval přitom jaká.
Měly by Trumpovy sankce dopad?
Pokud nastane situace, že by Putin opravdu do pátku neučinil žádný krok směrem ke klidu zbraní, nabízí se otázka, jak účinné budou americké sekundární sankce.
I sám Trump totiž polemizuje, zda budou mít kýžený efekt. PBS připomíná, že se šéf Bílého domu nechal v neděli slyšet, jak jsou „Rusové docela dobří v obcházení sankcí“. „Jsou to lstiví lidé,“ řekl o Rusech Trump.
Kreml trvá na prohlášení, že veškeré sankce uvalené na Rusko od začátku války na Ukrajině mají jen malý dopad. Ekonomové a také Ukrajina tvrdí přesný opak, a sice že si sankce na Rusku vybírají velkou daň.
PODÍVEJTE SE: Rusko vede válku jako v 17. století. Pohání ho strach z osudu Sovětského svazu, říká Just
