Úmrtí člověka, v tomto případě dokonce dítěte, v souvislosti se zmiňovanou „mozek požírající“ amébou, eviduje Slovensko poprvé v historii. Lékařům a vědcům však není parazit neznámý.
ČTĚTE TAKÉ: Osudný škrábanec štěněte na dovolené: Britka po návratu podlehla zákeřné chorobě
O tom mimo jiné vypovídá největší epidemie, k níž došlo shodou okolností na severu Čech, konkrétně v 60. letech. „Jde o známou epidemii v Ústí nad Labem, během níž zemřelo šestnáct lidí. Na celém světě však bylo dosud popsáno méně než 500 případů,“ sdělila pro CNN Prima NEWS Roháčová.
„Nejedná se o nového cizopasníka, parazita nebo patogen. Je to volně žijící améba, která se velkou a zejména nešťastnou shodou okolností může dostat do člověka,“ připomněl redakci Votýpka.
Jak k nákaze dochází?
Odborníci zdůrazňují, že nákaza vyvolaná tímto prvokem je extrémně vzácná. Améba volně žije v teplých vodách, kde se samostatně pohybuje. „Ke svému životu nepotřebuje nějakého teplokrevného živočicha,“ uvedla lékařka. Jak přiblížil Votýpka, díky tomu, že améba žije pouze v teplých vodách, je uzpůsobena také k tomu, aby mohla žít i v teple lidského těla.
„Spousta volně žijících organismů, když se dostanou do těla teplokrevného hostitele, zemře. Nedokážou v něm fungovat, nejsou uzpůsobeny na vysokou teplotu. Tato améba se to bohužel naučila a vysokou teplotu zvládá. To je ten důvod, proč – když se dostane do těla – místo toho, aby zemřela, přežije,“ líčil odborník s tím, že voda, v níž parazit žije, má běžně vyšší teplotu, než je v bazénech nebo koupalištích obvyklé.
Do těla se slzovička dostává jedinou cestou – pomocí čichového nervu. Voda se tak musí dostat do nosních dutin. „Při běžném koupání se vám do nosu voda příliš nedostává. Příkladem, když plavete s hlavou nad vodou nebo když vodu vyfukujete. ‚Rizikovým chováním‘ jsou skoky do vody či kotrmelce v ní. Při dopadu se uvádí, že se do nosu dostane největší množství vody,“ sdělil Votýpka.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: V Itálii se šíří vysoce nakažlivé onemocnění. Úřady vyjmenovaly nejohroženější regiony
Právě při podobných aktivitách ve vodě je větší nebezpečí, že se améba – pokud se ve vodě vyskytuje – dostane do nosní dutiny, na sliznice a pronikne k čichovému nervu.
Co parazit v těle způsobuje?
Většina améb se do lidského těla vůbec nedostane. Navíc existuje možnost, že imunita parazita zlikviduje. „Když však nastane ta smůla, že je ve vodě, která se dostane do nosu a pronikne do nervu, pohybuje se podél něj a dostane se až do mozku. Mozek je nejen důležitý sám o sobě, ale má také svou hematoencefalickou bariéru, obal, který chrání, aby se do něj nedostávaly například nebezpečné chemické látky. Zároveň však omezuje i vstup imunitních buněk nebo některých léčiv, čímž nemohou fungovat tak efektivně jako ve zbytku těla,“ podotkl Votýpka.
Parazitolog zmínil, že kdyby se améba dostala kamkoliv jinam v těle, byla by imunitou zlikvidována. V případě mozku to však neplatí. „Následně má přístup na mozkové blány, kde parazit působí. Ačkoliv je napadení člověka opravdu extrémně vzácné, tak pokud k němu dojde, jde prakticky ve všech případech o smrtelnou záležitost,“ sdělila Roháčová.
„Parazit v mozku způsobuje zánět – hnisavé záněty mozku a mozkových blan, kdy dochází k napadení mozkových buněk a jejich obalů. Poškození je takového rozsahu, že je neslučitelné se životem. Nervová tkáň a buňky v mozku a mozkových obalech jsou zničeny,“ doplnila primářka.
Existuje léčba?
Pravděpodobnost na přežití je minimální. Světově evidováno méně než deset případů, kdy se to pacientovi povedlo. Roli hrají zejména dva faktory: chybějící cílená léčba a čas.
„Že by u pacienta mohlo jít o důsledek améby... na to se nemyslí hned od začátku, vzhledem k extrémní vzácnosti. Otázkou je, pokud by se na to myslelo, zda by byla smrtnost nižší. Ve většině případů se na to přijde až po smrti člověka. Pokud se však na vyšetření myslí, tak je možné odebrat mozkomíšní mok, kde se přítomnost améby může odhalit,“ sdělila Roháčová.
Možnosti léčby jsou však velmi omezené a „nespolehlivé“, vzhledem k minimu případů uzdravení.
„Použití léků je značně omezené – ne všechny prostupují až do mozku, bariéra je zastaví. Specifický lék stále nemáme, musí se používat obecné léky. Existuje však molekula, která vypadá, že funguje. Jde o chemickou sloučeninu, kterou vymysleli kolegové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a z Biotechnologického ústavu Akademie věd v centru Biocev. Tím, jak je to ale vzácné onemocnění, vám na výzkum, klinické testy a další náležitosti nikdo nedá peníze,“ přiblížil Votýpka.
„Další smůla je, že améba je rychlá. Člověk se nakazí a v řádu dní zemře. Když začne mít člověk klinické projevy nákazy, má tak týden. Nikoho většinou nenapadne testovat člověka na amébu, tudíž se vylučují běžnější příčiny. Když už někoho napadne, že by to mohla být améba, uplyne potřebný čas, který už poté bohužel nemáme,“ doplnil parazitolog.
Právě čas byl velkým nepřítelem i v osudném roce 1962 ve Vrbenských lázních v Ústí nad Labem. Tehdy severními Čechami otřásla série náhlých a záhadných úmrtí mladých lidí. Dlouho zůstávalo záhadou, co stálo za nárůstem případů prudkého zánětu mozku a mozkových blan. Všechny oběti ale spojovala návštěva tamního plaveckého bazénu v Ústí nad Labem. Během několika let zemřelo šestnáct lidí.
Příčina byla odhalena v roce 1967, ale dalších deset let trvalo, než se povedlo celý problém objasnit, včetně zdroje nákazy. Parazit se nacházel ve skryté skulině s teplejší vodou, kde améba měla ideální prostředí pro množení, a ze které se uvolňovala voda jen po závodech. Osudná dutina byla v 50. letech vestavěna kvůli zkrácení bazénu na standardních 25 metrů.
Jak se nákaza projevuje?
V případě napadení amébou člověk nevykazuje jasně specifické příznaky, jedná se o komplex symptomů. „Příznaky ze začátku bývají nespecifické. Tedy, mohou to být chřipkové příznaky, bolesti hlavy, zvracení. Může dojít k takovému průběhu, kdy jsou projevy několik dní mírnější a poté se stav pacienta rychle zhorší. Člověk může mít pocit, že jde o ‚letní chřipku‘, než se stav dramaticky zhorší,“ líčila Roháčová.
Je nakažený pro své okolí infekční?
Obavu z toho, že by snad nemocný člověk mohl amébu „přivléct“ do České republiky nebo následně nákazu šířit mezi další lidi a započít epidemii, lidé mít vůbec nemusí. Jak odborníci zdůraznili, napadený člověk není vůči svému okolí infekční. Tedy, že z člověka na člověka se nákaza nešíří.
„Nákaza je extrémně vzácná a musí dojít k extrémní shodě nešťastných okolností, aby k infekci došlo. Šance, že se něco podobného zopakuje v našich podmínkách, je mizivá. Mnohem větší nebezpečí je utonutí při koupání,“ připomněl Votýpka.
Mají se Češi bát koupat?
Parazitolog i primářka na Čechy apelují, aby se nebáli v bazénech a na koupalištích koupat. „Bazény by měly být kontrolované, provozovatel by měl mít osvědčení, že koupání v dané vodě je bezpečnou záležitostí. Proto se také dělají kontroly vody, dezinfekce, chlorování... Je nesmysl, aby si lidé mysleli, že se nemohou koupat v bazénu. Tisíce lidí se v nich denně koupají a nic se nestane,“ vzkázala Roháčová.
„Rodiče se opravdu tohoto bát nemusí. Není to věc, která by ohrožovala je nebo děti. Samozřejmě otázka, proč se případ na Slovensku stal a chlapec měl takovou smůlu, to je nyní těžké říci. Určitě však v dané lokalitě budou hygienici dělat široká vyšetření a opatření,“ doplnila.
Že se nemusíme ničeho bát, zdůraznil i Votýpka. „Chápu obavy a mediální ohlas. Důležité je najít zdroj a vyčistit jej, vysanovat a vydezinfikovat. Zjistit, kde se chlapec nakazil, přičemž hypotéza zatím je termální bazén, který byl okamžitě pro veřejnost uzavřen a probíhají kontroly,“ sdělil parazitolog.
Améba – „mozek požírající“ vs. ostnitá
Odborníci navíc neznají jen tuto amébu. Vedle zmiňované „mozek požírající“ je známá také takzvaná „ostnitá“. „Tou se člověk také může nakazit ve vodě. Je to vlastně velmi podobné – volně žijící améba, která se dokáže dostat i do člověka a žít v něm. Většina nákaz je však v oku, tedy dostává se do oka. Je navíc mnohem běžnější, vyskytuje se přibližně jeden případ ročně na našem území,“ uvedl Votýpka.
Výjimečně se tato améba může dostat do mozku, kde způsobuje encefalitidu. „Necestuje však po nervech, je tam zanesena krevní cestou a nemá tak dramatický a rychlý průběh. Není proto tak tolik nebezpečná,“ dodal parazitolog.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Experti varují před riziky grilování. Jak se vyhnout zdravotním problémům poradil i Pohlreich
