"Mám se zeptat, jestli Verča ještě dorazí, nebo bude mít absenci," objeví se ve dveřích školní knihovny mladá dívka. "Už nepřijdu, jsem ve volební komisi," odpovídá jí další žačka zpoza stolu.
"A absenci mít nebude, už jsem to včera psal," přidává se do hovoru učitel Jiří Kleker. Ten má na Střední škole pedagogické, hotelnictví a služeb v Litoměřicích průběh studentských voleb na starost. "Když už jsi tady, nechceš taky rovnou odvolit?" přemlouvají dívku další členové školní komise, která nakonec svolí a než se vrátí do třídy, jde i s hlasovacím lístkem za plentu.
Jména tu zapisují i Stanislav a Vojtěch. Dva zdejší studenti, kteří si už na začátku října zkusí volby poprvé i naostro. "Rozhodnutý ještě úplně nejsem, jsem zvědavý, jak dopadnou debaty v posledním týdnu," popisuje Stanislav. Ten podle svých slov bere volby jako povinnost.
"Doma jsme se už bavili, koho budu volit, a byla z toho trochu hádka," přidává se 18letý Vojtěch. Na začátku října chce prý svůj hlas dát někomu jinému než jeho rodiče. Ve školní knihovně, která se na dva dny proměnila ve volební místnost, pak reportérovi deníku Aktuálně.cz vysvětluje, že jako velký problém vnímá to, jak volí stále větší počet důchodců. A že by se tahle věc měla řešit.
Tedy že by si senioři měli uvědomit, že rozhodují už ani ne tolik o sobě, ale spíš o tom, co čeká mladou generaci. "Důchodci by se měli edukovat," připojuje se do rozhovoru Stanislav. Zároveň ale ví, že podobně je třeba pracovat s řadou jeho vrstevníků, které volby vůbec nezajímají.
"Je to odraz společnosti," popisuje průběh studentských voleb litoměřický kantor Jiří Kleker. "Je to moment, kdy si uvědomí, že jejich hlas něco znamená, chtějí těm politikům něco sdělit," soudí pedagog, zatímco do improvizované volební místnosti vchází další žáci.
Jedním dechem ale dodává, že i na zdejší škole je řada těch, kteří volby nepovažují za nutnost. "Co doma řeší, to je strašně ovlivňuje," konstatuje Kleker. Společně se Standou a Vojtou v té souvislosti zmiňují jednu ze svých aktivních spolužaček, kterou politika tak chytla, že prý i své rodiče přiměla změnit rozhodnutí, že budou volit Přísahu.
Vliv rodiny dokazuje i dvojice "prváků" z pedagogického lycea. Láďa a Martin do školní knihovny dorazili hned se zazvoněním na velkou přestávku. Volili prý stejnou stranu jako jejich rodiče. "Cítil jsme se tak nějak jinak," přibližuje Láďa prý zvláštní pocity, když svůj lístek házel do urny, jíž škole půjčila litoměřická radnice.
"Nemá to cenu, všichni jsou špatní"
Mnohaletou tradici mají Studentské volby i ve vedlejších Lovosicích. Byť od Litoměřic leží jen kousek, obě města jsou hodně rozdílná. Už jen proto, že Lovosice jsou daleko průmyslovější a velmi úzce provázané s Lovochemií patřící do koncernu Agrofert.
Tenhle moment si člověk uvědomí hned na prvních schodech uvnitř Střední odborné školy technické a zahradnické. Zatímco do nosu se line tradiční odér školní kuchyně dokončující oběd, úvodní nástěnku s partnery školy zdobí barevná loga Agrofertu a jeho dceřinek.
"Pro Lovosicko je to typický jev, tady se hodně volí ANO, to mají z rodiny," předjímá učitelka Šárka Davidová, jak asi studentské volby na její škole dopadnou. Jako ta, kdo má projekt na starosti, potvrzuje, že i tady se potýkají s potížemi, které řeší Ústecký kraj dlouhodobě.
"Cílem je, aby se děti naučily chodit k volbám. Jestli jejich rodiny nevolí, nezajímá to ani je. Z domu jsou naučeni, že všichni jsou špatní a že to nemá cenu," upřesňuje Davidová. "Dá se změnit tak jeden žák z deseti, i proto nám to stojí za to," přidává se zástupkyně ředitele Lucie Malecká.
Jak vyplyne z rozhovoru reportéra deníku Aktuálně.cz se Šárkou Davidovou, ve svých hodinách občanské výchovy se tu středoškoláky snaží učit i to, co je politická levice a pravice. "Vůbec ten rozdíl nechápou," popisuje Davidová středoškolskou realitu.
Ve volební místnost se v lovosické škole proměnila odborná učebna číslo 106. Než přijde odvolit další třída, dvoučlenná volební komise si připravuje seznamy.
"Dělala jsem si volební kalkulačku, kterou jsem si vyhledala na internetu, ale vyšla mi v ní strana, kterou vůbec nechci volit," krčí rameny Tereza. "Sleduju i sociální sítě a videa politiků, ale víc mě spíš baví, co se řeší v diskusích pod nimi," usmívá se.
To její kolegyně má jasno. Ve studentských volbách dá svůj hlas Pirátům, protože jí prý vadí korupce a "když se kradou peníze".
Povídání utíná příchod řady žáků v typicky bílém gastro oblečení. Mladým kuchařům se ale do diskuse moc nechce, někteří z nich jsou navíc cizinci. "Neřešila jsem to, vůbec politiku nesleduju," prohlásí jen jedna začínající kuchařka při odchodu z místnosti 106.
Druhý ročník mladých automechaniků je sdílnější. Karel chce s novinářskou návštěvou o volbách mluvit, ale rovnou říká, že neví, jestli do urny nakonec lístek vůbec hodí a že politiku neřeší. "Naši k volbám nechodí," přikyvuje.
Jeho spolužák Láďa vypadá připravenější. "Mám dva favority, volím podobně jako rodiče," popisuje. Rozhoduje se prý mezi Piráty a ODS. Proč právě tyto dvě strany? Láďa si vybaví i fakt, že bývalý pirátský předseda Ivan Bartoš měl v minulosti na sítích "dobré video".
U urny si oddechli
To, jak letos dopadly Studentské volby organizované Člověkem v tísni, by mělo být jasné ve čtvrtek 18. září večer. Hlasy se začnou sčítat hned poté, co středoškoláci ve dvě odpoledne vysypou urny.
Před čtyřmi lety žáci starší 15 let volili na 312 školách, se ziskem 12 446 hlasů zvítězila koalice Pirátů a Starostů. Druhé skončilo Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) s 12 024 hlasy, bronzové pak bylo ANO. Tomu středoškoláci odevzdali 3461 hlasů. Hlavně jde ale o zážitek pro více než 40 tisíc žáků. "Když jsem k urně vedla prváky, bylo i slyšet, jak si někteří nervózně oddychli, když odvolili," směje se Šárka Davidová.
