Role bank se výrazně změnila, držet peníze v bezpečí nestačí. Musejí se přetahovat i s neustále rostoucím počtem investičních nástrojů, které lidem nabízejí si své jmění nejen udržet, ale také rozmnožit. Šéf ČSOB Aleš Blažek, největší české banky z hlediska spravovaných peněz, to ví. A dokonce to jako zástupce velké tradiční banky vítá.
Aleš Blažek spravuje vůbec nejvíce peněz v Česku. Tedy přeneseně, šéfuje totiž skupině ČSOB, jejíž bilanční suma na konci roku 2025 činila přes 2,2 bilionu korun, o 250 miliard více než u druhé České spořitelny. Navzdory obecným obavám z technologických bublin a válek na různých místech planety se dá z výsledků ČSOB vyčíst i mnoho optimistického.
„Cítili jsme větší sebevědomí jak u spotřebitelů, tak u podnikatelů. Naše úvěrová kniha rostla o osm procent,“ říká Blažek ve své nenápadné rohové kanceláři v centrále skupiny v pražských Radlicích. U depozitů, tedy vkladů soukromých osob, je patrný jeden jasný trend: lidé hledají vedle spořicích a termínovaných účtů nové, lepší způsoby, jak zhodnotit své peníze.
„Fondy nám rostly asi o patnáct procent,“ dokládají Blažkova slova dlouhodobější tendenci střadatelů. Dceřiná Patria Finance, obchodník s cennými papíry, dělá šéfovi ČSOB radost stejně tak, má už téměř 100 tisíc klientů. Od doby covidu se přímé investování stalo hitem napříč populací.
Velká tradiční česká banka se mimo jiné bude od letoška snažit o jistý update své image. Ale nic agresivního, punkového od ní nečekejte. Jak ostatně podotýká Aleš Blažek, nikdo by jim takovou změnu ani nevěřil. Maskota banky chameleona Leona nahrazuje modrý point, ČSOB chce vystupovat v roli solidního parťáka ve chvílích, kdy se lidé chystají dělat velká rozhodnutí.
„Třeba když se rodině narodí dítě a potřebuje větší auto – my jim ho se slevou obstaráme, profinancujeme, pojistíme a do budoucna vyřešíme i další služby s tím spojené,“ popisuje Aleš Blažek, jak si roli ČSOB v konkrétní situaci představuje.
Úvěrovou knihu banky táhly především hypotéky a spotřební úvěry, výrazně prý ale rostly i úvěry pro podnikatele. Ti se s chutí pustili do investic, rozšiřování výroby a nových energetických řešení pro své firmy. A mimo to kupovali další firmy. Také v zahraničí. Několik takových zajímavých akvizic českými firmami za hranicemi financovala rovněž ČSOB.
Co vás v úvěrové složce pro podnikatele zaujalo nejvíc? Táhli tento růst velcí hráči, nebo spíše menší firmy?
Zaznamenali jsme nejrychlejší růst úvěrů v segmentu malých a středních podniků, zhruba o dvanáct procent. Jsou za tím úžasné příběhy firem, které byly ještě před osmi lety v garáži a dnes mají zavedený mainstreamový produkt, jejž najdete v drogeriích. Počet klientů v tomto segmentu nám vyrostl čistě téměř o sedm tisíc.
Co se týče velkých hráčů, tam jsme viděli velkou aktivitu v nemovitostech, developmentu a velké investice šly do oblasti obranného průmyslu a zahraničních akvizic.
Například jsme jedné velké potravinářské firmě financovali její akvizice ve střední a východní Evropě, výrobci zemědělských strojů jsme financovali nákup německé firmy perfektně zapadající do jeho produktové nabídky. Nebo jsme třeba významné firmě z oblasti kolejových prostředků financovali nákup jejich západoevropského konkurenta.
Češi zjišťují, že spořicí účty na inflaci nestačí, a objevují akcie. Banka se dnes musí otáčet, aby klienty zaujala a nedržela jim jen peníze na účtech. Co s tím?
Díváme se na to holisticky. Chceme klientům poskytnout co nejširší paletu možností, od běžných a spořicích účtů přes penzijní spoření, konzervativní a dynamické fondy až po přímé investice do akcií či ETF. Ukazuje se, že za posledních deset let byla právě investice do dynamičtějších instrumentů spojených s akciovými trhy tou nejlepší strategií, jak uchovat a zvětšit hodnotu peněz. Dávat všechno jen na termínovaný vklad a zapomenout na další možnosti zkrátka není ta nejlepší cesta.
Co ale funguje skvěle, jsou pravidelné investice. Doporučujeme lidem, aby investovali i po malých částkách pravidelně a nesnažili se najít správný čas na investici. To je velmi obtížné i pro profesionály. Máme stovky tisíc klientů, kteří to tak dělají. Dobrým začátkem je například možnost investovat po velmi malých částkách při každé platbě kartou.
Foto Jan Berounský
Investiční trh je dnes ale zaplevelený i produkty, jež mají silnější marketing než reálný výkon. Je to pro vás varovný signál?
U každého produktu, který nabízíme, si děláme velmi pečlivý rozbor, jak funguje a co za ním reálně stojí. Některé produkty jsme nikdy nabízet nezačali, protože jsme nevěřili, že jsou pro naše klienty správnou cestou. Když někdo slibuje krátkodobý výnos v desítkách procent během pár měsíců, většinou to zavání „letadlem“, kdy se vytlouká klín klínem.
Naším úkolem je dát klientům určitou strukturu a pomoci jim nedělat zásadní chyby.
Zajímavé je, že to úzce souvisí také s kyberpodvody. Podvodníci dokážou přesvědčit i afluentní klienty, aby milionové částky investovali do nesmyslných instrumentů s vidinou obřích zisků. Když se jim to snažíme rozmluvit a upozornit je na podvod, klient je někdy zmanipulovaný natolik, že nám nevěří. Peníze odešle a za pár dní se smutně ozve, že už s ním ta druhá strana nekomunikuje. Snažíme se dělat vše pro ochranu klientů, ale konečné rozhodnutí je samozřejmě vždy na nich.
Snažíme se dělat vše pro ochranu klientů, ale konečné rozhodnutí je samozřejmě vždy na nich.
Co z portfolia vaší banky vás baví nejvíc?
To budou dynamické fondy a penzijní produkty. Pak je to pravidelné investování. No a samozřejmě přímé investování do akcií, ale to už je trochu vyšší hra. Nejlepší je mít dlouhodobý horizont a rozkládat investice do více segmentů, nevěřit jen jednomu.
Dnes vidíme, že některé technologické firmy jsou silně disruptované nástupem umělé inteligence, ale firmy jako třeba Nvidia díky umělé inteligenci zaznamenaly exponenciální růst. Baví mě na tom množství aspektů, které musíte u takových investic sledovat.
Ostatně dívám se na to také jako ředitel velké finanční instituce, jež hraje systémovou roli, nejen jako soukromý investor. Proto sleduji, kde bychom měli být aktivní – ve kterých odvětvích, jestli to dává dlouhodobě smysl, kdo jsou ti nejlepší a jak s nimi pracovat.
Cítíte i jako velká tradiční banka potřebu lidem více a častěji nabízet právě tak dynamické investice, jakými jsou akcie?
Pochopitelně ano, je to pro nás důležitý směr. Patria Finance je pro nás ve skupině jakožto retailový broker velmi dobrým instrumentem, a to nejen v Česku. Velmi úspěšná je například v Maďarsku a nedávno otevřela pobočku na Slovensku. Jako KBC máme samozřejmě velkou banku v Belgii, kde funguje i náš obchodník s cennými papíry Bolero, který za posledních pět let vyrostl čtyřnásobně.
Je to taková demokratizace investování. Lidé mají přístup ke kvalitním informacím, existuje spousta nástrojů, jak investovat, čímž šly výrazně dolů náklady na investování. A to je dobře.
Jen je třeba vnímat i s tím spojená nebezpečí bublin a nepravdivého marketingu. Není to pro každého, je vhodné hned neskákat do některých krátkodobých investic. Je totiž pak velmi těžké uhlídat, abyste skutečně byli na správné straně investování.
Říkáte, že demokratizace investování je dobrá věc. Ale pro vás to musí být i hodně disruptivní proces…
Navzdory tomu si myslím, že je to dobrý proces. Nekoukáme na to negativně, naopak věříme, že se tím tvoří nové bohatství pro naše klienty. Naše role je být v tom aktivní, pomáhat jim a vytvořit komfortní prostředí, kde se nestane něco katastrofálního. To je role banky jako ČSOB.
Jako Česká republika máme potenciál a měli bychom ho využít. Třeba penzijní fondy by měly mít větší možnosti investovat do některých strukturálních instrumentů, například do dopravní a další infrastruktury. Takhle se tvoří bohatství národa spíše než na spořicích účtech.
Umíte už ale to riziko spojené s investicemi českým „střádalům“ dobře vysvětlovat?
Samozřejmě že jde o informovanost a především zkušenosti. V minulosti, když naši klienti investovali třeba do fondů a došlo k mírnému propadu kvůli dění na burze, chtěli někteří z nich okamžitě zavírat své pozice. A za rok zjistili, že hodnota toho instrumentu se zvýšila a vydělali by na tom, kdyby si tento instrument podrželi déle.
Na druhé straně investoři v Patrii čím dál častěji využívají výrazné poklesy trhu k nákupům, obvykle při poklesu trhu vidíme příliv peněz do Patrie.
Důležitý je dlouhodobý pohled. Když investujete do správných instrumentů dlouhodobě, je více pravděpodobné, že porazíte inflaci i výnosy z čistého spořicího účtu. Jenže horizont pár měsíců, to je úplně jiný element. Jsou tu produkty, které slibují za několik měsíců výnosy v desítkách procent, a já pevně věřím, že většina klientů bude rozumných a uvědomí si, že to není ta správná cesta.
Když se podíváme na akciový trh, vidíte tam teď nějaké bubliny? Například kolem umělé inteligence?
Investice do velkých technologických firem a AI infrastruktury – třeba do datových center – jsou obrovské. Valuace některých akcií je ve vztahu k ziskům těchto společností opravdu relativně vysoká. Na druhou stranu bych neházel technologické firmy do jednoho pytle.
To, jak některé z nich dokážou svá řešení globálně škálovat, je fascinující a jejich růst je fenomenální. Možná jsou některé firmy už v teritoriu bubliny, ale příležitostí k investování je pořád strašně moc. Třeba i v reálné ekonomice, která byla trochu upozaděna, ale teď ukazuje svou důležitou roli. Regionálně je například Evropa momentálně relativně levná a méně volatilní.
Pojďme k obrannému průmyslu. Banky ho dříve odmítaly financovat, nyní se karta obrátila. Co byl pro ČSOB ten hlavní zlom?
Před 25 lety jsme po několika nepříjemných skandálech udělali vědomé rozhodnutí, že obranný průmysl dělat nebudeme. Žili jsme tehdy v kolektivní naivní představě, že válka v Evropě už nebude a že systém je navždy stabilní.
Pak ale přišla invaze na Ukrajinu a my jsme toto stanovisko okamžitě přehodnotili. Uvědomili jsme si, že pokud chceme plnit naši roli ve společnosti, musíme financovat firmy, které vytvářejí prostředky pro obranu Česka, NATO i Evropské unie.
Dnes už patříme k hlavním financujícím bankám českého obranného průmyslu a dlouhodobě podporujeme řadu jeho projektů. Za poslední dva nebo tři roky jsme participovali na mnoha zajímavých transakcích skvělých firem, které rozšiřují výrobu a podílejí se na naší kontinentální odolnosti.
Foto Jan Berounský
Kdo je na takové „černé listině“ pro financování dnes?
Dlouhodobě jsme odešli od financování uhlí.
Jste pořád přesvědčení, že to byl správný krok?
Především velmi věřím, že zásadní je mít správný mix energetických zdrojů. My nyní společnostem hodně pomáháme s tranzicí od uhlí k jiným zdrojům, ať už je to plyn, nebo jaderná energie. Uhlí už z ekologických i ekonomických hledisek prostě není úplně ideální řešení. V minulosti sice mělo své ekonomické opodstatnění, ale dnes už existují zdroje, které ho dokážou nahradit.
Procházíme docela zajímavým obdobím. Když si uvědomíte, co se teď děje na Blízkém východě a jak některá uhlovodíková paliva zdražila – což se týká spíš nafty či plynu –, tak buďme rádi, že v Evropě máme už skoro 50 procent elektřiny z udržitelných zdrojů.
Vytváří to na nás daleko menší tlak a umožňuje nám to tyhle výkyvy vyrovnávat. Představte si situaci, kdybychom jako Evropa byli odkázáni jen na pálení fosilních paliv. Při krizi v sedmdesátých letech to mělo na evropskou ekonomiku daleko radikálnější dopad. Dnes ty dopady nebudou tak zásadní, protože máme alternativy, to je obrovská výhoda.
Na celé té diskusi mě však trochu mrzí, že se v první řadě nedíváme na odolnost ekonomiky a společnosti. Často je to spíš souboj idejí místo hledání faktických a pragmatických řešení. Uhlí tady mělo – a možná ještě chvíli bude mít – své místo, ale můžeme ho dlouhodoběji nahradit lepšími zdroji, díky nimž budeme jako celek odolnější.
Překotně vypínat staré zdroje, jak se to stalo v některých státech, ovšem podle mě není to nejlepší řešení. V první fázi musíme vždy dbát na zmiňovanou odolnost. Proto doufám, že dojde k rozložení těchto kroků v čase, což v politikách zemí už vidím. Náš úspěch jako silně výrobně zaměřené ekonomiky extrémně závisí na ceně elektrické energie. Úzce to souvisí i se sociálním smírem. Zkrátka nesmíme dělat kroky, které by poškozovaly spotřebitele, firmy a společnost jako celek.
Uhlí tady mělo – a možná ještě chvíli bude mít – své místo, ale můžeme ho dlouhodoběji nahradit lepšími zdroji, díky nimž budeme jako celek odolnější.
Velkým byznysovým tématem je nyní umělá inteligence. Kde jste s reálnou implementací v bance vy?
My používáme umělou inteligenci už čtrnáct či patnáct let – při ochraně klientů, analýzách transakcí a velkých dat. Před pěti lety jsme přišli s virtuální asistentkou Kate, kterou dnes využívá přes 1,75 milionu klientů a která ročně vyřeší miliony jednoduchých servisních konverzací. Teď do ní nasazujeme velké jazykové modely, takže klientský zážitek bude ještě daleko lepší.
Ale pozor, v bankovnictví musí vše fungovat ve velmi robustním a kontrolovaném prostředí. Nesmíme si dovolit, aby systém „halucinoval“. Když klient zadává platební příkaz, musí být proveden absolutně přesně. LLM modely nám však už dnes fantasticky zrychlují práci při tvorbě softwaru, v datové analytice nebo u kontroly právních kontraktů.
Mnoho firem sice dělalo silácká prohlášení, jak díky AI sníží náklady o 40 procent, ale po pár měsících musely brát zpátečku, protože zjistily, že tak horké to nebude.
Kam až si dokážete představit, že banka umělou inteligenci do svých procesů pustí? Někteří konkurenti ohlašují masivní úspory nákladů právě díky AI…
My chápeme AI jako něco, co přináší řešení byznysových problémů na základě dat. Zásadní ale je, že pro nás je vždy nejdůležitějším aktivem důvěra klienta a používání AI ji nesmí nikdy ohrozit. Vždy musíme rozumět tomu, na základě čeho se rozhodujeme. Nemůžeme data hodit do černé krabičky, která něco vymyslí a my nebudeme vědět proč. A pak je tu samozřejmě nekompromisní ochrana klientských dat.
Co se týče úspor – mnoho firem sice dělalo silácká prohlášení, jak díky AI sníží náklady o 40 procent, ale po pár měsících musely brát zpátečku, protože zjistily, že tak horké to nebude. Představa, že nás z krátkodobého hlediska nahradí umělá inteligence, je nepravděpodobná. Zvlášť když vidíme, že klienti od nás dnes vyžadují zhruba dvojnásobnou interakci oproti minulosti. U velkých životních rozhodnutí se prostě chtějí poradit s lidským odborníkem.
The post Na spořicích účtech bohatství nevzniká, lidé musejí investovat, říká šéf ČSOB appeared first on Forbes.
