Kontroly kamionů na hraničních přechodech v Moravskoslezském, Jihomoravském a Zlínském kraji končí. Vozidla nad 3,5 tuny budou ale policisté ve spolupráci s veterináři nadále namátkově kontrolovat ve vnitrozemí, uvedl Výborný. „Česká republika zůstává v tuto chvíli bez ohniska nákazy,“ řekl ministr. „Mimořádná opatření byla velmi náročná, ale byla účinná a prevence je vždycky levnější než potom řešení samotné nákazy,“ doplnil.
DÁLE ČTĚTE: Nenápadní smrtonoši. Podívejte se na skryté příznaky šesti nejčastějších typů rakoviny
Na Slovensku podle něj výši škod v souvislosti se slintavkou a kulhavkou odhadují na více než 100 milionů eur (asi 2,5 miliardy korun). Celkové náklady na preventivní opatření zavedená v Česku ještě nejsou známy, podle Výborného ale budou činit nižší desítky milionů korun. Třeba Státní veterinární správa (SVS) náklady odhaduje na 20 až 30 milionů korun, řekl.
Do chovů se zvířaty, která mohou slintavku a kulhavku dostat, nebudou moci stejně jako dosud vstoupit lidé, kteří se v posledních 21 dnech nacházeli v pásmech kolem nákazy. Platí také povinnost vést záznamy o vstupu osob a vjezdech aut do chovů. U vozidel ze zahraničí, tedy Slovenska a Maďarska, musí chovatelé nadále vyžadovat potvrzení o dezinfekci vozidla.
„Je to preventivní opatření, které v tuto chvíli chceme zachovat. Jsme připraveni se k tomu vrátit v průběhu měsíce června a samozřejmě také v závislosti na délce vymezení ochranných pásem na Slovensku a v Maďarsku,“ uvedl Výborný.
Agrární komora uvedla, že šíření nákazy hrozí i nadále a rozvolnění opatření tak zvyšuje tlak na chovatele, aby nadále ve vlastním zájmu dodržovali zásady biologické bezpečnosti v chovech. Opatření, která chovatelé dodržují, spolu s nakoupenými dezinfekčními prostředky, ale farmářům zvyšují náklady, upozornil prezident komory Jan Doležal.
Agrární komora chce kompenzace
Komora proto zažádala o mimořádné kompenzace. Jde o náklady, které šly výrazně nad rámec běžné prevence a které budou i nadále vynakládány tak, aby jednotlivé chovy zůstaly v režimu maximální ochrany. Pomoc státu by tak zásadně pomohla překlenout toto chovatelsky rizikové období,“ uvedl Doležal. Resort se k tomu zatím nevyjádřil.
Podle ústředního ředitele SVS Zbyňka Semeráda se ještě nepodařilo zjistit zdroj nákazy na Slovensku a v Maďarsku. „Z tohoto důvodu ještě samozřejmě platí opatření v těch zemích v těch pásmech. Proto se ještě obracíme na chovatele, aby to nebrali tak, že dnešním dnem je možné ty chovy otevřít,“ uvedl. Virus, který se vyskytl na Slovensku a v Maďarsku, byl podle Semeráda naposledy zjištěný v roce 2018 v Pákistánu.
Dnes zapojené složky podle Výborného začnou vyhodnocovat krizový postup v Česku. „Následně budeme případně podnikat další kroky k úpravě legislativy, případně různých krizových plánů a podobně, protože je to zkušenost, kterou jsme zde více než 50 let neměli,“ řekl.
Testy v Česku byly zatím negativní
Na přítomnost slintavky a kulhavky zatím veterináři otestovali zhruba 900 vzorků mléka z jihomoravských farem. Od volně žijící zvěře z vybraných honiteb v okresech Břeclav a Hodonín pak dosud otestovali asi 130 vzorků. Nákazu v mléce ani u volně žijící zvěře veterináři nezjistili, uvedl Výborný. Na hranicích bylo podle něj zkontrolováno 514 000 vozidel. Hasiči vydezinfikovali asi 390 000 vozidel, z čehož u 20 000 vozidel provedli kompletní dekontaminaci.
Poslední ohnisko nákazy v chovu skotu v Maďarsku bylo potvrzeno 17. dubna, na Slovensku 4. dubna. Ohniska slintavky a kulhavky se letos nejprve objevila v Německu, poté v Maďarsku a na Slovensku.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zkontrolujte znaménka, nabádají po létě odborníci. Připomněli prevenci i na co si dát pozor
