„Je to alarmující,“ řekl mluvčí PK Marek Zemánek pro CNN Prima NEWS. „Výrobci se ocitnou pod obrovským časovým tlakem a budou čelit závažným ekonomickým důsledkům kvůli nemožnosti zpracovat nebo prodat stávající zásoby,“ objasnil.
ČTĚTE TAKÉ: Vojenská policie může nově pokutovat focení objektů, jaký hrozí postih? Má i další pravomoci
Potravináři si již dříve stěžovali, že s nimi návrh novely vyhlášky nikdo nekonzultoval. Ačkoliv připouštějí, že je stravovací systém v Česku zastaralý a potřebuje změnu, předcházet by jí měly diskuse všech zainteresovaných stran.
S tím souhlasí i poslankyně Margita Balaštíková (ANO), která vyhlášku dlouhodobě kritizuje. „Konečné znění, které určí, jak přesně se má vařit, zatím nikdo neviděl,“ napsala v úterý na svůj facebookový profil.
Kuchaři podle ní nebudou mít čas nová pravidla zavést, vzhledem k letním prázdninám, kdy kvůli dovoleným nepracují nebo vaří v omezeném provozu. „Změny se dotknou milionu a půl strávníků, ale to nikoho na ministerstvu školství a zdravotnictví zřejmě nezajímá. Proto vyzývám k zastavení tohoto unáhleného, nebezpečného experimentu a k otevření široké diskuze,“ vzkázala Balaštíková.
Námitky zůstávají bez reakce
Ministerstvo školství si, jakožto předkladatel návrhu, stojí za tím, že připravovanou novelu konzultovalo s „řadou odborných institucí a organizací“. Tisková mluvčí Veronika Lucká Loosová to uvedla na dotaz CNN Prima NEWS. V jejich výčtu, který mimo jiné zahrnuje i resorty zdravotnictví, zemědělství nebo práce a sociálních věcí, však PK chybí. Připomínkové řízení skončilo. Novelou se bude v brzké době zabývat Legislativní rada vlády.
Potravináři se ale reakce na své výtky nedočkali. „Přitom je třeba si uvědomit, že bez výrobců se produkce potravin, včetně dodávek do jídelen, neobejde,“ upozornil za PK Zemánek.
Někteří dodavatelé se už nyní obávají, že se jim kvůli nové vyhlášce zásadně sníží objednávky, zjistil Deník N. „Odhadujeme, že by se prodej současného sortimentu, především našich vlastních vývarů, sirupů, instantních výrobků a směsí koření s obsahem soli, snížil přibližně o polovinu,“ popsal listu František Lokvenc, ředitel společnosti Drana.
Školní jídelny by měly podle novely vyhlášky servírovat méně volného cukru, brambor či sladkých nápojů. Snížit by se mělo i průměrné množství masa, které mají žáci dostat. V jídelníčku by naopak mělo přibýt ryb nebo luštěnin. Novela také zavádí podávání ovoce či zeleniny s každým jídlem nebo možnost pro žáky sníst si v jídelně vlastní donesené jídlo.
Co má zavést novela vyhlášky o školním stravování?
- Zelenina a ovoce má být součástí každého jídla.
- Jídelny nesmí vařit z dehydratovaných výrobků, patří mezi ně například polévky, kaše nebo omáčky z pytlíku.
- Kuchaři nesmí používat ochucovadla s obsahem soli přes 10 procent.
- Jídelny mají dětem nabízet nápoje bez volných cukrů - omezení se vztahuje i na med, sirupy nebo ovocné a zeleninové šťávy.
- Sladký oběd smějí jídelny servírovat maximálně jednou za čtrnáct dní.
- Jednou měsíčně mají děti dostat rybu.
- Žáci si budou moci sníst v jídelně vlastní donesené jídlo.
- Červené maso se má podávat maximálně jednou týdně.
- Děti mají mít možnost výběru bezmasého jídla každý den.
Kuchaři by rovněž neměli vařit jídla „z pytlíku“. Dochucovadla použít mohou, ale jen v případě, že obsahují maximálně deset procent soli. Sladké obědy smějí dětem nabízet maximálně jednou za čtrnáct dní.
„Nezakazujeme sladké pokrmy, ale vedeme k tomu, aby byly přiměřeně sladké, aby to nebylo úplně jako bonbon,“ upřesnila v podcastu Státního zdravotního ústavu garantka odborné skupiny pro školní stravování Alexandra Košťálová.
Čistý protimluv, tvrdí potravináři
Návrh má podle odborníků své mouchy. Například zmínění potravináři si stěžují na to, že vyhláška obsahuje potraviny, které vůbec nejsou na trhu. „Například u filé je požadovaný takový podíl soli, že produkt s tímto limitem nikdo nevyrábí,“ namítl Zemánek. „Ostatně není ani technologicky možné takový výrobek vyrobit. Sůl se totiž přirozeně vyskytuje v rybí svalovině,“ doplnil.
Paradoxem proto podle PK je, že ve spotřebním koši naopak chybí běžně dostupné potraviny, jako jsou třeba vejce.
Vyhláška jídelnám stanovuje také minimální podíl biopotravin, na to však Česko aktuálně nemá podmínky. Ekologické produkty se k nám tak budou muset dovážet. „V situaci, kdy se zdůrazňuje lokálnost, je to naprosto nelogické,“ okomentoval Zemánek. „Jde o čistý protimluv, popírá veškeré snahy o podporu místních zdrojů.“
Odborníci kritizují také nedostatečný vzorek, na kterém byl návrh testován. Žákům v Česku vaří přibližně devět tisíc jídelen, z nichž prošlo pilotním ověřováním pouhých 0,29 procenta, jak ve své připomínce upozornilo například Sdružení místních samospráv.
Výběr testovaných jídelen navíc nebyl podle sdružení náhodný. „Odvíjel se od jejich zapojení do jiných programů, případně je doporučila krajská hygienická stanice. Je zřejmé, že takové jídelny budou pravděpodobně ochotnější k zapracování změn a také lépe připraveny na změny,“ stojí v dokumentu.
Obědy s vyhláškou podraží
Vyhlášku pocítí ve svých peněženkách rodiče. Obědy totiž budou muset zdražit, a to minimálně o dvacet procent, upozornil již dříve na tiskové konferenci Adam Kilberger z Asociace společného stravování (APSOS).
Strávníci podle něj zaplatí až o 2,5 miliardy korun ročně navíc. „Šikovně řeknou, že se nezmění finanční normativy, protože jde o nějaký rozptyl, například 40 až 50 procent. Takže, když teď jídelna vaří oběd za 40 korun a nově bude vařit za 48 korun, je pořád v rozpětí ministerstva, ale pro koncového spotřebitele to prostě zdražilo,“ upřesnil Kilberger.
Zdražení připouštějí i zástupci školních jídelen. „Úplně mě omývali, že budeme muset přidávat tučné ryby. Všichni víme, kolik dnes stojí čerstvý losos a jak často ho můžeme svým dětem dávat. Ráda jim ho nabídnu, ale ti rodiče to budou muset zaplatit,“ řekla novinářům Renata Černá, vedoucí jednoho z pilotních stravovacích zařízení.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Miliony pro politické neziskovky? Kontrola je obtížná, máme svázané ruce, tvrdí úřad
