Kateřina Konečná v reakci na volební debakl projektu Stačilo!, jehož součástí je také KSČM, oznámila, že se ještě letos v prosinci uskuteční mimořádný sjezd strany. A že na něm dá svou funkci k dispozici. Co si o tom myslíte?
Kateřina Konečná poslední dva roky prosazovala určité změny bez toho, že by k nim měla zvláštní mandát strany. To znamená, že uvnitř KSČM neproběhla nějaká diskuze o jejím směřování. A ona nejspíš cítí potřebu si tento mandát prověřit.
V úterý se objevila informace, že Konečná trpí roztroušenou sklerózou. Čekáte tedy, že bude přesto obhajovat post předsedkyně strany?
Pokud jí to zdravotní stav dovolí, tak si myslím, že o to bude usilovat. Prostě si chce prověřit svou podporu. A na rozdíl od Jany Maláčové ze SOCDEM nemluví o rezignaci. Konečná řekla, že dává funkci předsedkyně KSČM k dispozici. Logicky z toho vyplývá, že kandidovat bude. A s ohledem na to, že nějaké viditelné protikandidáty nemá - strana je totiž personálně dost zubožená -, tak si myslím, že v podstatě říká, že chce ve svém kurzu pokračovat.
Vy v KSČM skutečně nevidíte nikoho, kdo by mohl kandidovat proti ní?
Upřímně řečeno, vážný protikandidát ve straně neexistuje. Ona se za poslední dva roky stala nejviditelnější osobností strany. Navíc má jako jediná nějaký volený mandát - je poslankyní Evropského parlamentu. A pro případné partnery KSČM je asi nejvlivnější osobou ve straně.
Takže pokud sama nerezignuje, což by samozřejmě poptávku po jejím nástupci nebo nástupkyni vyvolalo, tak si myslím, že její ambicí je být znovu zvolena. Za dané situace se budou protikandidáti hledat hodně těžko.
Proč si to myslíte?
Protože ve straně a v jejím nejbližším okolí se to víceméně proměnilo v něco, co bych skoro nazval určitou sektou. Ti lidé se k ní hlásí jako až k nekriticky uctívané autoritě, je pro ně nezpochybnitelnou vůdkyni. Výsledkem je, že uvnitř KSČM se úvahy o jiných jménech prakticky nevyskytují.
Pokud jde o budoucnost, napadají mě dvě klíčové otázky: budoucnost samostatné existence strany a budoucnost projektu Stačilo!, který ve volbách pohořel…
To je klíčový problém - řekl bych - od samotného vzniku projektu Stačilo!. Vždyť poslední řádný sjezd strany byl v roce 2022 v Brně. A jeho výsledkem bylo, že strategickým směrem KSČM do budoucna má být vznik společné levice. Tím se samozřejmě myslela především aliance se sociální demokracií.
Jenomže sociální demokracii tehdy nešlo vnímat jinak, než jako reprezentanta levice proevropské, jasně demokraticky ukotvené a reformní. A tento směr - troufám si prohlásit - nebyl v rámci projektu Stačilo! naplněn. Vznikl pravý opak.
KSČM tudíž se možnosti vzniku společné skutečně demokratické levicové alternativy vzdala. Prostě kývla na vznik hnutí Stačilo!, což není subjekt levicový, ale nacionálně populistický. Jeho obsahem je falešná hra na vlastence ve spojení s ultrapravicí. Fakticky to znamená, že tato "fejková" levice skutečnou demokratickou levici pohřbívá.
Pokud chce tedy Kateřina Konečná v tomto projektu pokračovat, reálně hrozí, že se značka KSČM v tomto subjektu rozpustí. A že KSČM tak, jak vznikla před třiceti lety, tedy jako strana, jejíž ambicí je transformace na moderní demokratickou levicovou stranu, končí. V podstatě zmizí z politické mapy bez funusu.
A existuje vůbec jiná realistická varianta, než pokračovat v rámci projektu Stačilo!?
Uvnitř KSČM už nevidím proud, který by měl energii a odhodlání bojovat za transformaci, o které hovořím. Jsou tam jednotlivci, kteří jsou kritičtí k současnému kurzu, to ano, ale jsou to jednotlivci, kteří zatím nepřekračují hranici interních diskuzí.
Navíc i oni jsou svázáni se sektářským pojetí strany, což se projevuje tak, že naprosto ctí formální loajalitu k vedení. Takže ano - já tam tu sílu už nevidím. KSČM v posledních letech propásla svou šanci. Ještě v roce 2021 měla dokonce volební heslo "Šance na změnu". Ale co z toho zbylo....?
Ilustrovat to lze také na tom, jak hovoří jeden z důležitých patronů a poradců Kateřiny Konečné a celého projektu Stačilo. Na mysli mám Petra Druháka (předseda spolku Svatopluk - pozn. red.), což je člověk, který prosazuje politický koncept tzv. podkovy. To je spojenectví pravého a levého extrému v zápase s demokratickým středem…
A přesto, že tato koncepce neuspěla ve volbách, tak on nenavrhuje posun od tohoto projektu - jeho cílem je naopak Stačilo! centralizovat. A dokonce hovoří o tom, že by se měly jednotlivé značky, jako například KSČM, uvnitř projektu rozplynout, v podstatě by se měly jak komunisté, tak sociální demokraté podle Druláka upozadit a postupně vymizet. Stačilo! by pak převzalo ty aktivnější lidi a samozřejmě i další aktiva nejen KSČM, ale i SOCDEM.
Sice hovoří o tom, že po volební prohře není možné hned začít měnit režim, ale že je potřeba se připravit na tvrdý útok. A pokud říká, že chce bojovat proti současnému režimu, tak tím myslí, že chce bojovat proti pokrokářům a liberálům. A pokud se s tímto projektem Kateřina Konečná ztotožní, jako demokratická levice prakticky končí.
Pokud ale hnutí Stačilo! kandidovalo ve volbách s tím, že požaduje změnu režimu a že zpochybňuje členství Česka v Evropské unii a v NATO, tak ten volební výsledek lze číst také tak, že si to voliči nepřejí…
Antisystémové akcenty ve volbách neuspěly. A protestně naladěný volič před verbálním extrémem upřednostnil Andreje Babiše. Ovšem zda to bude mít nějaký vliv na vývoj v KSČM, to je otázka. A tady je potřeba připomenout, že ještě předtím, než se v prosinci uskuteční sjezd KSČM, budou mít svůj mimořádný sjezd v listopadu také sociální demokraté.
Jana Maláčová na rozdíl od Konečné řekla, že na post předsedkyně strany rezignuje. A pak je samozřejmě otázka, co to bude pro SOCDEM znamenat. Bývalý předseda Vladimír Špidla mluví například o krizovém plánu a vymezuje se vůči projektu Stačilo!. Pokud by tento názor uvnitř strany převážil, pak má možná česká levice šanci pokračovat v rámci iniciativy, která vzejde ze SOCDEM.
Musely by se ale naplnit dva předpoklady: obrátit se znovu k evropské demokratické levici a nikoliv ke krajní pravici. A tudíž také logicky vypovědět spojení s hnutím Stačilo!, které nemá s levicí nic společného.
