Byla to jen bambusová obruč. Ale když ji Joan Anderson v padesátých letech přivezla z rodné Austrálie do Spojených států, stala se základem pro jeden z největších hračkářských fenoménů dvacátého století. Hula hoop.
Žena, která vymyslela jeho jméno, inspirovala jeho masovou výrobu a nenápadně spustila světové šílenství, zemřela 14. července v kalifornském Carlsbadu. Bylo jí 101 let. Její jméno ale v patentových spisech ani učebnicích popkultury nenajdete.
Příběh hula hoopu začíná na australské pláži. Joan Anderson ve svých 23 letech pracovala jako modelka a na slavné pláži Bondi se v roce 1946 seznámila s americkým pilotem Waynem Andersonem. Ještě téhož roku se Anderson přestěhovala do Kalifornie.
O jedenáct let později se žena při návštěvě rodné země znovu ocitla na australských plážích – a všimla si zvláštního trendu. Lidé si kolem pasu roztáčeli bambusové obruče jako součást cvičení. Fascinovalo ji to natolik, že se rozhodla kruh dostat do Spojených států.
Když ukazovala bambusový kruh příteli, poznamenal, že to vypadá, jako by „tančila havajský tanec hula“ – a název byl na světě.
Obruč si nechala poslat do Kalifornie, kde ji spolu s manželem představili podnikateli Arthuru „Spudovi“ Melinovi – spoluzakladateli hračkářské firmy Wham-O, která už tehdy stála za úspěchem frisbee.
„Stáli jsme před jeho budovou, nebyli žádní svědci. Řekli jsme mu, že to jméno je hula hoop. Odpověděl, že to má potenciál,“ popsala Anderson v dokumentu Hula Girl z roku 2018. Všechno bylo potvrzeno jen gentlemanským podáním ruky.
Vynález bez vynálezce
Wham-O si v roce 1958 nechalo hula hoop patentovat a spustilo výrobu plastové verze. Během pár měsíců se prodaly miliony kusů. Z hula hoopu se stala byznysová senzace.
„Když toho o byznysu moc nevíte, tak nějak věříte někomu, komu to předáváte. Jen doufáte, že udělá správnou věc – ale oni ji neudělali,“ řekla v dokumentu Anderson.
Andersonovým tedy z nápadu nezůstalo téměř nic. Firma je postupně přestala brát vážně, až z příběhu zmizeli úplně. Místo toho se v pozdějších materiálech objevovala zmínka o „australském příteli“, který údajně Melinovi nápad jen tak ledabyle zmínil.
„To mě štvalo nejvíc. Nikdy to nebylo správně uvedené. Já nebyla žádný ‚přítel‘,“ řekla Anderson dokumentaristům.
S manželem firmu Wham-O zažalovali. Po několika letech dostali mimosoudní vyrovnání, které jim po zaplacení právníků zanechalo něco šest tisíc dolarů. Uznání, které by změnilo jejich život, ale nepřišlo.
Modelka z Blue Booku
Anderson přitom měla i jiný pozoruhodný životní příběh. V USA pracovala jako modelka pro slavnou agenturu Blue Book sídlící v Ambassador Hotelu v Los Angeles. Právě tam se seznámila s tehdy ještě tmavovlasou Norman Dougherty – pozdější Marilyn Monroe.
„Šly jsme spolu na několik zakázek. Byla vdaná za policistu,“ vzpomínala Anderson.
Se svým manželem Waynem prožila 62 let manželství, vychovali spolu čtyři děti. Usadili se v Carlsbadu, kde Joan Anderson v červenci zemřela, obklopena rodinou. Zůstali po ní dva synové, dcera a šest vnoučat. Jejich další syn, Carl, zemřel v roce 2023.
Foto poskytla Joan Anderson dokumentaristům Riess|Hill
Příběh Joan Anderson by možná zůstal nepovšimnutý, nebýt dokumentaristů Chrise Riesse a Amy Hill, kteří se jej na sklonku jejího života rozhodli zachytit. Když ji v 94 letech poprvé oslovili, setkali se s ženou s neobyčejným osudem a touhou po spravedlnosti.
Výsledkem byl v roce 2018 dokument Hula Girl, který její roli v historii hula hoopu konečně připomněl širší veřejnosti. „Vyprávět Joanin příběh byl nesmírně obohacující zážitek. Bylo jí 94, když jsme se potkali, a přestože si prošla mnohým, prožila úžasný, naplněný život. Vidět, jak se jí po tolika letech konečně dostalo uznání, které si zasloužila, bylo neuvěřitelné,“ řekla Hill v rozhovoru pro BBC.
Až do konce si Anderson zachovala nadhled: „Svět není spravedlivý. Ale život jde dál. Někdy vyhrajete, někdy prohrajete.“
The post Nenápadná tvář za hula hoop. Zemřela žena, která roztočila světem hraček appeared first on Forbes.
