Jejich jméno znají všichni. A je jedno, jestli se zajímají o vědu, nebo ne. Nobelovy ceny jsou pojem, který má těžkou váhu nejen v akademickém, ale i v byznysovém prostředí.
Fakt, že držitelé Nobelovy ceny dostávají odměnu ve výši jednoho milionu dolarů (která se případně dělí mezi více laureátů), přitom hraje spíš zanedbatelnou roli. Jistě, není to málo peněz, ale skutečné bohatství se skrývá jinde.
„Podle průzkumu pochází 85 procent vědců, kteří získají Nobelovu cenu, z bohatých a vzdělaných rodin a zároveň v době udělení již mají velmi dobře placené místo. To znamená, že udělení ceny neobrátí jejich život naruby,“ říká Jaroslav Řasa, podnikatel a spoluzakladatel Nadace Neuron, která se podle jeho slov u Nobelových cen inspiruje.
Ocenění, které si drží globální prestiž, má na své držitele obrovský dopad. „Vědec získá ještě prestižnější místo, zvou ho na všechny možné přednášky, kde může požadovat vysoké honoráře a podobně,“ popisuje Řasa. Oceněným jedincům se tak otevírají dveře nejen do médií, ale i k vlivným institucím a investorům.
Nejde přitom o jednosměrný proud, kdy by firmy chtěly čerpat z revolučních objevů vědců. Nevyčíslitelný přínos pro ně totiž má už jen samotné spojení s nobelistou, protože to je značka, která přináší mezinárodní respekt a důvěryhodnost.
Společnosti s takovými lidmi v týmu mají mnohem větší šance získat financování. A díky tomu můžou i rychleji růst. Obrovský nárůst prestiže a důvěryhodnosti je jedním z nezpochybnitelných přínosů pro držitele Nobelovy ceny.
„Bývají jim nabídnuta velmi dobře placená místa ve firmách, protože ty očekávají posílení značky svých produktů a služeb spojením s jeho jménem. Že by to ale mělo prokazatelný masový vliv na zakládání startupů, transfer vědy do byznysu investováním do firem, které využívají ve velkém objevy vědce, říct nemůžeme,“ dodává Jaroslav Řasa.
Důvod vidí v tom, že se cena obvykle uděluje za zásadní objevy v základním výzkumu, kdy je ještě příliš brzy na jejich okamžité využití.
Někdy se ale věci hýbou rychleji. Takovým příkladem může být maďarsko-americká biochemička Katalin Karikó, která získala (spolu s Drewem Weismannem) Nobelovu cenu za medicínu před dvěma lety.
Skrze objev, který se týkal úprav nukleosidových bází, které umožnily vývoj účinných mRNA vakcín proti covidu-19, se stala viceprezidentkou německé firmy BioNTech. V ní se podařilo objev dostat do komerčního využití a z výzkumu se stal miliardový byznys.
Foto Profimedia
Dnes Karikó působí v několika biotechnologických firmách jako odborná poradkyně a celkově jsou nyní investoři mnohem otevřenější k nejrůznějším projektům spojeným s mRNA technologií.
O tom, že svět vědy, nobelistů a byznysu může společně dobře fungovat, svědčí i příklad další držitelky tohoto ocenění, americké molekulární genetičky Jennifer Doudna.
Jedna z nejzajímavějších postav na pomezí vědy, technologií a byznysu za poslední dekádu získala Nobelovu cenu za chemii (spolu s Emmanuelle Charpentier) před pěti lety za objev CRISPR-Cas9, revoluční technologie pro genetickou editaci.
Doudna už předtím působila i v byznysové sféře a je spoluzakladatelkou několika biotech startupů. Po získání Nobelovy ceny se nicméně výrazně zvýšil zájem investorů o celý obor metody CRISPR, která otevírá cestu například k léčbě genetických nemocí nebo i zefektivnění v zemědělství.
Její firma Mammoth Biosciences, která vznikla v roce 2017 a soustředí se na včasnou diagnostiku nemocí, získala investice v řádu stovek milionů dolarů. Rok po získání Nobelovy ceny se pohybovala valuace této firmy okolo jedné miliardy dolarů.
Ve stejném roce zamířila na burzu další společnost, kterou Doudna spoluzaložila, startup Caribou Biosciences, jenž se soustředí na buněčnou léčbu rakoviny pomocí CRISPR. O dva roky později podnik, jehož valuace v posledních letech výrazně klesla, koupil americký gigant Pfizer.
Foto Jonathan Nackstrand / AFP / AFP / Profimedia
I mezi letošními laureáty Nobelových cen jsou lidé se špičkovými zkušenostmi z byznysové sféry. Fyzik John M. Martinis, který byl oceněn za výzkum kvantové mechaniky (spolu s Johnem Clarkem a Michelem H. Devoretem), pracoval několik let pro Google Quantum A.I. Lab. Později se připojil ke startupu Silicon Quantum Computing a před třemi lety založil vlastní společnost Qolab.
Přesah získání Nobelovy ceny se ale může projevit i v mnohem méně byznysových oborech. Například když před sedmi lety získala ocenění za literaturu polská spisovatelka Olga Tokarczuk, okamžitě výrazně stouply prodeje jejích knih, překládaly se do desítek jazyků a z autorky, která do té doby byla spíše pro „intelektuální menšinu“, se rázem stala hvězda nejen polské literatury.
Letos zbývá vyhlásit ještě jednu Nobelovu cenu, a to za ekonomii. Její držitel bude známý v pondělí. Už teď je jisté, že se mu otevře cesta k velkému mezinárodnímu vlivu v předních think-tancích, světových institucích a samozřejmě jejich knihy a výstupy na konferencích čekají zlaté časy.
Dokládá to zkušenost amerického ekonoma Richarda Thalera, který získal tuto cenu v roce 2017. Jeho poradenská firma Behavioral Insights Team následně zažila boom zájmu a z jeho knih se staly mezinárodní bestsellery.
The post Není to jen o vědě. Nobelovy ceny otevírají dveře i k miliardovému byznysu appeared first on Forbes.
