Během totality jej komunisté zavřeli hned několikrát. A za mřížemi, tentokrát v Horním Slavkově, kde skončil kvůli údajnému pobuřování, jej zastihl i listopad 1989. Když pak prezident Gustáv Husák vyhlásil speciální amnestii vztahující se na čtyři politické vězně, jedním z propuštěných byl i on - František Stárek zvaný Čuňas.
"Už i televize začala dělat, jako že s komunismem nechce mít nic společného. A najednou zaznělo: ‚Prezident republiky udělil milost těmto osobám: Čarnogurský, Ruml, Jirous, Stárek.‘ Celá kulturka, všech těch osmdesát muklů, se na mě otočila a: ‚Ty vole, jdeš domů!‘ To byla docela bomba," vzpomínal Stárek pro projekt Paměť národa.
S Václavem Havlem se pak domluvil, že pomůže restartovat civilní kontrarozvědku - tedy že se bude podílet na vzniku nové tajné služby, která nahradí komunisty zdevastovanou StB. Tu StB, jež hned na začátku roku 1990 zničila řadu živých svazků, včetně toho se jménem Satan vedeným právě na Františka Stárka.
Od května 1990 pak s mnoha dalšími budoval kontrarozvědku, z níž se postupně stala Bezpečnostní informační služba. V ní Stárek vydržel až do roku 2007 a odcházel z ní v pozici plukovníka.
"Kvůli nesouhlasu Hradu"
Jak v polovině letošního září uvedl Český rozhlas, za svou službu se měl Stárek 28. října 2025 dočkat nečekaného ocenění. V elektronické knihovně legislativního procesu se totiž objevil návrh vládního usnesení, podle něhož měl kabinet Petra Fialy (ODS) navrhnout povýšení Františka Stárka do hodnosti brigádního generála v záloze.
Jenže to se nestalo. Finální verze dokumentu, který vláda projednala, schválila a odeslala na Hrad, už nic takového neobsahovala. "Jméno Františka Stárka nakonec nebylo kvůli avizovanému nesouhlasu Hradu k povýšení do generálské hodnosti navrženo," potvrzuje Lucie Michut Ješátková, mluvčí kabinetu, zjištění deníku Aktuálně.cz.
"Prezident republiky povyšuje do generálských funkcí vždy na základě usnesení vlády," kontruje Vít Kolář, mluvčí Hradu. "Nevím, co chtěla vláda původně. Prezident republiky postupoval v souladu s ústavou," dodává.
"Nemůžeme se k tomu vyjadřovat," odmítl na dotazy odpovědět Ladislav Šticha, mluvčí BIS.
Inciativa kontrolního orgánu
Jak reportér deníku Aktuálně.cz zrekonstruoval na základě rozhovorů s několika lidmi blízkými Hradu, úřadu vlády a tajným službám, základní zádrhel nastal v tom, že si kabinet návrh na povýšení Františka Stárka s prezidentovými lidmi zavčasu a detailně nepředjednal.
Roli v neúspěchu Stárkovy nominace hraje i fakt, že by šlo o velmi nestandardní krok. Povyšovat někoho, kdo tajnou službu opustil už před osmnácti roky, do generálské hodnosti nepůsobí příliš logicky.
Navíc Hrad prý argumentoval i tím, že tento krok by mohl způsobit, že cesta ke generálské hvězdě by se otevřela i desítkám dalších osobností, což by její hodnotu výrazně snížilo.
Iniciativa podle několika oslovených měla vzejít z Orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb České republiky. Tu tvoří pět osobností - včetně Františka Stárka - a poprvé zasedla v loňském roce. Ženou, která měla s myšlenkou na ocenění Stárkovy práce pro BIS přijít, je dle informací deníku Aktuálně.cz první předsedkyně komise Ivana Janů.
Ústavní právník a jeden ze členů kontrolní skupiny Jan Kudrna však takové informace nechtěl potvrdit. Komentovat prý může jen oficiální kroky a dokumenty orgánu.
Že by se bývalý disident kdy povýšení do generálské hodnosti dočkal, už není reálné. Minimálně po několik dalších let, kdy by měla Česku vládnout pravděpodobná vláda Andreje Babiše. I s ohledem na dřívější výroky Stárka směrem k Babišovi a značně rozdílným osudům obou mužů před rokem 1989.
