Deník The New York Times informuje například o devatenáctileté Ayshe z vesnice Andarluckak v provincii Kunar. Ta pro noviny řekla, že záchranné týmy pomáhaly jen zraněným mužům a dětem. Ale ji spolu s ostatními ženami a dospívajícími dívkami, z nichž některé krvácely, odsunuli stranou. „Shromáždili nás v rohu a zapomněli na nás,“ řekla. Nikdo ženám nenabídl pomoc, nezeptal se, co potřebují, ani se k nim nepřiblížil.
ČTĚTE TAKÉ: Tálibán a práva žen? Já tam byla jako královna, rozplývá se influencerka. Od lidí to schytala
Její slova potvrdil i Muhazeb, podle kterého členové čistě mužského zdravotnického týmu váhali, zda vyprošťovat ženy zpod trosek zřícených budov. „Muži a děti byli ošetřeni jako první, ale ženy seděly stranou a čekaly na péči,“ poznamenal s tím, že se někteří snažili vytahovat ženy alespoň za oblečení, aby se vyhnuli dotyku s jejich pokožkou.
Nedostatek ženského personálu
Při zemětřesení o síle 6 stupňů, k němuž došlo 1. září, zemřelo přibližně 2 200 lidí a nejméně 3 600 bylo zraněno. Další otřesy následovaly v dalších dnech. „Velkým problémem je stále nedostatek ženského personálu v těchto oblastech,“ sdělila agentuře Reuters doktorka Mukta Sharma, zástupkyně vedoucí kanceláře WHO v Afghánistánu.
Podle ní přibližně 90 procent zdravotnického personálu v oblasti tvoří muži a zbývajících deset procent jsou často spíše porodní asistentky a zdravotní sestry, nikoli lékařky, které by dokázaly ošetřovat těžká zranění. Situaci rozhodně nepřispívá ani rozhodnutí Tálibánu, který v loňském roce zakázal ženám studovat medicínu.
Světová zdravotnická organizace proto nyní naléhavě apeluje na Tálibán, aby udělal výjimky ze svých přísných pravidel.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Málem jsem oslepl, řekl Američan pobodaný v Drážďanech. Upozornil na problém migrace
