Evropa v pondělí americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi vyslala jasný vzkaz: Bezpečnost v Hormuzském průlivu zajišťovat nebudeme. Ministři zahraničí 27 zemí Evropské unie se sešli v Bruselu, aby diskutovali o výzvě amerického prezidenta evropským zemím k pomoci zabezpečit úzkou vodní cestu, životně důležitý kanál pro přepravu ropy, který Írán z velké části zablokoval v odvetě za americké a izraelské letecké údery. Diskutovalo se mimo jiné o rozšíření námořní mise Aspides tak, aby mohly evropské válečné lodě hlídkovat v průlivu mezi Perským a Ománským zálivem, píše Politico.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Perská ropa nepoteče delší dobu, USA tankery chránit nebudou. Experti mluví o pohřebišti
Po hodinách uzavřených jednání lídři diplomacií jednotlivých unijních zemí jasně řekli, že jde o problém, který mají řešit Spojené státy. „Evropa nemá zájem o otevřenou válku,“ prohlásila v pondělí večer po schůzce nejvyšší diplomatka EU Kaja Kallasová. „Toto není válka Evropy, ale zájmy Evropy jsou přímo v sázce.“ Dodala, že ministři sice jednoznačně chtěli posílit námořní misi EU na Blízkém východě, ale neměli zájem měnit její mandát a vysílat válečné lodě do průlivu. „Členské státy neměly zájem o rozšíření tohoto mandátu na Hormuzský průliv. Nikdo se do této války nechce aktivně zapojit,“ podotkla.
Evropa žádá respekt
Trump o víkendu řekl deníku Financial Times, že by bylo „velmi špatné pro budoucnost NATO“, kdyby evropské země na jeho výzvu nereagovaly. Na sociálních sítích zároveň napsal, že je v kontaktu se sedmi zeměmi ohledně zabezpečení průlivu, aniž by jmenoval, o které země jde.
V pondělí Trump novinářům řekl, že je přesvědčen, že Francie Spojeným státům pomůže. „Myslím, že pomůže. Dám vám vědět, mluvil jsem s ním včera,“ řekl americký prezident s odkazem na prezidenta Emmanuela Macrona. Trump také uvedl, že „není spokojený“ s reakcí Spojeného království a že je „velmi překvapen“ prohlášením premiéra Keira Starmera, že se nenechá zatáhnout do „širší války“ o Írán.
Trump trval na tom, že „nikoho nepotřebuje“ a že USA jsou „nejsilnější národ na světě“. Jeho žádost o pomoc prý byla zkouškou solidarity, aby se ukázalo, jak budou evropské země reagovat. „Už léta říkám, že pokud bychom je někdy potřebovali, nebudou tam,“ sdělil americký prezident.
Země EU se však zjevně nechtějí zapojit a přejí si, aby je o to Trump přestal žádat. „Američané si zvolili tuto cestu spolu s Izraelci,“ řekl německý ministr obrany Boris Pistorius a dodal, že hlavní odpovědností Německa je bránit území NATO. „My jsme tuto válku nezačali,“ zdůraznil. Německý kancléř Friedrich Merz také s opovržením odsoudil myšlenku zapojení Berlína do konfliktu, který byl spuštěn poté, co USA a Izrael 28. února zahájily útoky na Teherán a zabily íránského nejvyššího vůdce. „NATO je obranná aliance, nikoli intervenční. A právě proto zde NATO vůbec nemá místo. Doufám, že se k sobě budeme v rámci aliance chovat s potřebným respektem,“ poznamenal Merz.
Lucemburský místopředseda vlády Xavier Bettel zašel ještě dál a zdůraznil, že jeho země se nepoddá „vydírání“ Washingtonu. „Nežádejte nás o vyslání vojsk,“ řekl Bettel novinářům v Bruselu.
Není to válka Evropy
Americký velvyslanec při NATO Matthew Whitaker v pondělí zopakoval Trumpovu výzvu, aby spojenci podpořili válku proti Íránu, vzhledem k tomu, že z oblasti Perského zálivu dovážejí ropu. „Bezpečnost Hormuzského průlivu je v konečném důsledku v jejich zájmu. Trump má naprostou pravdu, když naznačuje, že naši spojenci musí přijít, musí nám pomoci a podpořit naše úsilí,“ řekl Whitaker. Hormuzský průliv, kterým se přepravuje asi pětina světové ropy, zůstává fakticky uzavřen kvůli íránským hrozbám pro lodní dopravu, což způsobilo, že cena barelu ropy minulý týden prudce vzrostla nad 100 dolarů.
Plnohodnotná mise NATO v Íránu je zatím nepravděpodobná, říkají čtyři diplomaté, kteří hovořili pro Politico. Důvodem je jednak nízká šance získat jednomyslnou podporu všech spojenců a také fakt, že by mise měla jen omezený účinek ve srovnání s rychlejší bilaterální pomocí, kterou by jednotlivé země mohly USA zajistit. USA dosud formálně nepožádaly země NATO o podporu v rámci aliance, uvedli dva z diplomatů. „Některé země spojenců se do toho nechtějí zapojit,“ uvedl jeden z diplomatů. „A navíc to není přímo záležitost, kterou by NATO mělo řešit.“
Tento bod Kallasová a další vysoce postavení představitelé v pondělí opakovaně zdůrazňovali. „Evropa není součástí této války. My jsme tuto válku nezačali a politické cíle jsou nejasné,“ řekla.
Vedoucí představitelé EU se ve čtvrtek sejdou na summitu. Podle předběžného návrhu závěrů z 13. března, který připravili národní diplomaté a který projde několika úpravami, budou lídři vyzývat k „deeskalaci a maximální zdrženlivosti“ v Íránu a v celém regionu.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Nenajdete dopravce, který to riskne. Quest ze CNN pochybuje, že USA dokáží zajistit světu ropu
