Rychlý přechod na obnovitelné zdroje energie si v Nizozemsku vybírá svou daň. Přenosová soustava totiž nezvládá nápor toků elektřiny vyráběné ze slunečních paprsků a země tak musí brzdit připojování podniků i domácností do rozvodné sítě.
Tématu si všímají například reportéři britského deníku Financial Times a hned v úvodu k tomu píšou, že „se jedná o první známku toho, co pravděpodobně čeká další evropské země s rostoucí rychlostí elektrifikace“.
Ta se dnes týká hlavně obnovitelných zdrojů, které postupně nahrazují uhelné a třeba v Německu i jaderné elektrárny.
Podle Netbeheer Nederland, sdružení nizozemských provozovatelů rozvodných sítí, čeká na připojení k elektrické síti více než 11 900 podniků. Problém se týká i veřejných budov jako jsou nemocnice nebo hasičské stanice.
V Nizozemsku, které před dvěma lety uzavřelo své plynové vrty a dalo se na cestu zelené energetiky, teď v odborných kruzích vznikají obavy, že situace může poškodit nizozemskou ekonomiku, jelikož mnoho zahraničních investorů se kvůli problémům s elektřinou raději obrátí k jinému státu, což by Nizozemcům uškodilo i reputačně.
Problém Nizozemska dnes zná mnoho evropských zemí včetně Česka. Po ospalých dekádách, kdy elektřinu vyráběly zejména fosilní elektrárny, došlo i v souvislosti s válkou na Ukrajině a se snahami odstřihnout se od ropy a plynu z Ruska k boomu rozvoje obnovitelných zdrojů elektřiny, které se vyznačují svou decentralizací, tedy rozpadem až na jednotlivé domácí elektrárny.
Nizozemsko patří mezi evropské země, které nejrychleji přistoupily k elektrifikaci klíčových částí ekonomiky poté, co v roce 2023 ukončilo těžbu na svém obrovském pevninském plynovém poli v Groningenu. Podle údajů Netbeheer Nederland má nyní více než 2,6 milionu nizozemských domácností na střechách solární panely.
Přenosové soustavy jsou ale stavěny na centralizovanou energetiku, tedy na velké zdroje v podobě bloků ať už jaderných nebo uhelných elektráren, a na jednosměrné toky elektřiny.
Dnes se toky v síti mění několikrát i v rámci dne, což přináší nápor na přenosovou soustavu a nutné investice nejen do zrobustnění sítě, ale i do rozvoden a do nových technologií, které usnadní řízení toků v celé soustavě.
Foto Andres Siimon / Unsplash
Jenže tyto investice do přenosových drátů jsou pozadu za rozvojem obnovitelných zdrojů. Podle provozovatelů nizozemských sítí i přes zahájené investice budou nové připojení v některých oblastech k dispozici až v polovině příští dekády.
Nizozemská vláda pak odhaduje, že kompletní modernizace a kapacita celá sítě bude hotová až v roce 2040 a vyžádá si zhruba dvě stě miliard eur (v přepočtu zhruba pět bilionů korun).
V této optice už nezní příliš hrozivě ani odhadované náklady na modernizaci české přenosové soustavy, které odborníci pro následující dekádu odhadují na stovky miliard korun. Tlak na investice v Česku jistě posílí i nedávný rozsáhlý výpadek elektřiny, který v pátek 4. července postihl téměř polovinu republiky.
Příčiny výpadku se stále vyšetřují, některé stopy ale vedou minimálně zprostředkovaně k obnovitelným zdrojům energie stejně jako při dřívějším blackoutu ve Španělsku.
Podle Financial Times jsou nizozemské problémy předzvěstí toho, co se pravděpodobně stane i v jiných evropských státech.
„V jiných zemích dochází k přetížení,“ uvedla vedoucí energetického týmu v bruselské energetické nevládní organizaci RAP Zsuzsanna Pató s tím, že by nizozemské problémy měly ostatní země Evropské unie brát jako varování.
Nizozemský úřad ale pro Financial Times přiznal, že „nikde jinde to není zdaleka tak zlé“.
Nizozemci se nutným investicím do posílení přenosové soustavy nevyhnou a tím pádem se obyvatelé země nevyhnou ani zvyšování faktur za elektřinu.
Firma Tennet očekává, že Nizozemcům budou až do roku 2034 ročně růst tarify o zhruba čtyři a půl procenta ročně. Investice do sítí totiž zaplatí zákazníci v takzvané regulované složce, jejíž výše se z toho samého důvodu postupně zvedá i v České republice.
The post Nizozemsko muselo sáhnout k přídělům elektřiny. Mohou za to obnovitelné zdroje appeared first on Forbes.
