Řád Bílého lva vznikl, aby se předešlo diplomatickému trapasu. Při zahraničních cestách totiž Masaryk s Benešem běžně dostávali nejvyšší ocenění země, kterou navštívili. „Ovšem Československo žádná tehdejší nejvyšší státní vyznamenání nemělo, a proto muselo být založeno. Stalo se tak až v roce 1922,“ uvedl historik Otmar Beneš.
ČTĚTE TAKÉ: Důležité platby pošlete dřív. Banka Creditas chystá čtyřdenní odstávku online služeb
Řád Bílého lva má pět tříd, ve vojenské i občanské kategorii. Vizuálně se od sebe liší jen drobným detailem. Vojenskou verzi zdobí zkřížené meče, zatímco civilní palmové ratolesti. V minulosti bylo vyznamenání určeno výhradně zahraničním státníkům, včetně návštěv v době socialismu.
„Mezi těmi vyznamenanými z doby socialismu najdeme i relativně peprná jména, jako je libyjský vůdce Muammar Kaddáfí nebo severokorejský vůdce Kim Ir-sen,“ připomněl Beneš.
Ocenění může dostat i český občan.
Při rozhodování o tom, jakou třídu oceněná osobnost dostane, v zásadě platí, že zahraniční státníci dostávají tu nejvyšší. Přesná, pevná pravidla ale nejsou a rozhoduje spíš uvážení a cit.
„Posuzovat míru zásluh je velmi těžké, čili za mě byl správný přístup Miloše Zemana, který řekl, že všem dá první třídu a nebude rozlišovat, kdo se zasloužil více a kdo se zasloužil méně,“ řekl bývalý vedoucí protokolu Kanceláře prezidenta republiky Miroslav Sklenář.
V minulosti uděloval prezident Řád Bílého lva výhradně významným zahraničním státníkům. V současné době ho prezident může za určitých okolností propůjčit i českému občanovi.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Promluví prezident do důchodů? Jurečka ho prosí o pomoc kvůli plánu ANO zrušit reformu
