Svět se ve čtvrtek probudil do zcela nové situace, jež časem změní veškeré ekonomické parametry ve všech jeho koutech. Nejvíce by kvůli růstu cen ropy a plynu, který způsobily útoky na ropná a plynová pole, měla být v pozoru Evropa. Dopady pocítí už brzy.
Ceny ropy a plynu na světových energetických burzách zažívají ve čtvrtek prudký růst. Zatímco cena evropské ropy Brent se blíží ke 115 dolarům za barel a je tak těsně pod hodnotami z energetické krize před čtyřmi lety, zemní plyn zažívá daleko dramatičtější vývoj.
Cena plynu pro evropský trh s dodáním v dubnu na začátku čtvrtečního obchodování vzrostla až o 35 procent a dostala se nad hranici 70 eur (zhruba 1700 korun) za megawatthodinu (MWh). Reagovala tak na zprávy o útocích na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě, kde byla zasažena nejdříve íránská ropná a plynová pole a v reakci na to zasáhly íránské rakety největší světový LNG terminál v Kataru.
Z něj a Perského zálivu obecně za běžných okolností proudí do světa zhruba čtvrtina světových dodávek LNG. Zasažení největšího LNG terminálu na světě ale jeho export zcela přeruší už ne na řády týdnů, ale zřejmě i měsíců. A kvůli tomu by se měla cena držet na vyšších úrovních déle, než se původně očekávalo.
Útoky na ropná i plynová pole na Blízkém východě ve čtvrtek brzy ráno odsoudil rovněž český premiér Andrej Babiš. „Tahle věc totálně ničí trhy, cena plynu exploduje, už je 50 dolarů, cena ropy taky. Ještě včera před útokem jsme si mysleli, že ceny pohonných hmot v České republice dosáhly vrcholu a že naopak byla šance je snižovat,“ uvedl předseda vlády před odletem do Bruselu,
Tam bude později ve čtvrtek jednat s dalšími státníky o úpravě systému emisních povolenek, hlavního nástroje evropského Green Dealu.
Vše se mění
„Po útoku Izraele, který je nepochopitelný, se situace totálně změnila,“ pokračoval Babiš. Situaci označil za velice špatnou.
A to samé platí i pro ceny ropy a tím také ceny pohonných hmot na evropských čerpacích stanicích, protože v Saúdské Arábii byly zasaženy některé ropné terminály i ropovod, s jehož pomocí země obcházela dodávky ropy tankery skrz Hormuzský průliv, jenž byl pro lodě až na některé výjimky fakticky uzavřen.
Čtvrteční útoky ale vše mění. Zatímco snaha světových mocností se začala soustředit právě na obnovení bezpečné přepravy energetických komodit tímto průlivem, dnes už tato priorita může být zbytečná.
Vybombardovaná ropná a plynová pole včetně hlavních exportních hubů v podobě terminálů totiž znamená, že ze zemí Perského zálivu teď po několik týdnů až měsíců nebudou moci doplouvat lodě naložené černým zlatem a zkapalněným plynem, jelikož na nakládku budou muset čekat, až se terminály opraví. V případě vážného poškození terminálů taková oprava může trvat i několik měsíců, možná déle.
Prudký růst cen plynu přichází navíc v době, kdy do Evropy přichází teplejší jarní počasí a s ním i jeden důležitý obrat. Zásobníky zemního plynu totiž kvůli postupnému konci topné sezóny přecházejí z módu vytlačování plynu do plynových soustav do módu jejich plnění. Právě nyní tak bude v Evropě sílit poptávka obchodníků po plynu, který budou celé léto vtlačovat zpět do zásobníků.
A částky za nakoupený plyn se pochopitelně postupně propíší i do výše faktur domácností i firem za energie. Cena dlouhodobých ročních kontraktů se totiž ve čtvrtek dostala na 45 eur za MWh, tedy na doposud nejvyšší hodnotu.
Zásobníky plynu v Evropské unii byly v úterý podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) v průměru plné z necelých 29 procent. V České republice to bylo necelých 30 procent.
Nová inflační vlna
Na přelomu měsíce vydala americká banka Goldman Sachs analýzu, podle níž by se ceny plynu na světovém trhu, pokud by konflikt trval měsíc, pohybovaly na 74 eurech za megawatthodinu. Pokud by ale konflikt a omezení toků zboží z Perského zálivu trvaly dva měsíce, ceny plynu by se pohybovala kolem sta eur za megawatthodinu. A právě do této situace se nyní blížíme.
Češi se tak musí připravit na novou inflační vlnu, která prostoupí jejich ekonomikou. Když se totiž podíváme na vývoj cen světových energetických i dalších komodit, v meziročním porovnání jsou o několik desítek procent výše.
Nejen u zemního plynu a ropy, ale i u dalších plynů či chemických sloučenin, které jsou důležité pro výrobu například hnojiv nebo oceli. Prodraží se i dovolené, cena letenek totiž kvůli drahým pohonným hmotám také začne brzy stoupat.
Celá situace pak ukazuje na křehkost světového trhu s energiemi a na význam energetické bezpečnosti. Ta se teď stane opět hlavním tématem zejména pro Evropu, která bude současnou situací trpět nejvíce, jelikož v posledních letech vypíná vzhledem k zelené dohodě nejen uhelné elektrárny, ale například i jaderné elektrárny.
Snižuje si tím svou zdrojovou energetickou základnu a navíc se vzhledem k ruské invazi na Ukrajinu rozhodla zcela opustit nejen ruskou ropu, ale také levný plyn, který dopoval evropskou ekonomiku po celých šedesát let. Do Evropy ještě dnes proudí tankery s ruským LNG plynem, i to má ale s příchodem příštího roku skončit.
„Odcházet zcela od ruského LNG se nám (Evropě, pozn. redakce) zrovna v této situaci vůbec nehodí,” uvedl pro Forbes už v úvodu íránského konfliktu energetický expert a jednatel poradenské společnosti ENA Jiří Gavor.
Rusko si mne ruce
Výsledkem stupňujícího se konfliktu v Íránu bude nejen pro Evropany nepříjemný růst cenové hladiny, která v Česku z pohledu meziročního srovnání cen v minulé energetické krizi dosáhla na patnáct procent. A to má sílu i zcela přepsat světovou energetickou a vlivovou mapu.
Zasažení LNG terminálů v Kataru totiž oslabí pozici této země na světovém trhu s plynem. Na ukrojení podílu ve světových dodávkách plynu i ropy si nyní mohou brousit zuby hlavně Spojené státy a také Rusko, jehož plyn se tím dostává zpět do světové hry.
Ten se nakonec může stát cenovou záchranou pro Evropany, protože do Evropské unie může začít proudit fakticky už klidně zítra. Plynovody z Ruska to Evropské unie v podobě NordStreamu nebo Bratrství totiž stále stojí. Kvůli pokračující ruské invazi na Ukrajině je jejich využívání ale těžko stravitelné.
Kromě ekonomické hry nás tak čeká i nová politická hra, která může skončit doslova novým světovým řádem. Minimálně v oblasti energetiky.
The post Nový energetický řád. Útoky na Katar zvednou ceny v Evropě a nahrávají Rusku appeared first on Forbes.
