Planetku YR4 objevili astronomové na konci minulého roku. Objekt o velikosti od 40 do 90 metrů není zatím viditelný, přesto se na něj upírají zraky vědců. Zpočátku se zdálo, že by mohl v prosinci 2032 zasáhnout planetu Zemi.
ČTĚTE TAKÉ: Z „hlubokého vesmíru“ se do Sluneční soustavy řítí nově objevené těleso. Přiblíží se i k Zemi
Pravděpodobnost se pravidelným pozorováním měnila, až se v únoru letošního roku vyšplhala na 3,1 procenta. Podle americké CNN šlo o nejnebezpečnější asteroid, který byl kdy pozorován. Díky dalším měřením ale vědci vyloučili možný dopad na naši planetu. Štafetu po Zemi ale převzala její jediná přirozená družice.
Kam asteroid dopadne?
Data ukazují, že u YR4 hrozí srážka s Měsícem. Pro lidstvo by šlo o jedinečný úkaz, který se odehraje jednou za život. Dopad asteroidu na Měsíc by ohrozil astronauty a další kosmickou infrastrukturu ve vesmíru.
Úlomky by byly hrozbou pro satelity na nízké oběžné dráze, které zajišťují komunikaci či navigaci, či pro mezinárodní vesmírnou stanici ISS.
Letící objekt pravděpodobně dopadne na přivrácenou stranu Měsíce, která je pozorovatelná ze zemského povrchu. Astronomové předpokládají, že po dopadu by byl viditelný zábleskem, který by šlo spatřit pouhým okem.
Podle modelové studie profesora Paula Wiegerta z Western University v kanadském Ontariu by se jednalo o největší náraz do Měsíce za posledních pět tisíc let. Uvolnilo by se při něm až 100 milionů kilogramů měsíční horniny a prachu.
Co hrozí lidstvu při dopadu?
„Dokonce i kusy trosek o velikosti pouhých desítek centimetrů by mohly představovat nebezpečí pro všechny astronauty, kteří by se na Měsíci mohli nacházet, nebo pro všechny stavby, které byly vybudovány pro výzkum a obývání,“ řekl Wiegert.
Na Zemi by následně v řádu dní až několika měsíců doputovaly částice měsíčního materiálu o velikosti zrnka písku.
„Nikomu na povrchu nehrozí absolutně žádné nebezpečí,“ uklidnil profesor Wiegert. „Neočekáváme velké balvany, ani nic většího než kostka cukru. Naše atmosféra nás před tím velmi dobře ochrání,“ dodal.
V mnohem větším nebezpečí je rozsáhlá síť družic a satelitů na oběžné dráze. Zajišťují přenos dat, komunikaci a navigaci na zemském povrchu, díky nim lidé mohou cestovat, nakupovat, vzdělávat se nebo bavit.
Měsíční prach a úlomky by mohly poškodit důležité části satelitů, jako jsou solární panely, a tím částečně ochromit jejich provoz.
Jak funguje planetární obrana?
Vědci proto v souvislosti s planetkou YR4 začínají mluvit o potřebě planetární obrany a vytvoření pomyslného štítu, který by nebezpečné objekty směřující k Zemi a její infrastruktuře dokázal odklonit.
„Prvním krokem je zahájení dalších pozorování,“ uvedl v lednu pro The Guardian profesor astronomie Colin Snodgrass. „Pokud tato pozorování dopad nevyloučí, dalšími kroky budou podrobnější charakterizační měření pomocí teleskopů a diskuse o tom, co by mohly vesmírné agentury udělat z hlediska podrobnějších průzkumných a případně zmírňujících misí,“ dodal.
„Uvědomujeme si, že zásah Měsíce by mohl mít následky. Takže co bychom měli dělat?“ položil si řečnickou otázku profesor z MIT Julien de Wit. Nabízí se opakování mise DART (Double Asteroid Redirection Test).
Americká NASA si během ní vyzkoušela schopnost, jak odklonit objekty, u nichž hrozí srážka se Zemí. V roce 2022 sonda narazila do měsíce planetky Didymos rychlostí 6 km/s. Ukázalo se, že pokus byl úspěšný a došlo ke změně pohybu letícího objektu.
Podle de Wita se teprve rozhodne o spuštění podobné mise. „Záležet bude na dalším vyhodnocení rizik, které provedou skupiny planetární obrany, až se asteroid kolem roku 2028 opět dostane do zorného pole,“ řekl de Wit.
Pro vědce by ale bylo přínosné, kdyby YR4 dopadla na Měsíc. „Může to znamenat obrovskou příležitost zjistit, jak měsíční povrch reaguje na dopady,“ řekl profesor Paul Wiegert z Western University v kanadském Ontariu.
Astronomové teď musí počkat minimálně do příštího roku, kdy by planetku YR4 mohli spatřit vesmírným dalekohledem Jamese Webba. Poté budou o něco moudřejší ohledně možného dopadu asteroidu na měsíční povrch.
VIDEO: NASA zveřejnila dechberoucí snímky z rekordního průletu sondy Parker
