„Zdravotním komplikacím v horkém počasí se dá bránit. Samotné horko však není takový problém, ale vadí zejména střídání teplot, kdy z teplého prostředí přecházíme do velmi klimatizované místnosti. Na angíny je nejhorší, že konzumujeme chlazené nápoje a někdy z přemíry snahy, aby byl co nejchladnější, do něj dáváme kostky ledu. To však vede k tomu, že když takových nápojů vypijeme několik, tak se nám zachladí hrdlo natolik, že může vzniknout angína,“ vysvětlil bývalý ministr zdravotnictví Prymula.
Zdůraznil, že od stolu nelze určit, zda bolest v krku v létě avizuje klasickou angínu nebo jiný zánět. „Pokud jsou však mandle zarudlé, stejně jako patrové oblouky, a zejména, pokud na nich vidíme takzvané čepy, tedy bílé či nažloutlé povlaky, tak se jedná o signál, že je to skutečně bakteriální záležitost a měli bychom se léčit antibiotiky,“ pokračoval.
Pokud by k této léčbě nedošlo, hrozí vznik „sterilních komplikací“. „Autoimunitní reakce na konkrétní bakteriální agens, který tam máme, jinak vede k tomu, že můžeme mít problémy i se srdcem a s ledvinami,“ doplnil epidemiolog.
S blížícím se podzimem panují i otázky kolem dostatečných kapacit lékáren. „Pořád jsme ve stádiu hledání řešení, aby nedocházelo k nedostatku léků. Podle toho, kolik na podzim bude respirací se ukáže, zda jich máme dost. Vlivů bude řada, určitě dojde k nárůstu onemocnění. Lidé budou nakupovat různé volně prodejné preparáty, u nich však budou bohužel opět hrát roli panické reakce. Lidé budou nakupovat do zásoby. Můžeme dovést třeba trojnásobek, ale stejně to nebude stačit,“ konstatoval.
Pro koho jsou vhodné vakcíny na RS viry? A na kolik zájemce vyjdou? Nejen to se dozvíte ve výše přiloženém videu.
