Už rok řídí Michal Stachník českou a slovenskou pobočku Microsoftu. Coby propagátor cloudu, kybernetické bezpečnosti a umělé inteligence chce pomoci s digitalizací státní správy a chránit společnost před kyberútoky.
Když cítíte, že je čas jít dál, tak prostě jdete. Až takhle jednoduché to je. V případě Michala Stachníka přišla ve správnou chvíli i nabídka, která se neodmítá. A tak loni 30. dubna vedl svou poslední ranní poradu v Ciscu, jedné z největších technologických korporátů, kde strávil předchozích deset let. Odpoledne se rozloučil s kolegy a druhého května usedl před nové tváře v sídle Microsoftu.
„Měl jsem štěstí, že byl prvního května státní svátek. Měl jsem tak jeden volný den k dobru,“ říká šéf společnosti pro Českou republiku a Slovensko, když usedáme v jedné ze zasedacích místností v osmipodlažní moderní budově na Brumlovce. Microsoft tam obývá šest pater.
Data jeho konce i nového začátku jsou logická. Cisco, stejně jako každá americká firma tohoto typu, je kotovaná kvartálně na burze. Chtěl v ní tedy čtvrtletní období dokončit a zároveň nastoupit v Microsoftu v době, kdy začínalo plánování na další fiskální rok, který připadá na červenec.
„Za deset let v Ciscu jsme zdvojnásobili obrat, ale prožili i hektické momenty během covidu, kdy jsme pomáhali české vládě. Doba, kdy člověk byl schopen strávit ve firmě celou svou kariéru, už je ale pryč. Občas se v životě stává, že jsou nabídky, které neodmítáte. Ta z Microsoftu byla jedna z nich,“ přibližuje Michal Stachník, proč se před rokem rozhodl změnit zaměstnavatele.
V jeho případě to bylo o to zajímavější, že Microsoft v minulosti vnímal spíše jako konkurenta, se kterým se musel na trhu potýkat, a nejednou jej i kritizoval.
Microsoft je sice už dlouho obrovská firma, která vydělává velké peníze, ale až s nástupem Satyi Nadelly do čela společnosti před deseti lety nastal podle Stachníka neuvěřitelný skok vzhůru. A českého manažera zajímalo, jak to nový šéf dokázal.
„V oboru jsem už pětatřicet let a za tu dobu má člověk pocit, že už viděl všechno. A tomuhle jsem chtěl přijít na kloub,“ podotýká Stachník. Na to, aby pochopil, v čem tkví to kouzlo Microsoftu, mu stačilo pár měsíců.
„Je to kultura, mindset, který se Satyovi povedlo Microsoftu vnuknout. Říkáme tomu nikdy nekončící učení se a posouvání vpřed. Díky tomu se Satyovi podařilo firmu otevřít, nakopnout, udělat ji barevnou a vlastně jí dát to, co je mi blízké – prostě never give up mindset. Tím to rozjel. Čili ne technologie, ale lidé jsou klíčem k úspěchu. A on jim dal správný směr,“ přibližuje.
Od doby, kdy do firmy Stachník nastoupil, je to podle jeho slov „fičák“. Už první den na něj ve schránce čekalo přes sto mailů. A jejich počet se časem nijak nesnižuje, naopak. Průměrně za týden mívá kolem tří set chatů přes Teams a zhruba šedesát schůzek. Když navíc globální šéf Satya ve čtvrtek něco prohlásí, v pondělí už se to děje napříč celou firmou.
Foto Vojtěch Vlk
„Prvních sto dní ve funkci jsem se snažil pochopit, jak firma funguje uvnitř, jaké má procesy, co dělají lidé. Mám takový zvyk, který si nesu s sebou z předešlých zaměstnání, že jsem chtěl s každým z těch 140 klíčových lidí mluvit osobně. Poslechnout si jejich názor, jak se cítí. A já měl to štěstí, že jsem nastoupil do perfektně rozjetého vlaku se silným a soudržným týmem,“ hodnotí svůj první rok.
V dubnu oslavila firma padesátileté výročí. Myslím, že poslední dekáda bude nazývána jejími zlatými roky.
Rok skončil pro firmu úspěšně. Čísla za pobočku sice vzhledem k tomu, že je firma kotovaná na burze, Stachník prozrazovat nemůže, růst je ale dvouciferný. Samotného ho číslo překvapuje a považuje ho za neuvěřitelné. Pokud by to měl říci lidově – Microsoft prostě jede.
„V dubnu oslavila firma padesátileté výročí a myslím, že ta poslední dekáda bude nazývána jejími zlatými roky. V jakých výškách se pohybujeme, vám sice přímo neřeknu, ale každopádně bychom rozhodně patřili hodně vysoko v top českých firmách podle Forbesu,“ naznačuje a dodává, že rovněž v porovnání s ostatními pobočkami je český a slovenský Microsoft středoevropským tahounem.
Jednou z největších výzev, na kterou se Microsoft aktuálně zaměřuje, je cloudová platforma Azure a kybernetická bezpečnost. Spolu s umělou inteligencí tvoří tyto tři oblasti klíčové pilíře firemní strategie a růstu.
AI přitom představuje pomyslnou třešničku na dortu. Samotná její technologická stránka je sice důležitá, ale zároveň je tou jednodušší částí příběhu. Mnohem zásadnější je kulturní proměna, kterou s sebou nástup umělé inteligence přináší.
„Nasazení AI ve firemním prostředí není o tom, abychom si mohli otevřít chat, ale je s tím spojeno mnoho aspektů z pohledu bezpečnosti, důvěrnosti dat až po etiku nebo legislativní omezení. Ta problematika je výrazně komplexnější a kdo jiný než Microsoft, speciálně v kontextu našeho regionu, by měl být lídrem a trhu pomoci,“ hodnotí Michal Stachník.
Svou roli tak firma sehrává třeba u přípravy kybernetického zákona, který chystá česká vláda. U něj je Microsoft významným spolupracovníkem a partnerem, stát je pro něj jeden z velkých zákazníků. Ostatně nedávno podepisovali společně s NÚKIB (Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost) memorandum o spolupráci.
Podobné partnerství má Microsoft rovněž s českou armádou. Předávání zkušeností je strategií celé firmy, stejně jako poevropšťování jejích služeb.
Evropa jako suverénní hráč
Jak to vypadá v praxi, představil letos na konci dubna v Bruselu druhý muž Microsoftu Brad Smith, když oznámil pět digitálních závazků pro Evropu. Mezi ty nejdůležitější patří až čtyřicetiprocentní navýšení kapacity evropských datacenter či pomoc a podpora v boji s kyberzločinem, s čímž souvisí smluvní závazky z pohledu odolnosti a dostupnosti cloudových služeb.
Tím chce společnost rozptýlit obavy typu, že se někdo rozhodne odstřihnout Evropu a má na to pomyslné červené tlačítko.
„Ohlásili jsme suverénní veřejný cloud právě pro Evropu tak, aby byla zabezpečená. Říkejme tomu suverenita cloudových služeb. Rozšířili jsme bezpečnostní spolupráce, takže Microsoft se opravdu co nejvíc snaží přiblížit regulatorice, která vychází z Evropské unie. Tím se možná výrazně lišíme od konkurence,“ zmiňuje Michal Stachník.
V době, kdy se mluví o riziku napadení dat vládou s totalitním či zločineckým režimem, je téma bezpečnosti výbušné. I proto se na ni Microsoft zaměřuje. Kromě toho, že zákazníci potřebují od cloudu škálovatelnost a rychlost, v současné době se k požadavkům přidává zejména i bezpečnost.
„Když se podíváte na statistiky, tak se ukazuje, že drtivá většina velkých kybernetických průšvihů se neděje v cloudu, ale v prostředí, co máte doma,“ zdůrazňuje a dodává, že cloud a AI je byznys s důvěrou. Ve zkratce: pokud tomu nevěříte, tak to nepoužíváte.
Jsem bytostně přesvědčený s plným vědomím všech haterů, kteří se na mě vrhnou, že cloud je výrazně bezpečnější prostředí, než jsem schopen mít doma.
A pro Microsoft je podle něj největší hodnotou právě důvěra zákazníků. Stačí, když ji jednou zklame, a na trhu končí. Bezpečnost je alfou a omegou firmy. Mezi klienty Microsoftu přibývá stále více zájemců o cloud. Tomu odpovídají i čísla, přes sedmdesát procent obratů v Čechách a na Slovensku pochází právě z cloudových služeb.
Číslo roste velmi výrazně, dvojciferně. Že právě adopce cloudu je zásadní, o tom chtějí přesvědčit třeba státní správu. Z té už je aktivní například ministerstvo práce a sociálních věcí, jehož systém Jenda a další počiny staví na cloudových službách a ukazují, že je to cesta jak rychle přinést inovaci do praxe.
„Jsem bytostně přesvědčený s plným vědomím všech haterů, kteří se na mě vrhnou, že cloud je výrazně bezpečnější prostředí, než jsem schopen mít doma. Pochopitelně existuje superbezpečná varianta, a to jsou data na flešce zalité do kostky betonu metr krát metr, ale ta má jednu nectnost – špatně se používá,“ připouští s úsměvem Michal Stachník.
Zranitelné neziskovky
Microsoft se snaží rovněž pomáhat neziskovým organizacím. V Česku jich je dnes kolem sto padesáti tisíc a drtivá většina, tři čtvrtiny, nemá podle Michala Stachníka žádnou bezpečnostní politiku. Jen kolem třiceti procent školí své zaměstnance v oblasti IT bezpečnosti. Často tak bývají snadným cílem hackerů, kteří se dokážou nabourat do jejich systému a připravit organizaci nejen o citlivá data, ale také o peníze.
„V této oblasti je obrovský prostor pro zlepšení. V bezpečnosti vždy platí, že celý systém je tak silný, jak je silný nejslabší článek. A tohle je článek, který má velký dopad na chod společnosti, protože neziskový sektor hraje u nás nezastupitelnou roli,“ přibližuje Stachník.
Microsoft spolupracuje s organizací TechSoup, skrz kterou mají neziskové organizace přístup k jejich řešením. Kromě toho nabízí ve svém sídle celou řadu workshopů a školení. Od těch standardních na zavádění digitálních technologií v podobě Microsoft 365 přes kybernetickou bezpečnost až po večerní školu na systém Copilot.
Komerční i neziskový sektor vzdělávají zaměstnanci Microsoftu i jako dobrovolníci, mimo svoji pracovní dobu a zaměřit se chtějí rovněž na vzdělávání seniorů v oblasti digitalizace. Podle country manažera je to opomíjená skupina, a přitom velmi zranitelná a téměř nejvíc riziková. Hodně věcem věří a nedokážou odhadnout, co je pravda a co lež.
Foto Vojtěch Vlk
Ale nejsou v tom sami. Velkým tématem je rovněž kyberbezpečnost u dětí a dospívajících. Ti prakticky vyrůstají v digitálním světě, jsou zvyklí se v něm pohybovat, přesto je může ohrožovat víc, než by se mohlo zdát. A Michal Stachník má se zneužitím dat skrze sociální sítě i osobní zkušenost, kdy se někdo naboural do účtu jedné z aplikací jeho syna a začal rozesílat jeho kamarádům nevhodný obsah.
„Protože jsem z oboru, tak jsem si uměl poradit a dokázal to zastavit. Ale troufnu si říct, že tak devadesát procent obyvatel, kteří odborníky nejsou, to sami nezvládnou. Co mě ale nejvíc zaskočilo, bylo, jak velký psychický a osobnostní dopad to na syna mělo,“ přiznává Stachník.
I proto je pro zavedení plnohodnotného povinného předmětu do školy, kterým by měla být kybernetická bezpečnost. V ní by se měly děti systematicky v této oblasti vzdělávat. Je to nový fenomén, který přišel do lidských životů a nikdo mu už neunikne. „Třeba najdu způsob, jak na půdě Microsoftu zase jít tou cestou leaderství a zkusit něco takového prosadit,“ podotýká.
Ostatně Microsoft vydává každý rok Global Safety Survey, který je zaměřen právě na skupinu mládeže. A jenom u ní se zvýšil počet kyberútoků za poslední rok o 211 procent. V podstatě sedmdesát procent všech mladých lidí zažilo nějakou jeho formu.
Velkou roli tak hraje vzdělanost, a to především kvůli rychlosti, jakou se do běžných životů zapojuje umělá inteligence. Je potřeba naučit se s technologiemi fungovat. „Spouštíme teď velkou iniciativu Microsoft AI National Skilling Plan, kdy chceme proškolit 350 tisíc lidí v aktivním využívání technologií, a to jak v každodenním životě, tak ve státním sektoru, na univerzitách, ale i v malých a středních podnicích,“ prozrazuje Michal Stachník.
Na první fázi projektu vyčlenila firma přes deset milionů korun. Speciální pozornost chce věnovat i stěžejním sektorům, jako jsou energetika, výroba a zdravotnictví.
Souvisí s tím i kapacita datacenter, která chce Microsoft výrazně navyšovat, aby byla Evropa z tohoto pohledu víc soběstačná a nezávislá. Největší brzdou ale prý není ani tak kapacita jako znalost. Správné a rychlé nasazení AI stojí podle něj na čtyřech pilířích – na znalosti, na datech, na důvěře a infrastruktuře.
Poevropšťování Microsoftu je zároveň reakcí na situaci v americké jurisdikci. Zdrojové kódy a klíče k produktům tak firma v Evropě ukládá ve Švýcarsku do sejfu, aby v případě vyplutí „černé labutě,“ tedy při příchodu nějaké neočekávané události, existovalo místo, ke kterému bude mít Evropa přístup a bude moci dál fungovat. „Říkáme tím, že tady máme cloudové služby, od kterých budeme vlastnit klíče jenom my v Evropě. Americká jurisdikce k nim nemá přístup,“ zdůrazňuje Michal Stachník.
Z pohledu českého státu je podle něj Microsoft vnímaný jako extrémně důvěryhodný hráč. O tom svědčí už jen to, že je zapsán v cloudovém katalogu pro státní správu, což samo o sobě je velmi složitý certifikační proces čítající četná technická, právní a další opatření.
Silné pozici Microsoftu v Česku a v Evropě nahrává i fakt, že je na pražské Brumlovce největší vývojové centrum v kontinentální Evropě. Sídlí tu přes tisíc vývojářů padesáti národností.
Do arzenálu úspěšných lidí by měla patřit vždy určitá pokora a potřeba stát nohama na zemi.
Microsoft je v Česku lídrem ve svém oboru. A to nejen z hlediska peněz, ale i v inovacích. „Jako první na světě jsme tady udělali hackathon se státní správou. Konkrétně s ministerstvem práce a sociálních věcí. Sešli se úředníci, naši partneři, odborníci z Microsoftu a týden jsme dávali dohromady scénáře zhruba šesti projektů. Na to navazujeme i další spoluprací s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a s konkrétními univerzitami, kdy hledáme řešení, jak pomocí umělé inteligence zlepšit české školství,“ přibližuje country manažer Microsoftu.
Poslední minuty času vyměřeného na rozhovor ubíhají a bylo by nefér nezmínit roli Michala Stachníka v charitě. Podporuje hned několik organizací, dlouhodobě třeba Fond ohrožených dětí Klokánek a nadaci AutTalk. Třebaže poslední rok mu na ně nezbývalo tolik času, jak by si představoval, což doufá, že se zase změní.
„Já jsem měl v životě obrovské štěstí. Vlastně si žiju sen. Ne každý to ale má. Vzpomínám, jak jsme dělali mikulášskou besídku dětem z Klokánku a já se dal do řeči s jednou z těch tet, jestli si myslí, že se dětem akce líbí. A ona mě úplně odzbrojila. Povídá: Pane Stachníku, vám to asi úplně nepřijde, ale pro řadu z těch dětí je ta dnešní událost možná to nejhezčí, co je v životě potkalo a potká. A já si uvědomil, jak i malé věci mohou mít dramatický dopad. Myslím, že do arzenálu úspěšných lidí by měla patřit vždy určitá pokora a potřeba stát nohama na zemi. Protože štěstí není samozřejmost,“ uzavírá.
The post Od evropského cloudu máme klíč jen my, říká šéf Microsoftu pro Česko a Slovensko appeared first on Forbes.
