Před třemi lety zaujal jako student pražské UMPRUM, když vyhrál soutěž Van Graaf Junior Talent. Dnes je Tomáš Němec jedním z nejvyhledávanějších českých návrhářů – a přesto mluví o své práci s pokorou, klidem a odstupem. Jak si svůj úspěch vysvětluje a kam směřují jeho další kroky?
Z původně experimentálního tvůrce, který ve svých kolekcích zkoumal vztah módy, technologií a virtuální reality, se postupně stal návrhář, jehož rukopis definují precizní siluety, korzety a šaty na míru. Od studentských kolekcí se posunul k nositelnosti bez kompromisů v estetice.
„Na škole člověk cítí, že by měl experimentovat. A tak jsem zkoušel a zkoušel, ale nebyl jsem to úplně já. Po škole jsem se tak vrátil k tomu, co je mi přirozené,“ vysvětluje Tomáš. „Bez téhle kličky by ale moje tvorba nikdy nebyla tam, kde je, všechno má prostě svůj čas.“
Dnes jeho rukopis poznáte okamžitě: vidíte-li precizně zpracované korzety, ženskost a dramatické, ale stále nositelné siluety, víte, že model byl pravděpodobně ušit v ateliéru v Hybernské ulici. Ten Němec sdílí s dalšími třemi návrhářkami – Hanou Valtovou, Alexandrou Gnidiakovou a Valérií Jurčíkovou – a společně si podmaňují a zároveň formují českou módní scénu.
„Navzájem se podporujeme, držíme a inspirujeme. To je podle mě neuvěřitelně zdravé. Už nevím, zda bych dokázal pracovat sám,“ říká Němec.
Tomáš se na poli české módy vyznačuje tím, jak mistrně dokáže propojit couture přístup s nositelností: „Korzet prostě do vysoké módy patří, i proto je mým nosným kouskem. Přesto cítím, že je na ústupu – pro mě definuje tahle dvacátá léta. Ale cítím, že už se dostáváme do uvolněnějších siluet, že přichází změna,“ usmívá se.
Tím tvrzením, stejně jako jeho poslední kolekcí, kde právě uvolněnou siluetu, kalhoty a hru s drapérií předvedl, naráží na to, že vstupem do nové dekády se pravděpodobně změní i celkové směřování ženské módy. A že on rozhodně neustrne.
„Jak říká moje profesorka a módní návrhářka Liběna Rochová – základem je mít prst na tepu doby!“ směje se. A možná nevědomky tak odhaluje svou strategii, jak se nestát jen přechodným trendem, ale lokálním návrhářem, který si své místo na výsluní udrží dlouhodobě.
Němec je jedním z absolventů umělecké školy, kteří dokážou módu pojmout i jako byznys. Proto – i když je pro něj stále především o emocích – přemýšlí i pragmaticky. „Primárně šiju na zakázku, třeba v říjnu mám v kalendáři hned osmnáct klientek, ale není to tak, že by všechny začaly a končily v jednom měsíci, prolínají se,“ popisuje Němec a vzpomíná na červen, kdy měl i díky festivalu v Karlových Varech skoro dvě klientky denně.
Kromě soukromých zákaznic oblékl i například herečky Terezu Rambu a Simonu Lewandowskou, moderátorku Zorku Hejdovou nebo zpěvačku Daru Rolins. V jeho modelech také pravidelně potkáte hudebnici Annet X.
„Šatů ušiju měsíčně několik, svoje modely i půjčuji na akce nebo na focení magazínů,“ říká Němec. „Stává se ze mě tak firma s milionovým obratem a snažím se ke všemu přistupovat zodpovědně.“ Šaty od Němce začínají na třiceti tisících a vyšplhat se mohou až k vyšším desítkám tisíc, dle náročnosti provedení a zvoleného materiálu.
Foto MBPFW
Foto MBPFW
Zakázková tvorba tak stále zůstává jádrem Němcovy práce, přirozeně ji ale doplňuje o ready-to-wear kolekce. „Cítím, že je potřeba zpřístupnit naši módu lidem. Ne cenově, ale… energeticky. Dostat ji blíž, i k těm, kdo se třeba bojí domluvit si schůzku nebo si koupí nejsou jisti a nechtějí přijít a nakonec odejít s prázdnou,“ vysvětluje.
„Když někdo přijde pro šaty na zakázku, je to proces. Šaty společně formujeme během několika fittingů, dotahujeme detaily a celý proces trvá klidně i tři měsíce. Ale kalhoty si chcete prostě koupit a taky s nimi hned odejít,“ nastiňuje nenápadně Němec své plány do budoucna.
Část jeho ready-to-wear kolekce bude totiž už od prosince dostupná v butiku Rande-Vouz v centru Prahy. „Do butiku dodám několik desítek kousků, jako jsou korzety, sukně nebo kalhoty, a uvidíme, je to první krok z našeho ateliéru,“ těší se návrhář.
Foto MBPFW
Foto MBPFW
Odhaluje tak i další součást své dlouhodobé vize. Showroom. Prostor, kde se potká intimní atmosféra ateliéru s otevřeností a přístupností veřejnosti. „Chci si zachovat ateliérový přístup, ale chci, aby člověk mohl prostě přijít, mrknout a případně i bez nákupu odejít a necítit na sobě tlak,“ říká a prozrazuje, že s kolegyněmi už v Praze hledají vhodné prostory.
Je tak patrné, že právě osobní přístup si návrhář chce za každou cenu zachovat: „Budovat brand jako takový, oddělený ode mě, pro mě v tuhle chvíli není cílem,“ říká Němec, jehož tým teď tvoří on sám a páry pomocných rukou grafika, fotografky a stážistů.
„Vždycky chci tvořit šaty, prostě módu tak, jak ji vnímám já. Nechci mít trička, kterých budeme šít desítky,“ vysvětluje a zdůrazňuje, že se to však nevylučuje s hledáním kompromisu, který umožní tuhle vizi skloubit dohromady s funkčním byzynsovým modelem. „Zatím jdu dobrým směrem, ne?“ směje se.
Na rozdíl od mnoha jiných návrhářů, kteří míří na zahraniční trh, Němec o expanzi zatím neuvažuje: „V rámci MBPFW jsem měl možnost uspořádat přehlídku v Madridu a byl jsem zklamaný tím, jak to tam bylo jako na běžícím páse,“ vzpomíná na španělskou akci Němec.
„Deset show denně, všechno poměrně svázané. Uvědomil jsem si, jakou svobodu mám tady. A tu si nechci nechat vzít. Samozřejmě, kdyby se objevil investor nebo sponzor, který by dával smysl, neříkám ne. Ale zatím to nechci. Možná je to paličatost, ale já potřebuju mít svobodu. Jakmile ji ztratím, ztratím všechno,“ uzavírá.
The post Od virtuální reality k esenci ženskosti. Jak se zrodil úspěch návrháře Tomáše Němce appeared first on Forbes.
