Předseda poslanců ODS Marek Benda zdůvodnil návrh na stanovení pevného termínu hlasování tím, že většina má právo prosadit své stanovisko a menšina tomu nemůže zabránit. „Všechno již zaznělo,“ uvedl. Podle předsedkyně klubu ANO Aleny Schillerové jde o „obrovský zásah“ do práv opozice. „Poněkolikáté pošlapáváte naše práva,“ zdůraznila.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Hádka ve studiu. Lež jako věž, opřel se Fiala do Skopečka kvůli hlasování o vládním balíčku
Předseda frakce SPD Radim Fiala upozornil, že usnesení, na jehož základě koalice prosadila pevný termín hlasování, není součástí zákona o sněmovním jednacím řádu. Zajímal se o to, jak často chce koalice tento nástroj využívat do budoucna. Benda naopak uvedl, že již nejméně dvakrát nabídl opozičním klubům možnost jednat ve třetím čtení o balíčku i po 14. hodině, ale pokaždé se jeho návrh setkal s vetem.
Závěrečné kolo debaty o předloze trvá třetí jednací den. Promluvit k ní chce aktuálně ještě několik desítek řádně přihlášených zákonodárců. Na všechny se do hlasování zřejmě nedostane. Návrhy zákonů mohou poslanci schvalovat podle jednacího řádu jen ve středu a v pátek, vždy mezi 9:00 a 14:00. Opoziční kluby ANO a SPD před rozhodováním o stanovení pevného termínu pro hlasování znovu zablokovaly koaliční snahu na prodloužení doby jednání do středeční půlnoci.
Konsolidační balíček má podle vlády přispět ke snižování rozpočtových schodků – v příštím roce o 97 miliard korun a do roku 2025 celkem o 150 miliard. Opozice tvrdí, že předloha pouze zvýší daně, a navíc může způsobit růst inflace a záporně ovlivnit ekonomický výkon. Vládní novela šesti desítek zákonů, kterou původně kabinet předložil, má stovky stran. Koalice k ní připravila celkový pozměňovací návrh rovněž o stovkách stran. Ve druhém čtení se k předloze sešlo na osm desítek úprav a o všech z nich budou muset poslanci rozhodnout.
