Sankce mimo jiné zahrnují zmrazení íránských aktiv v zahraničí, zbrojní embargo na Írán a postihnou jakýkoli rozvoj íránského balistického raketového programu.
ČTĚTE TAKÉ: Proč si Putin vybral zrovna Dánsko? Čtyři důvody ruského zájmu o skandinávské království
Obnovení sankcí předcházela neúspěšná jednání mezi evropskými mocnostmi, které požadují ujištění ohledně íránského jaderného programu, a Teheránem, který rozhodnutí odsuzuje jako nezákonné. V pátek pak Rusko a Čína v 15členné Radě bezpečnosti OSN neuspěly s pokusem odložit obnovení sankcí proti Íránu o šest měsíců.
Francie, Německo a Británie v neděli ve společném prohlášení po obnovení sankcí varovaly Írán, aby nepodnikal kroky, které by vedly k eskalaci, a naopak, aby dodržoval své závazky plynoucí z jaderné dohody. Zdůraznily přitom, že „obnovení sankcí OSN neznamená konec diplomacie“.
Od dohody první odstoupil Trump
Írán v roce 2015 podepsal se Spojenými státy, EU, Británií, Francií, Německem, Ruskem a Čínou dohodu, známou pod zkratkou JCPOA, v níž souhlasil s kontrolami Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve svých jaderných zařízeních. Úmluva měla zpomalit íránský jaderný program a zajistit jeho mezinárodní kontrolu výměnou za zrušení protiíránských sankcí.
Po odstoupení USA od dohody v prvním prezidentském období Donalda Trumpa v roce 2018 a opětovném uvalení amerických sankcí na Írán přestal Teherán dohodu dodržovat. Začal obohacovat uran na 60 procent čistoty a omezil inspekce MAAE. K výrobě jaderné zbraně je potřeba uran obohacený na 90 procent. Obohacení uranu z 60 na 90 procent už představuje relativně malý technologický krok. Írán však dlouhodobě tvrdí, že o jadernou zbraň neusiluje a že jeho jaderný program slouží pouze mírovým účelům.
Íránský prezident Masúd Pezeškján v sobotu řekl, že Spojené státy požadovaly, aby Írán předal veškerý svůj obohacený uran výměnou za tříměsíční prodloužení pozastavení sankcí. Tento údajný požadavek označil za nepřijatelný.
V zemi je situace horší než kdykoliv dříve, říkají Íránci
Íránský ríjál se nachází na historickém minimu, což dál zvyšuje ceny potravin a ztěžuje každodenní život. Rostou ceny masa, rýže a dalších základních potravin, které patří k tradiční íránské kuchyni. Íránci se zároveň obávají nového konfliktu mezi Íránem a Izraelem a případně i Spojenými státy, protože Teherán patrně znovu buduje raketové základny, které Izrael zasáhl během svých červnových vzdušných úderů. Íránští aktivisté mezitím upozorňují, že íránská vláda může zesílit represe a že letošní počet poprav je v zemi na třicetiletém maximu, poznamenala agentura AP.
Otec 12letého chlapce Sína, který z obav z represí nechtěl uvést své příjmení, agentuře AP řekl, že Írán nikdy nečelil takovým problémům jako nyní, a to ani za irácko-íránské války v 80. letech, ani v důsledku desítky let trvajících sankcí. „Co si pamatuji, vždy jsme se potýkali s ekonomickými problémy, a každý rok je to horší,“ řekl. „Pro moji generaci je to vždy buď příliš pozdě, nebo příliš brzy, naše sny nám unikají mezi prsty,“ dodal.
Británie, Francie a Německo uvedly, že „vyvíjely veškeré snahy, aby se vyhnuly spuštění mechanismu obnovení sankcí, přiměly Írán dodržovat dohodu a dosáhly trvalého a komplexního diplomatického řešení“. Írán však podle trojice zemí „nepovolil inspektorům MAAE opětovný přístup k íránským jaderným zařízením ani nevytvořil a nepředal MAAE zprávu o svých zásobách vysoce obohaceného uranu“.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Dokonalý zločin? Francouzského malíře soudí za vraždu manželky, jenže chybí tělo i přímé důkazy
