V českých garážích a dílnách i dnes pořád parkují Jawy Pionýr, Babetty a další malé, a přesto zásadní stroje z československé motocyklové historie, které provázely dospívání několika generací. Právě jim je věnována kniha "Pionýr, Babetta a spol. na letácích a prospektech", která je zajímavá tím, že nabízí nejen galerii dobových prospektů, ale i pohled do zákulisí výroby a propagace těchto strojů.
Od zámečníka k motocyklovému kronikáři
Miloslav Straka se k psaní motocyklových knih nedostal náhodou. Jak sám říká, sehrál v tom hlavní roli čas a celoživotní profesní zkušenosti. "Nejdřív se tomu věnujete profesně, nastřádáte zážitky, znalosti a pak v důchodu přijde chvíle, kdy si řeknete: je škoda, aby to všechno zůstalo jen u mě nebo pár kamarádů," vzpomíná.
Straka se vyučil strojním zámečníkem v podniku Jawa a po studiích se ocitl přímo v konstrukci sportovních strojů. Pod vedením Jana Křivky a ing. Pavla Tůmy pracoval na vývoji motokrosové Jawy 420. Po reorganizacích přešel do Motokovu, kde strávil 26 let, kde se věnoval technickým službám, včetně zajištění servisu, školení i propagaci československých motocyklů. Díky tomu měl přehled o propagačních materiálech vydávaných k obchodním účelům, které se později staly základním kamenem jeho knižní práce.
Poklady v podobě prospektů
Jedním z hlavních taháků knihy jsou totiž originální dobové prospekty, často v několika jazykových mutacích, určených pro různé trhy. Najdeme zde letáky z Francie, Německa či dokonce USA. Zvláště fascinující je kontrast mezi způsobem, jakým se Jawa a spol. prezentovaly doma a jak v zahraničí, čímž fanouškovi československých motorek ukazuje méně známý vhled.
"V 70. letech už renomé Jawy nebylo na Západě tak silné, jak se u nás tradovalo. V dalších dekádách se značka Jawa stala na vyspělých trzích symbolem zaostalosti kvůli dvouválci v podivné kubatuře. Dokonce se objevovaly úvahy logo Jawa úplně odstranit u malých kubatur, aby nekomplikovalo jejich uplatnění na trhu," říká Straka.
Přesto si československé mopedy a motocykly našly své zákazníky, zejména díky cenové dostupnosti a využití v kategoriích jako MOFA či MOKIK v Německu, kde levné stroje sloužily k běžné dopravě zejména ve městech a mladým jezdcům jako dočasný dopravní prostředek.
Mustang - král katalogů
Z celé řady Pionýrů se největší oblibě těšil model Mustang. V Československu se stal ikonou dospívajících, zkrátka model, po kterém toužili ze všech nejvíc, hlavně proto, že ani nepřipomínal klasické malé Jawy 50. V zahraničí se prodával například prostřednictvím katalogů Neckermann nebo Quelle. Jak připomíná Straka, levná česká motorka dobře zapadla do tehdejší poptávky po dostupných strojích, na kterých mladí lidé absolvovali povinné začátky, než mohli přesedlat na silnější motorky.
Osobní překvapení autora
Ačkoli autor knižních publikací o československých motocyklech prošel během své kariéry nespočet materiálů, i při práci na této knize narazil na unikáty, které viděl poprvé. Zvláště ho zaujaly meziválečné a poválečné prospekty Jawy, které připomínají spíše cestopisy než technické letáky. "Je to fantastické čtení. Nejen obrázky, ale i texty dokreslují atmosféru doby," říká autor.
Publikace si získává chválu nejen obsahem, ale i vizuálním zpracováním. Straka přiznává, že najít grafika, který dokáže skloubit vlastní autorský rukopis s potřebami knihy, není jednoduché. Nakonec se podařilo dát publikacím optimální grafickou podobu zásluhou Alice Matějkové a Petra Pumery.
Kniha jako součást širšího projektu
"Pionýr, Babetta a spol." není ojedinělá publikace. Miloslav Straka má na kontě už kolem deseti knih - od monografií o závodních motocyklech ČZ přes plochodrážní stroje z Divišova až po Svět čtyřválců a historii motocyklů v první světové válce. Aktuální edice vzniká ve spolupráci s významným sběratelem prospektů Milošem Zelenkou a postupně se věnuje jednotlivým značkám československé výroby - Jawě, ČZ i slovenské Babettě.
Kniha "Pionýr, Babetta a spol." navíc není jen katalogem starých letáků. Je to živý obraz doby, kdy motocykly představovaly nejen dopravní prostředek, ale i symbol svobody a technického pokroku. Čtenář v ní najde nejen technické zajímavosti a unikátní obrázky, ale i svědectví o tom, jak se československé stroje snažily obstát na světových trzích.
Pro pamětníky je to návrat do mládí, pro mladší generaci inspirace k objevování zapomenuté kapitoly československé technické kultury. A pro sběratele a fanoušky motorek krásná publikace, která by v knihovně neměla chybět.
