Těžko najít Čecha, který by se na Slovensku necítil „domácněji“ než jinde v cizině. Platí to i o Slovácích v Česku. A platí to i pro generace, které už Československo nepamatují. Je to banální postřeh. Ale právě tak banálně chtě nechtě vyznívá téma debaty, na níž se včera v Brně sešli prezidenti Pavel a Čaputová. Patříme k sobě? Samozřejmě že ano. Je to typická otázka, na jakou – jak se pěkně říká – může odpovědět výhybkář z nádraží.