Úterý 23. záříSvátek má Venku je 13 °C, Skoro Zataženo

Pěstují melouny a sdílejí svou práci na Facebooku. Drobní farmáři hledají, jak přežít

Aktuálně.cz Před 9 hodinami

 Tomáš Blažek / MFDNES + LN / Profimedia

Gabriela a Daniel Pechovi mají malou farmu v Útěchovičkách na Vysočině. Sami sebe na svých internetových stránkách popisují jako začínající farmáře. Farma Pech je mladá, funguje teprve zhruba čtyři roky. Zkušenosti Daniela s pěstováním jejich přední plodiny - česneku - ale sahají roky do minulosti. 

"Co je pro nás v pěstování největší výzvou? Vydělat si na živobytí," svěřuje se 37letá Gabriela Pechová redakci Aktuálně.cz. "Jsem teď na mateřské dovolené a ze zemědělství plyne náš jediný příjem," dodává.

Před narozením dítěte pracovala coby vedoucí v logistice DM drogerie. Nyní kromě péče o děti obstarává také sociální sítě farmy a objednávky od zákazníků.

Farma Pech dnes produkuje přes dvacet druhů plodin. Většinu z nich koupíte přímo na jejich stánku u pole vedle silnice spojující Pelhřimov a Jihlavu. Pronajatých mají dalších osm hektarů půdy. 

Pechovi pěstují také pro Česko trochu netradiční plodinu - vodní melouny. "Byl to manželův nápad. Chtěl zkusit něco pro Vysočinu netypického a viděl, že na Moravě na polích rostou běžně. Takže jsme v zimě koukali na YouTube a učili se pěstovat melouny. Daří se jim překvapivě dobře," pochvaluje si farmářka.

U zákazníků se melouny z Vysočiny setkávají s velkým úspěchem. Farma na svém profilu na Facebooku opakovaně hlásí "vyprodáno". "Nejlepší melouny za poslední dobu, stejně dobré jsme měli pouze v cizině u moře," pochvaluje si jeden ze zákazníků v komentáři na internetu. 

Rodinná farma

Farma Pech je v pravém slova smyslu rodinná. Tvoří ji manželé Pechovi, kterým - jak je u malých farmářů v Česku zvykem - pomáhá širší rodina. A v sezoně až deset brigádníků.

"Primárně jsme to my - Pechovi. Manželé Daniel a Gabriela, děti Eliáš a Melánie. Velkou podporu máme ze strany rodiny. Ať už jde o pronájem polí, haly, zapůjčení techniky, pomoc s vařením pro brigádníky, pomoc ve stánku, s hlídáním dětí nebo útěchu, když se něco pokazí," říká Gabriela.

Manžel Daniel je z páru ten odvážnější, jeho žena inklinuje spíš ke kompromisu. Fungování farmy se někdy řídí metodou pokus - omyl, ale Pechovi se snaží nenechat se hned odradit neúspěchem.

"Společně nám to dobře šlape. Každý rok jsme chytřejší a už víme, co od sezony čekat," shodují se manželé.

A vzpomínají, jak s nimi první rok trávilo na poli i jejich nejmenší dítě - malá Melánie v kočárku. "Byly jsme všichni spolu, i když ne doma na zahradě. Ale s pár hračkami se dá udělat zábava asi kdekoli," říká Gabriela s úsměvem.

Její manžel, 40letý zemědělec Daniel Pech, nastiňuje ideu, která jejich malou farmu od začátku pohání. "Líbila se nám myšlenka prodeje koncovému zákazníkovi, kdy se s ním fyzicky potkáme a prodáme úrodu po troškách do domácností. Tak, jako by si ji zákazník přivezl od babičky ze zahrádky."

Osobní kontakt se zákazníkem

Malým farmářům může přímý kontakt se zákazníky a dobře zvládnutá komunikace přinést řadu výhod. E-shopy ani sociální sítě farem tak už dnes nejsou úplnou raritou. 

Zatímco online obchod mají Pechovi zatím poměrně omezený - seženete přes něj hlavně česnek - na sociálních sítích to žije. Na Facebooku Farma Pech se dozvíte, co právě dozrává, a objeví se tak už brzy v prodejním stánku u Olešné.

Jsou tu také návody, jak si zarezervovat místo na samosběru okurek nebo jak funguje objednávání zeleniny. Občas si můžete i zasoutěžit o česnek nebo domácí česnekové pesto. 

"Rádi komunikujeme osobně i online," vysvětluje Gabriela. A soudě podle počtu i vyznění komentářů, zákazníci si tento přístup chválí. 

Na půl cesty k ekozemědělství

Manželé Pechovi narovinu přiznávají, že nejsou bio pěstitelé. Ale zároveň dodávají, že se tomu snaží přiblížit, i když je to pracnější. Vysvětlují, že se snaží starat o půdu a vracet jí to, co jim dává.

"V základu chceme dělat svou práci dobře. Vidíme, že když se něco 'ošulí', výsledek nebude dobrý. Snažíme se najít rozumnou cestu mezi konvenčním a eko zemědělstvím. Už ale víme, že ekologicky by nám zelenina v takovém měřítku nešla. Loni nám její velkou část napadla plíseň. To bylo hodně smutné," vzpomíná farmářka. 

Naštěstí je podle ní na trhu široká nabídka prostředků, ze kterých může hospodář vybírat. Například šetrné postřiky nebo využívání bakterií. 

"Co jde, to děláme tradičně. Například manžel nechal vyrobit plečku, která může poměrně dlouho brázdit lány česneku a mechanicky tak odstraňovat plevel. A co i přesto naroste, zkrátka vytrháme ručně," vysvětluje Gabriela Pechová.

Pomoc drobným farmářům

Pechovi loni zainvestovali také do traktoru s navigací, který dopomáhá k přesnému sázení a přihnojování, takže farmáři ušetří náklady spojené s poškozením vzrostlého porostu. Na modernizaci získali dotaci v rámci čtvrtého kola Strategického plánu Společné zemědělské politiky (SZP).

"V začátku je to hodně o investicích, takže každá ušetřená koruna se použije jinde. Je to veliká pomoc," říká Pechová s tím, že se farma v budoucnu určitě bude ucházet i o další podporu. 

"Chápeme, že žádost o dotaci a její zpracování po podání je proces na několik měsíců až rok. Ale víme, na koho se můžeme obrátit a kdo nám dá ucelenou informaci. Máme dobrou zkušenost s pracovníky Státního zemědělského intervenčního fondu (skrze který putují evropské dotace k zemědělcům - pozn. red.) i poradcem pro zpracování dotací," vysvětluje farmářka.

Podpora drobných zemědělců patří mezi priority SZP, Evropská unie považuje malé zemědělské podniky za základní kámen zemědělství v Evropě. Hrají totiž zásadní úlohu při podpoře zaměstnanosti na venkově a v jeho rozvoji. 

Zemědělské dotace se do hledáčku médií dostaly opět letos v červenci, kdy nový návrh rozpočtu Evropské komise odkryl, že na zemědělství půjde o třetinu méně peněz než dosud. Škrty nicméně nejvíc dopadnou na střední a velké podniky. Nejčastější formou zemědělského podniku v Česku jsou sice malé farmy, ty ale dohromady obhospodařují pouze kolem 20 procent půdy. 

Plány do budoucna

Manželé Pechovi nezahálí a i při běžném provozu farmy už vymýšlejí plány do budoucna. Chtěli by například rozšířit svoji nabídku i množství zeleniny, ale nebude to jednoduché.

"Největší překážkou byla a bude půda. Nikde nejsou k dispozici volné hektary k pronájmu. Kdo je má, tak na nich chce hospodařit. Loni jsme se obrátili na naše zákazníky a veřejnost s žádostí, že bychom si rádi pronajali pole. Dostali jsme jednu nabídku nedaleko našeho bydliště, ale čekáme, až vyprší smlouva předchozímu nájemci," zakončuje Gabriela.

Pokračovat na celý článek