Emisní povolenky už dnes platí pro největší znečišťovatele ovzduší, jako jsou elektrárny, hutě a cementárny. V roce 2023 pak byl s platností od roku 2027 odsouhlasen většinou zemí EU podobný systém (nazvaný ETS 2) pro vytápění a dopravu, tedy pro dodavatele zemního plynu, uhlí a pohonných hmot.
"V podstatě je to tak trochu paskvil," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Ivan Indráček, předseda SČS - Unie nezávislých petrolejářů, která sdružuje menší distributory a prodejce pohonných hmot.
Aktuálně.cz: Kdo u nás za novou povolenkovou směrnici může? Andrej Babiš, který schválil v roce 2019 celý Green Deal, nebo vláda Petra Fialy, která tuto směrnici podpořila v roce 2022?
Ono je to asi jedno. Prostě se tak stalo a zřejmě bychom byli ve stejné situaci, i kdybychom byli jako Česko proti od samého počátku. A navíc, ta hraniční čára nevede mezi stranami, ale mezi lidmi.
Všimněte si, že premiér například slibuje, že směrnici ETS 2 nezavede, ale byl to poslanec ODS Václav Král, který se při projednávání prvé etapy ETS 2 ve sněmovně snažil prosadit rovnou i tu hlavní část. Tedy aby v českém zákoně bylo ukotveno hned i obchodování.
(Parlament u nás už schválil první část směrnice - povolenky se zatím jen vykazují, zákon ještě nenařizuje je platit - pozn. red.)
Cíl směrnice ETS 2, kterým je zřejmě snaha zdražením fosilních paliv motivovat k pořízení ekologičtějších, tedy podle vás nedává smysl?
Odpovím oklikou. Pokud je cílem zdražit fosilní paliva a donutit spotřebitele k přechodu na elektřinu, je ETS 2 velmi efektivní nástroj.
Pokud je ale cílem snížit emise skleníkových plynů v ovzduší, pak je pokus o úplnou dekarbonizaci evropské dopravy nebo vytápění domácností jen velkým plýtváním finančních prostředků s téměř nulovým efektem.
V Bruselu se to nejdřív snažili řešit jinak. Formou jakési uhlíkové daně. Ta by se však musela schvalovat konsenzem, tedy všemi státy. Zatímco na zavedení emisních povolenek stačila kvalifikovaná většina. Je to tak?
Ano. Už v roce 2013 - ale nevylučuji, že to bylo dříve - byl připraven návrh na změnu směrnice o energetických daních, zkratkou ETD. Ten stanovuje minimální sazby spotřebních daní. Už tehdy obsahoval některé zásadní změny, třeba úpravu minimálních sazeb s ohledem na emise skleníkových plynů, jejich pravidelnou valorizaci, u nafty pak zrušení daňových výhod pro zemědělce a silniční dopravce.
Daňové směrnice vyžadují jednomyslný souhlas všech členských zemí a i přes mnohé úpravy v textu k požadované shodě nikdy nedošlo. ETD tak zůstala jediným dokumentem, který z celého plánu "Fit for 55" zůstal neschválený.
Myslím, že právě z důvodu neprůchodnosti změny ETD přišla Evropská komise s povolenkami pro podniky a domácnosti jako s cestou, jak se vyhnout potřebné jednomyslnosti.
Jaký je na povolenkovém systému největší kámen úrazu?
Těch kamenů je hodně. V podstatě je to tak trochu paskvil. Systém je totiž otevřen cenovým spekulacím. Jejich výsledkem může být nekontrolovaný růst ceny povolenky.
Tato "díra v systému" zároveň boří představu, že vybrané peníze se vrátí zpět a pomohou řešit negativní dopady povolenek. Prostě proto, že významná část ceny, kterou zaplatí spotřebitelé v povolenkách, bude příjmem spekulujících bank, fondů nebo jiných subjektů, které jinak nemají s pohonnými hmotami nebo vytápěním domácností nic společného.
Přímý dopad na slabší domácnosti neumím posoudit, protože návrh podoby Sociálně klimatického fondu, který má sociálně slabším domácnostem poskytnout určité kompenzace, zatím není veřejně k dispozici.
Tento fond by ale měl pomáhat těm nejslabším domácnostem. Ti ostatní si, i když to zní cynicky, prostě připlatí. A nezapomeňte, že s povolenkami jsou spojeny i dopady, které běžného spotřebitele příliš nezajímají a souvisí se znevýhodněním menších firem.
Odhadl byste, kolik si ty firmy a vůbec my všichni spotřebitelé na pohonných hmotách připlatíme?
To je celkem těžké. Dnes už existuje řada studií, které hodnotí dopad. Jejich typickým znakem je, že se vzájemně hodně liší. Zkusím se to shrnout. Pokud někdo tvrdí, že systém povolenek má v sobě nastavenu cenovou bariéru a povolenka tak nepřekročí 45 eur za tunu oxidu uhličitého, tak buď směrnici nečetl nebo vědomě lže.
A protože v dnes platné směrnici není nastavena životnost povolenky, a naopak je nastaven systém poměrně rychlého snižování počtu uvolňovaných povolenek, jde o velmi atraktivní trh pro cenové spekulace. Pokud nedojde k nějaké úpravě, tak musíme počítat s poměrně rychlým nárůstem ceny hned v prvních měsících.
Takže?
Takže u pohonných hmot můžeme říci, že každých 50 eur ceny povolenky zdraží litr benzinu asi o 3,50 koruny a litr nafty asi o čtyři koruny za litr v cenách včetně DPH.
Napadá vás nějaké smysluplnější řešení, jak dekarbonizovat Evropu? A je to vůbec potřeba?
Vynechal bych diskusi o podílu člověka na klimatické změně. Ale určitě bych souhlasil, že by jakákoli lidská činnost měla být prováděna s ohledem na její dopad na životní prostředí.
Specifikem CO2, metanu a dalších skleníkových plynů je to, že působí až vysoko v atmosféře. Je tedy celkem putna, jestli je vypouštíte na pražské Jižní spojce nebo v čínské uhelné elektrárně. Tam nahoře se to prostě sčítá. A úspora v Evropě planetu nespasí.
Vzhledem k naprosto zanedbatelnému podílu evropské dopravy na světových emisích skleníkových plynů je snaha o její dekarbonizaci plýtváním prostředky. Pokud už věříme na významný podíl lidské činnosti na klimatické změně, měli bychom vynakládat finanční prostředky tam, kde přinesou největší užitek. A to evropská doprava s jistotou není.
