Pivo za každý den, kdy nepodpálí majiteli dům. Jak málo někdy stačí…

Minulý rok na podzim obyvatelé našeho baráku zažili šok. Bydleli jsme si tam bezmála v symbióze, osm lidí všemožných barev, věků a světonázorů. Přesto bylo v koupelně čisto, nikdo nepořádal divoké mejdany, dopisy, které pošťák házel dírou ve předních dveřích do chodby, nikdo nekradl. Zkrátka ideál.