Státy se Pařížskou dohodou zavázaly k udržení oteplování planety pod 2 °C, ideálně do 1,5 °C ve srovnání s předindustriálním obdobím. Například členské státy Evropské unie včetně Česka mají společný cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o nejméně 40 procent oproti roku 1990. Nyní však zpráva UNEP ukázala, že tyto plány zřejmě stačit nebudou.
ČTĚTE TAKÉ: Na Indii se žene cyklón Dana. Nejlidnatější země světa evakuuje 1,5 milionu obyvatel
Pokud by státy plnily všechny současné závazky, globální oteplení by během tohoto století dosáhlo až 2,6 °C. Mnozí z nich však tyto cíle nedodržují. V případě, že by pokračovaly ve stávající politice, planeta by mohla být až o 3,1 °C teplejší.
„Mezi rostoucími emisemi a stále častějšími a intenzivnějšími klimatickými katastrofami je přímá souvislost,“ okomentoval zprávu generální tajemník OSN António Guterres. „Lidé na celém světě za to platí vysokou cenu. Rekordní emise znamenají rekordní teplotu moře a s tím spojené monstrózní hurikány. Extrémní vedra mění lesy v troud a města v sauny. Rekordní deště vedou k potopě světa,“ vyjmenoval.
Aby se oteplování planety drželo pod 2 °C, jak deklaruje Pařížská dohoda, státy musí klimatickou politiku zpřísnit, apeluje OSN. Emise musí do roku 2030 klesnout o 28 procent a do roku 2035 o 37 procent oproti roku 2019.
Čas vypršel?
Pokud státy nezačnou jednat hned, situace se zhorší. Emise skleníkových plynů dosáhly v roce 2023 rekordní úrovně – 57,1 miliardy tun oxidu uhličitého (CO2). Aby udržely globální oteplování pod 1,5 °C, emise by měly každoročně klesnout o 7,5 procenta až do roku 2035. Pro udržení oteplení pod 2 °C stačí snížení o 4 procenta ročně.
Na většině emisí skleníkových plynů světa se podílí státy G20, upozorňuje zpráva UNEP. V minulém roce pocházelo od členů skupiny až 77 procent emisí. V řešení krize by proto podle zástupců programu měly země skupiny sehrát hlavní roli. Namísto toho však někteří nejsou schopni plnit současné závazky.
„Hrajeme si s ohněm. Už nelze hrát o čas. Ten už vypršel,“ varoval Guterres. Členské státy vyzval, aby v politice klimatu neprodleně nastavily ambicióznější cíle. Přehodnocením plánů se mají jejich zástupci zabývat na nadcházející klimatické konferenci COP29, která začne v listopadu v Ázerbájdžánu.
Výsledky by pak měly předložit začátkem příštího roku na klimatickém summitu COP30 v Brazílii. „Potřebujeme globální mobilizaci, jakou jsme ještě nezažili, a to okamžitě,“ uvedla Inger Andersen, výkonná ředitelka UNEP.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Co bude s lidmi, kteří zůstali po povodních bez domova? Řešením jsou i mobilními domy
