„Je to zajímavý paradox. Přesně to se stane, když se realita střetne s politikou. Trumpův plán je v naprostém rozporu s politikou Benjamina Netanjahua posledních 16 let. Ale on ho nemohl odmítnout. Chápe, že celý svět je proti němu,“ řekl Ajalon pro CNN Prima NEWS.
ČTĚTE TAKÉ: Co se stalo s Netanjahuem? Válka izraelského premiéra změnila k nepoznání
Izraelský premiér minulé pondělí v Bílém domě kývl na plán americké administrativy na ukončení války v Gaze. Jeho součástí je kromě propuštění všech Hamásem držených rukojmí, demilitarizace Pásma Gazy i několik překvapivých bodů. V návrhu se totiž například hovoří o budoucí „cestě k palestinskému sebeurčení a státnosti“.
Jen několik dní předtím přitom Donald Trump v projevu před Valným shromážděním OSN odsoudil západní státy, které palestinský stát uznaly. Ajalon tuto otočku v Trumpově rétorice popsal jako „významnou změnu“ v tom, jak Trump nahlíží na Blízký východ. „Trvalo mu několik měsíců, než pochopil, že palestinský stát je jádrem budoucnosti. To je příliš dlouho. Po 7. říjnu, tedy téměř před dvěma lety, to měl pochopit každý,“ uvedl.
Změnu v Trumpově postoji bývalý šéf izraelské kontrarozvědky připisuje vlivu Saúdské Arábie. S korunním princem Muhammadem bin Salmánem má totiž americký prezident dobré vztahy. Saúdská Arábie je navíc klíčovým spojencem USA na Blízkém východě. V Rijádu se v minulosti například jednalo mezi Američany a Rusy o válce na Ukrajině.
Problém na domácí scéně
Zajímavá je však podle něj také otočka Benjamina Netanjahua. Premiér sice podle Ajalona neměl jinou možnost, než s plánem souhlasit, zároveň si tím však zadělal na domácí politický problém.
„Pokud bude postupovat podle toho, co je napsáno v Trumpově návrhu, koalice se mu rozpadne. Bude muset jít do voleb a jeho šance na vítězství v nich jsou velmi nízké,“ uvedl Ajalon. Podle posledního předvolebního výzkumu vládní blok skutečně nadále oslabuje a získal by nyní jen 48 křesel v parlamentu. Opozice by si naopak připsala 62 mandátů, píše Jerusalem Post. Řádně by se měly volby uskutečnit v říjnu 2026.
Souhlas s Trumpovým plánem už popudil některé Netanjahuovy koaliční partnery. Ze strany Židovská síla krajně pravicového ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira se ozývá, že je návrh nepřijatelný a jeden z poslanců jej označil za „totální neúspěch“.
Po pondělním jednání v Bílém domě také Netanjahuovi extremističtí koaliční partneři uspíšili proces přijetí zákona, který by umožnil potrestat teroristy trestem smrti. Podle Ajalona na přijetí kontroverzního zákona tlačil především Ben Gvir. Hlavní Netanjahuův koordinátor pro vyjednávání o propuštění rukojmích Gal Hirsch před přijetím zákona varoval. Podle něj může ohrozit životy Izraelců, které Hamás stále vězní.
Prohrané volby by znamenaly pro Netanjahua nejen politický, ale i osobní problém. Premiér totiž stojí před soudem za údajné přijímání úplatku. „Prohra by pro něj znamenala, že pravděpodobně skončí ve vězení,“ myslí si Ajalon, který byl mezi lety 2007 a 2008 ministrem bez portfeje v kabinetu Ehuda Olmerta.
Izraeli chybí státníci
Politická scéna se od doby, kdy na ní byl sám aktivní, údajně velmi proměnila. „Myslím, že pokud jde o Izrael, státnictví je už bohužel minulostí,“ popsal Ajalon.
Poslední velcí státníci podle něj Izraeli vládli jako předsedové vlády v 90. letech a naposledy na začátku tisíciletí. „Jicchak Rabin, Šimon Peres a Ariel Šaron – všichni byli státníci. Posledním státníkem v naší politice byl Ehud Olmert. Chápal, že státník musí být pragmatický člověk,“ sdělil bývalý politik a velitel izraelského námořnictva.
V souvislosti s Jicchakem Rabinem také připomněl jeho násilnou smrt. V roce 1995 na dvojnásobného premiéra spáchal atentát radikální sionista, který se stavěl proti Rabinovým mírovým iniciativám. Ty velmi silně kritizovala strana Likud, kterou již tehdy vedl Benjamin Netanjahu, kvůli čemuž ho řada osobností viní z podílu na Rabinově zastřelení. Během svého posledního veřejného projevu před smrtí Rabin prohlásil, že „násilí není cestou Státu Izrael“. Podle Ajalona však země pod Netanjahuovou vládou „mluví pouze vojenským jazykem“.
Rozjíždí se intenzivní jednání
Naději, že by se válka v Gaze mohla blížit ke konci, vzbuzují také nedávné prohlášení Hamásu. Palestinské hnutí na konci minulého týdne prohlásilo, že souhlasí s některými body Trumpova plánu. Konkrétně mělo kývnout na vydání všech rukojmí a předání moci technokratické vládě.
O dalších bodech Hamás o víkendu jednal přímo s Donaldem Trumpem. Prezident to napsal na sociální síti Truth Social. Jednání podle něj rychle pokročila. Další kolo jednání se uskuteční v pondělí v Egyptě. Nepřímé rozhovory mezi Izraelci a členy Hamásu zprostředkují delegace z USA, Egypta a Kataru.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: V Gaze se daly do pohybu statisíce lidí, ukazují záběry. Izrael zahájil hlavní fázi ofenzivy
