Pan Dien provozuje malou večerku na Praze 10. Pracuje od rána do večera, a když se v nedalekém Edenu schyluje ke koncertu nebo fotbalovému zápasu, tak i déle. V obchodě se střídá se svou manželkou Phuong, občas mu přijde na pomoc i dcera, která studuje vysokou školu. Právě ta upozornila své rodiče na to, že se zvýší koncesionářské poplatky – a že by se otec coby živnostník měl registrovat na webu České televize i Českého rozhlasu.
MOHLO VÁM UNIKNOUT KOMENTÁŘ: ODS žongluje s odjištěným granátem a zkouší, co její voliči ještě vydrží
„Naštěstí jsem se to dozvěděl pár dní nazpět. Vlastně jsem celý proces nechal na dceři, jen jsem jí poslal své údaje. Stará se i o naši datovou schránku, protože nestíháme vše kontrolovat a ona tomu všemu bude rozumět lépe než my. Tentokrát ale do schránky nepřišlo žádné upozornění. Kdyby se dcera nezajímala o dění ve společnosti, asi bychom se o tom dozvěděli příliš pozdě,“ řekl redakci CNN Prima NEWS pan Dien, který žije v Česku od poloviny 80. let.
Zároveň přiznal, že příliš nerozumí novému zákonu. Sám totiž nesleduje Českou televizi ani neposlouchá Český rozhlas – a do konce svého života s největší pravděpodobností nebude. Přestože žije v Praze už tři dekády, češtinu ovládá pouze základně. Nevládne jazyku natolik, aby dokázal bez větších problémů sledovat česká média.
„Zákony samozřejmě respektujeme. Co je potřeba platit, to zaplatíme. Poplatky za televizi a rozhlas hradíme společně s energiemi dlouhé roky, co tu žijeme. Ale nerozumím tomu, proč bych měl platit za něco, co nesledujeme. Koukáme na internetové nebo komunitní zprávy Tamda Media na mobilu, doma si občas pustíme přes satelit vietnamskou stanici VTV. Českým zprávám s manželkou nerozumíme. A taky nechápu, proč musím nahlašovat počet zaměstnanců v naší večerce, když to znamená, že nemusíme nic platit,“ dodal pan Dien.
Platíme za něco, čemu nerozumíme, míní Vietnamka
Paní Loan, která v centru Brna provozuje se svým manželem obchod s oblečením, se naopak zařadila mezi Vietnamce, kteří se o poplatcích pro ČT a ČRo dozvěděli až poslední den, kdy registrační weby zaznamenaly velké výpadky. Až do půlnoci se nemohli se známými dostat ani přes registraci. Úspěšnější byla až den po termínu, tedy v úterý.
„Snad z toho nebudou problémy. Nejsme sami, naši známí se o nahlašování počtu zaměstnanců také dozvěděli pozdě. Ve vietnamských facebookových skupinách se teď horlivě řeší, jaké mohou hrozit sankce a kdo se nemusí naopak ničeho bát. Je kolem toho všeho strašný zmatek, přijde mi, že nikdo nic neví na sto procent,“ sdělila reportérovi CNN Prima NEWS.
I ona se ovšem podivovala nad povinností platit televizní a rozhlasové poplatky. Česky umí tak akorát, aby zde proplula životem – ale ne dostatečně na to, aby vstřebávala zprávy v češtině. „Je to trošku jako s EET, kdy najednou přišly další náklady na provoz obchodu, ale nic nazpět. Tady je to podobné, doma platíme za něco, co nesledujeme a čemu ani nerozumíme, a v obchodě máme nahlašovat počet zaměstnanců, i když víme, že platit nebudeme. Nestěžuji si, ale je to zvláštní,“ podotkla paní Loan.
Vietnamcům pomáhají děti, malá média i vlogeři
Podobných případů byly stovky. Vietnamské rodiny, které neměly po ruce své „banánové děti“, které se už plně integrovaly do společnosti a umí plynule česky, se musely spolehnout na šeptanou napříč celou zdejší komunitou asijského národa. Drtivá většina zástupců první generace Vietnamců jsou totiž živnostníci, kteří v minulém století přicestovali do československých továren a fabrik. Co si mezi sebou neřeknou, o tom často zkrátka a jednoduše neví. To byl i případ navýšených koncesionářských poplatků.
„Nejvíce jim teď pomáhají vietnamská média a vlogeři. V různých komunitních skupinách jsou lidé, kteří vytvořili i manuály a sdíleli snímky obrazovek. Už to není jako v minulosti, že by se k vietnamské komunitě některé informace nedostaly,“ upřesnil redakci CNN Prima NEWS Nguyen Manh Tung, spoluzakladatel společnosti CZECH VIET, která mimo jiné provozuje i média pro Vietnamce.
Doplnil, že v případě poplatků pro ČT a ČRo se našla řada lidí, kteří pomohli s překladem, obzvlášť v posledních několika dnech či týdnech. Stále totiž platí, že například první generace Vietnamců neumí nejen česky, ale ani anglicky. Webové stránky veřejnoprávních médií tak museli někteří překládat strojově, pokud neměli Vietnamci žijící v ČR po ruce pomocníky z komunity či česky mluvící potomky.
„Co se týče jiných zákonů, CZECH VIET dostává i tiskové zprávy z Úřadu vlády ČR a účastní se osobně i tiskových konferencí, informace se pak předávají dál vietnamské komunitě,“ vysvětlil Nguyen Manh Tung redakci CNN Prima NEWS, jak Vietnamci žijící v Česku mohou získávat informace o novinkách v zákonech.
Sankce za prodlení zatím nehrozí
Podle mediální novely se museli podnikatelé a firmy nahlásit do konce června, jinak jim hrozila pokuta až 15 tisíc korun. ČRo nakonec zvolil milosrdnější přístup – firmy a živnostníci mohou i v dalších dnech bez sankcí hlásit počet zaměstnanců, který je rozhodující pro placení rozhlasového poplatku.
„Z důvodu velkého náporu uživatelů se technické problémy opravdu vyskytovaly, s dodavateli nyní intenzivně řešíme navýšení serverové kapacity a sami aktivně řídíme přístup uživatelů. Děkujeme za trpělivost a zároveň bychom rádi všechny ujistili, že se mohou pohodlně registrovat i v dalších dnech po 30. červnu,“ řekla Blanka Bumbálková z tiskového oddělení ČRo. Česká televize přes zvýšený nápor problémy s dostupností přihlašovacího webu neměla. V uplynulých dnech ale varovala, že kvůli zvýšenému zájmu může být chod jejího webu zpomalený.
Nahlašovací povinnost zavedla takzvaná velká mediální novela, která od května zvýšila televizní poplatek o 15 korun na 150 korun a rozhlasový ze 45 na 55 korun. Nově je však musí platit nejen vlastníci televize nebo rádia, ale i chytrého mobilu nebo tabletu připojeného k internetu. Podnikatelé a firmy s méně než 25 zaměstnanci poplatek neplatí, musí však počet zaměstnanců nahlásit.
Poplatníci, kteří před účinností novely televizní poplatek nehradili, ale stali se jimi nově, mají zákonnou povinnost se do evidence přihlásit do 15 dnů ode dne, kdy tuto skutečnost zjistí. Lhůta do 30. června se jich tedy netýkala. V případech, kdy poplatník svou povinnost dosud nesplnil, avšak výsledek registrace by byl nulový (například z důvodu nízkého počtu zaměstnanců), nevzniká nárok na žádnou sankci ze strany České televize.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Tipy pro cestování autem do Itálie. Nejvíce lze ušetřit natankováním v Česku, pozor na mýtné
