Věznice La Santé je jedním ze dvou vězení v pařížském regionu, která disponují křídlem pro „zranitelné osoby“ nutným pro zajištění Sarkozyho bezpečnosti. Ta druhá je Fleury-Mérogis, která se nachází na předměstí metropole a je největší věznicí v Evropě. La Santé byla otevřena v roce 1867 a pojme 808 trestanců. Jak ale podotýká web Le Monde, skutečný počet vězňů často překračuje tuto kapacitu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nejdéle vězněný Čech míří na svobodu. Vocáska propustil soud po 38 letech za mřížemi
Káznice má lichoběžníkový půdorys a obklopují ji čtyři ulice – na severu Boulevard Arago, na západě ulice Rue Messier, na jihu ulice Rue Jean-Dolent a na východě ulice Rue de la Santé. Jde o první věznici ve Francii, která je vybavena jak novým systémem rušení mobilních telefonů, tak i pevnými telefony v celách. „La Santé je nyní jednou z nejmodernějších věznic ve Francii,“ zdůrazňuje Christelle Rotachová, ředitelka zařízení.
Jednou ze zvláštností věznice La Santé je, že až do roku 2000 byli vězni ve věznici rozděleni podle geografického původu a etnické příslušnosti do čtyř bloků: Blok A: Západní Evropa Blok B: Černá Afrika Blok C: Severní Afrika Blok D: Zbytek světa.
Popravy
V La Santé se konaly také popravy. Gilotina byla postavena na rohu ulic Rue de la Santé a Boulevard Arago, přímo na chodníku. První poprava – a první v Paříži po deseti letech – se konala 6. srpna 1909. Byla to poprava Georgese Duchemina, který byl odsouzen za vraždu otce.
Během německé okupace Francie bylo v La Santé kromě zločinců obecného práva popraveno také 18 bojovníků odboje a komunistů. Devět z nich bylo popraveno gilotinou mezi srpnem 1941 a červencem 1942. Dalších devět bylo zastřeleno 30. dubna 1944.
Poslední poprava se konala 28. listopadu 1972, kdy byli popraveni Claude Buffet a Roger Bontems. Ti během pokusu o útěk z vězení vzali dva rukojmí – dozorce a ošetřovatelku – a oba brutálně zavraždili. V procesu byl jako hlavní viník označen Buffet. Popraveni byli ale oba, a to kvůli tehdejšímu přístupu ke kolektivní odpovědnosti.
Významní vězni
Věznicí La Santé prošla řada osobností. Pobývali tam například básník, novinář a překladatel Karel Toman, malíř Antonín Pelc, spisovatel a publicista Adolf Hoffmeister nebo malíř a ilustrátor Alén Diviš. Jedním z nejznámějších vězňů byl Jacques Mesrine, nechvalně známý gangster 70. let, který byl po svém grandiózním útěku přímo ze soudní síně médii nazván „Veřejný nepřítel číslo 1“. Vězněn zde byl také mezinárodní terorista venezuelského původu Ilich Ramírez Sánchez, přezdívaný Carlos Šakal. Ten spáchal několik bombových útoků a vražd. Trest si zde odpykává i sériový vrah žen Guy Georges, přezdívaný „Bestie z Bastilly“.
Sarkozy však není jediným politikem, který si odpyká trest v La Santé. Pobýval tam také katalánský prezident Francesc Macià, sesazený vojenský diktátor Panamy Manuel Noriega nebo francouzský politik Patrick Balkany. Významnou osobností, která prošla věznicí La Santé, pak byl francouzský básník, dramatik a anarchista polsko-italského původu Guillaume Apollinaire.
Jen tři útěky
Ve věznici La Santé údajně došlo jen ke třem útěkům. První se odehrál v roce 1927, kdy francouzský novinář a spisovatel Léon Daudet uprchl 13 dní po svém uvěznění s falešným příkazem k propuštění vydaným ředitelem věznice. Další útěk následoval 8. května 1978. Tehdy se podařilo uprchnout právě nechvalně známému gangsterovi Mesrinovi a dalším dvěma vězňům. K poslednímu útěku došlo v květnu roku 1986, kdy do věznice vrtulníkem přiletěla manželka bankovního lupiče Michela Vaujoura, Nadine Vaujourová. Zajímavostí je, že Francie má zaznamenaných více pokusů o útěk z vězení vrtulníkem než kterákoli jiná země, nejméně 11.
Proč jde Sarkozy do vězení?
O Sarkozyho vině rozhodl soud 25. září, odpykat si má pět let vězení. Bývalý prezident podle rozsudku „nechal své blízké spolupracovníky a politické stoupence, nad nimiž měl autoritu“, aby od libyjských činitelů získali či se snažili získat zdroje na prezidentskou kampaň. Sarkozy čelil také obvinění z korupce, nelegálního financování kampaně a utajování zpronevěry libyjských veřejných peněz, v těchto bodech však soud rozhodl o jeho nevině.
Sedmdesátiletý Sarkozy není prvním odsouzeným prezidentem Francie, jako první však nastoupí do vězení. Jacques Chirac, který zemi vládl v letech 1995 až 2007, stanul před soudem po odchodu z Elysejského paláce. Soud v roce 2011 tehdy 79letému politikovi vyměřil dvouletý podmíněný trest za zneužívání veřejných prostředků, zneužití důvěry a zneužití vlivu v souvislosti s nelegálním zaměstnáváním osob na pařížské radnici v době, kdy ji vedl jako primátor.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Věznice Valdice bojuje s nedostatkem lidí. Nový dokument odkrývá, jak funguje život za mřížemi
