„Pokud budeme chtít přijmout euro, toto rozhodnutí by se mělo udělat na začátku funkčního období vlády, nikoliv uprostřed nebo na konci. Následující kroky totiž budou trvat čtyři až pět let,“ řekl Fiala během jedné z veřejných debat v Praze. Rovněž připomněl, že již nyní mohou české firmy účtovat v eurech a v této měně mohou také vyplácet mzdy zaměstnancům.
ČTĚTE TAKÉ: Že ODS řídí parta strejců? Nesmysl, reaguje Kupka na ostravského kolegu. Stanjuru hájí
Ještě před deseti lety by Fiala podle svých slov v souvislosti s eurem upozorňoval na strukturální problémy eurozóny i na skutečnost, že tato měna nefunguje, jak má. „Dneska vám to už vykládat nebudu, euro se osvědčilo,“ sdělil předseda ODS. Podle něj Evropa se společnou měnou dokázala zvládnout celou řadu krizí.
„Takže jestli chcete euro – a to není žádný alibismus – tak přesvědčujte lidi ve svém okolí, ať začnou chtít také. Když to bude alespoň polovina společnosti, tak se do toho my politici můžeme pustit,“ doporučil premiér jednomu z diváků. Touto nepřímou výzvou by ještě nedávno jako šéf ODS leckoho překvapil.
Nutno zmínit, že na podobných veřejných akcích Fiala vystupuje spíš jako lídr Spolu než předseda občanských demokratů. Svědčí o tom i přítomná zeleno-oranžová grafika koalice, z níž zmizely veškeré zmínky o existenci ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Otázkou je, zda Fialův současný postoj k euru sdílí i další viditelné tváře ODS.
Skopeček: Nikdo nás nenutí
Známým odpůrcem českého vstupu do eurozóny je například místopředseda Sněmovny a ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Ten se na sociálních sítích často pouští do názorových sporů s iniciativou „Euro v Česku“, jejíž cíl je zřetelný ze samotného názvu. Skopeček v případě koruny upozorňuje, že tato měna patří mezi ty vůbec nejstabilnější.
„S českou korunou konvergujeme k vyspělejším evropským ekonomikám, předstihli jsme například Portugalsko,“ napsal před časem na síti X. Skopeček kromě jiného také varuje, že by Česko přijetím eura ztratilo možnost dělat samostatnou měnovou politiku skrze Českou národní banku (ČNB).
„Nižší úroková míra s eurem by znamenala ještě vyšší inflaci než ta, která českou ekonomiku postihla. ČNB totiž zareagovala proti inflaci ve srovnání s Evropskou centrální bankou (ECB) rychleji a razantněji,“ zmínil Skopeček, čímž dal jasně najevo, že na rozdíl od Fialy má vůči fungování eurozóny stále značné výhrady.
Česko se k přijetí společné evropské měny zavázalo přístupovou smlouvou do Evropské unie. Tuzemské referendum o euru tak de facto proběhlo v červnu 2003, kdy si Češi schválili vstup do EU. Na druhou stranu neexistuje žádný konkrétní termín ani deadline, kdy by Česká republika musela euro přijmout. Na tuto skutečnost poukazuje i Skopeček. Člen středočeské ODS nicméně ukazuje i na další problémy, které alespoň částečně rozporují hlasování z roku 2003.
„Byl to závazek ke vstupu do úplně jiné architektury eurozóny. Tehdy členské státy neručily a nepodílely se na dluzích jiných členů. Od řecké krize se pravidla eurozóny dramaticky změnila. Je to jiný klub, než o jakém jsme hlasovali v referendu. Členství v eurozóně pro nás znamená vyšší makroekonomické náklady i rizika než potenciální přínosy,“ uvedl Skopeček s tím, že nás ke vstupu do eurozóny nikdo nenutí a že má jít především o naše rozhodnutí.
Nejvíce na pilu tlačí STAN
A jak se na věc koukají další představitelé ODS? Redakce CNN Prima NEWS oslovila několik členů, žádný z nich ale na dotazy ohledně příští vlády a eura nereagoval. Obecně je v zákulisí známo, že myšlence společné evropské měny jsou nakloněny například ministryně spravedlnosti Eva Decroix či poslankyně z pražské ODS Renáta Zajíčková. Ministr financí Zbyněk Stanjura se k tématu obvykle staví podobně neutrálně jako jeho stranický šéf.
Přijetí eura dlouhodobě prosazují oba partneři ODS z koalice Spolu – TOP 09 i KDU-ČSL. Vstup do eurozóny by se očividně zamlouval i Pirátům nebo prezidentu Petru Pavlovi. Asi nejvíce z české politické scény tlačí na společnou měnu EU Starostové, kteří dokonce během tohoto volebního období jmenovali vlastního zmocněnce pro přijetí eura, a to navzdory ODS a v rozporu s programovým prohlášením vlády.
Naopak proti euru hlasitě vystupují zástupci opozičních parlamentních hnutí ANO a SPD, ale také další opoziční uskupení, jako jsou třeba Motoristé sobě. Vzhledem k současným preferencím je tak velmi pravděpodobné, že pro vstup do eurozóny nebude většinová shoda ani v příští Poslanecké sněmovně.
Volby do Sněmovny se uskuteční 3. a 4. října. Přečtěte si například, jak získat voličský průkaz nebo jak se stát členem volební komise.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Horko na Fialově debatě. Aktivista na něj křičel kvůli Izraeli. Pazderková muže umravňovala
