Sedlák, Sedlák!
Právě těmito dvěma slovy začíná refrén známé hitovky od kapely Horkýže slíže. A právě tahle dvě slova musela hrát v hlavách krajanů zmíněných hudebníků po první třetině. To střelecká disponovanost pardubického Lukáše Sedláka rozhodla divoké úvodní dějství premiérového duelu šampionátu.
Až Sedlákovy dvě branky totiž posunuly vývoj utkání směrem, o jakém čeští fanoušci snili.
Roli rozdílového hráče tenhle skvělý bruslař dobře zná. Do prosince působil v NHL v dresech klubů Colorado Avalanche a Philadelphia Flyers, po návratu do extraligy stihnul odehrát 24 zápasů základní části, nasbíral 27 bodů (15+12). V následném play off měl osm bodů (5+3) z deseti utkání, načež byl zvolen nejlepším hráčem nejvyšší soutěže.
A ofenzivní apetit prokázal i v Rize.
První gól dal ve 14. minutě při vlastním oslabení, kdy ladnou otočkou využil přiťuknutí rychlíka Jakuba Fleka. Druhou trefu přidal při přesilovce, v 19. minutě hezky tečoval povedenou přihrávku Dominika Kubalíka. Najednou bylo líp než na rozpačitém začátku.
Češi ustáli (nejen) pruhovanou bídu
Tohle by složilo i mnohem zkušenější partu. Úvod zápasu poznamenaly dva těžké psychické direkty – jeden souvisel s darebnými verdikty rozhodčích, další s šílenou chybou brankáře Šimona Hrubce.
To druhé trochu připomínalo grotesku.
K Hrubci se v 11. minutě předně puk vůbec neměl dostat, prvopočátek problémů byl u nedůrazu obránce Michala Jordána. Napoprvé se nebezpečná situace ještě podařila zažehnat, zdánlivě neškodné nahození od modré však dopadlo fatálně. A to jen proto, že jak se český gólman po již zkroceném kotouči natahoval, nešikovně si jej postrčil za sebe.
Tým se z téhle tragikomické chvilky dokázal oklepat. Stejně jako z podivného způsobu, jakým sporné zákroky posuzovalo nepřesné duo rozhodčích Schrader, Fernandez.
Nejdřív po drsné šarvátce ze 4. minuty vyloučili pouze Filipa Chytila, následně to s tvrdostí přehnal slovenský chasník Patrik Koch, jeho nevybíravý střet s Filipem Chlapíkem mstil Michal Kempný a… na trestnou lavici nepochopitelně putoval jen poslední zmíněný Čech.
Nervózní vteřiny české fanoušky pořádně rozzuřily, hokejisty však nakonec ani tohle o potřebnou koncentraci neobralo.
Kostrbatý přechod
Zápas sice z české strany nabídnul i pohledné přihrávkové kombinace, nikoliv nepodstatnou část duelu to ale byla i přehlídka nepřesných pokusů o přechod do útočného pásma.
Na vině byl určitě minimálně zčásti nekvalitní led. Jenže jen v něm to jistě nevězelo. Hned několikrát se stalo, že se obráncům se lvíčkem na hrudi střetly myšlenky, což vedlo k příliš laciné ztrátě puku. Někdy byla výsledkem pouze kostrbatá mezihra, jindy ohrožení vlastní branky.
Nutno dodat, že podobná věc je k vidění při prvních zápasech na takřka každém šampionátu; ať už nakonec dopadne slavně či nešťastně. Mužstvo se stále ještě sehrává, postupem doby by tento herní prvek měl vypadat stále lépe a lépe.
Chytil je při chuti
Ostře sledovaná posila z New York Rangers proti Slovensku neskórovala, dojem přesto zanechala.
Bylo poznat, jak je Chytil na tenhle šampionát nabuzený.
Zkraje utkání si prodlužoval střídání, vůbec se mu nechtělo z ledu. Podílel se na vymýšlení přihrávkových kulišáren, zapojoval se do časté střelby.
Při přesilovce předvedl svou libůstku, kterou tak rád ukazuje i na zámořském ledě – slalom mezi soupeřovými obránci s pukem na holi.
A v klíčové chvíli měl vlastně i kupu smůly – to když se jeho střela z 27. minuty odrazila od jedné tyčky k druhé, za brankovou čáru se však nedostala.
Slušné tempo
Zatím se zdá, že to nebude šampionát plný hvězd z NHL. Ale že by to byla v Lotyšsku vyložená nuda? Pokud bude turnaj pokračovat v pátečním kvapíkovém tempu, pak se máme na co těšit.
Jednou věcí byly časté střety a rozmíšky, druhou vyšponované tempo, které na obou stranách kluziště nabízelo šanci za šancí. Plné hlediště to dokázalo ocenit, stadion v Rize pulzoval skvělou atmosférou.
Pochopitelně přijdou i leklejší zápasy. Duely bez výraznějšího vzruchu. Jestli ale chtěly oba týmy hned na začátku mistrovství upoutat fanouškovskou pozornost, podařilo se.
