Artificiální hudba dvacátého století, podobně jako ta nejnovější, se netěší největší popularitě. Bývá považována za nepřístupnou. Proto je víc než skvělé, když se podaří tento stereotyp narušit. Na festivalu Pražské jaro zazněly v uplynulém týdnu dva pozoruhodné koncerty věnované právě hudbě novější. Každý úplně jiný, avšak spojovala je špičková a unikátní interpretace spojená s neobvyklou vstřícností k publiku.